Hlavní obsah

Podzimní Šumava se ukazuje v plné své kráse

Novinky, Jan Kaše

V těchto dnech je možné pozorovat nádhernou proměnu šumavské přírody. Příprava na zimu je v plném proudu.

Foto: Jan Kaše

Stodůlky – výhled k Pancíři.

Článek

I když rozlehlé louky pomalu ztrácejí svou zeleň, rozhodně to neznamená, že by mizela celková pestrost šumavské přírody. Naopak. Právě nyní poskytuje možná ty nejkrásnější scenérie, jaké vůbec umí naservírovat.

Z Dobré Vody k mohutné hoře 

Příjemná a nenáročná cesta z Dobré Vody vás zavede na jeden ze svahů Křemelné (1 125 m n. m.), pod nímž se proplétá stejnojmenná říčka. Ocitneme se v místech, kde kdysi stávala druhá největší obec v Čechách (podle katastrálního území).

„Stodůlky patřily k oblíbeným letním místům. Měly svoji školu, pilu a mlýn. Velkou kapli sv. Šebestiána u rozcestí zdobil krásný barokní oltář. Ubytování nabízelo sedm hostinců,“ uvádí se v knize Zdeňka Roučky Tenkrát na Šumavě.

Foto: Jan Kaše

Stodůlky – raději nevstupovat.

Pozor na nevybuchlou munici

Svah sice postupně zarůstá náletovými dřevinami, ale zatím je stále možné vychutnávat si výhled na údolí a okolní kopce, mezi nimiž dominuje Poledník (1 315 m n. m.). Dobrý pozorovatel ale objeví i Pancíř (1 214 m n. m.), známý turistický a lyžařský cíl Železnorudska.

Je však nutné držet se na cestě, neboť po vzniku vojenského prostoru v 50. letech minulého století zde řádila armáda, která veškeré stavby srovnala se zemí, a v terénu se ještě může nacházet nevybuchlá munice, o čemž informují varovné cedule po obou stranách oficiální trasy.

Kolem přezimovací obory k nezapomenutelnému výhledu

Ze Stodůlek je možné pokračovat dále, a to lesní cestou, jejíž část vede kolem přezimovací obory pro jelení zvěř.

Šumava je u turistů nejoblíbenější

Cestování

Na konci obory se před vámi otevře úžasný pohled, který vás donutí se zastavit a dlouho se dívat. Rozlehlé louky po obou stranách údolí, místy ozdobené stromy, do jejichž zlatavých korun citlivě pronikají sluneční paprsky, a lehký vánek rozfoukává listí do okolí. Nechybí však ani hluboké lesy na druhém břehu Křemelné a nad ní se zvedající další šumavská tisícovka (Spálený – 1 013 m n. m.).

Foto: Jan Kaše

Kaple sv. Martina.

Chřipka zabíjela

Právě v těchto místech stávala obec Zadní Paště, kterou dnes už připomíná jenom kaple sv. Martina, vysvěcená 11. 11. 2011.

„Původní kaplička, postavená v 17. století a přestavěná v roce 1918, byla také zasvěcena sv. Martinovi. Visely v ní obrázky světců Vendelína a Leonarda,“ dočteme se na informačním panelu.

Velká rána přišla v listopadu 1918, shodou okolností před svátkem sv. Martina. Mimořádně těžká epidemie chřipky měla na svědomí několik lidských životů. Podlehli i do té doby lidé zdraví a silní.

Výhled na Kašperk

Ze Zadních Paští je to, co by kamenem dohodil, k Prostředním Paštím, kde vás okouzlí hned dva výhledy. Jeden směrem k údolí Křemelné a druhý na hrad Kašperk.

Foto: Jan Kaše

Prostřední Paště.

Odtud se pak můžete vydat buď k Předním Paštím a poté dolů k Otavě a Rejštejnu, nebo stoupáním kolem hory Křemelná k Velkému Babylonu. Za tuto o něco náročnější trasu ale budete odměněni další velkolepou přehlídkou, kterou přichystala Šumava. Pastviny, jehličnaté lesy, které jsou místy prosycené barevností listnatých stromů, kopce, majestátně hlídané Huťskou horou (1 187 m n. m.).

Foto: Jan Kaše

Výhled od Prostředních Paští ke Kašperku.

Je toho opravdu hodně, čím může šumavská příroda v dnešní těžké době potěšit oči i srdce.

Související témata:

Výběr článků

Načítám