Článek
Po loňském roku Rožmberků pokračuje letos Národní památkový ústav představováním dalšího ze slavných rodů - Pernštejnů. Kde jinde s nimi začít než právě na hradě Pernštejn, odkud začátek Pernštejnského roku oznámí světu 31. března výstřely z hradních děl.
„Pokud se bavíme o akci Pernštejnský rok, paradoxní je, že právě zde nám ze života rodu zůstalo jen velmi málo autentických památek. Ovšem až na tu jednu nejpodstatnější. A tou je samotný hrad. Musí se vidět a zažít jeho atmosféra,“ řekl kastelán Jakub Škrabal.
Spolu se svou ženou Evou moc dobře ví, o čem mluví. Na hrad ve východním okraji Českomoravské vrchoviny přišel už v roce 1985, bydlí v něm. Vychovali zde děti a sám jej označuje za nádhernou samotu.
„Vyhlášení Pernštejnského roku pro nás znamená práci navíc, ovšem domnívám se, že i bez tohoto tematického zaměření nabízíme vždycky nevšední zážitky. Tentokrát to tedy bude od dubna do května nová expozice Historie Pernštejna. Chceme v ní ukázat především na stavební záležitosti hradu,“ sdělil.
Pernštejn
„Manželka Eva, která je mou zástupkyní a hlídá mimo jiné i rozpočet, připravila akce Jak se žilo u Pernštejnů (living history). Lidé budou moci ochutnat jídla, která se uvaří přímo v černé kuchyni. Návštěvníky čeká jakýsi posun v čase, kdy jim přiblížíme život hradních obyvatel ve středověku, jak a s čím si hrály jejich děti a podobně,“ popsal některé akce Pernštejnského roku kastelán.
V sezóně na Pernštejně pracuje devět lidí. Celoročně pouze tři. Rozpočet této středověké stavby je ročně 5,5 miliónu korun včetně mezd. Tržby přitom jsou kolem sedmi miliónů. Od dubna do října, kdy se zde provádí, navštíví kolébku slavného rodu s hlavou zubra a rodovým heslem „Kdo vytrvá, vítězí“ zhruba 60 až 70 tisíc lidí.
Prvořadý pohled na ekonomické výsledky by však neměl být pro památku hlavním měřítkem. Na konci devadesátých let přišlo za rok rekordních 94 000 lidí. „Tehdy se hrad doslova dusil. Neprospívalo mu to a lidem také ne,“ dodal kastelán.
Podle pověstí je prapůvod rodu Pernštejnů už v roce 654. Tehdy snad uhlíř ze zdejších hlubokých lesů chlebem nejprve přilákal, a poté dokonce ochočil a na hrad Zubštejn dovedl tura za houžev, kterou mu prostrčil nozdrami. Za tento čin měl Věňava dostat území, které byl schopen obejít od východu do západu slunce.
První zmínky o přídomku z Pernštejna jsou však mnohem pozdější, až z roku 1258. Od té doby rod vzkvétal a jeho majetek se rozšiřoval. Tato pohádka však neměla šťastný konec. Rod vymřel po meči roku 1631, kdy poslední z mužských potomků zemřel v jedné z potyček třicetileté války. V dubnu je hrad otevřen jen v sobotu, v neděli a ve svátek od 9 do 15 hodin. Ostatní informace lze najít na stránkách www.hradpernstejn.eu.
Bílou paní nelíbejte!
A kdybyste náhodou potkali krásnou bílou paní, nelíbejte se s ní. Mohlo by vás to stát život, jako mládence, kterého popisuje báseň z roku 1903. „…hned v tom čase zjevila se bílá paní přede všemi. Políbil ji – klesl k zemi, ztrestán smrtí náhle zjevně“.
Hrad Pernštejn je jedinečnou ukázkou opevňovací techniky, zachovalý je rozsáhlý systém hradeb s mohutnou předsunutou čtyřhrannou věží propojenou visutou chodbou s palácem a dalšími baštami. Pohádková stavba je zasazena do nádherné přírody a také okolní vesničky jako Klokočí, Černvir, Sejřek, Nedvědice a mnoho dalších dýchají romantikou života, ve kterém jako by spěch ztratil svoji moc.
Právě zde se natáčel už za první republiky vůbec první film, který na hradě vznikal (Ztratila se Bílá paní). Hrad využily desítky produkcí z řady zemí pro pohádky, dobrodružné příběhy i sci-fi filmy, točily se zde horory stejně jako záběry k videoklipům, dokonce i k reklamám a filmařskými triky se do hradních zdí importovali dokonce i upíři.
Ti – na rozdíl od „domácí“ bílé paní, což je zakletá marnivá a krásná služka – však naštěstí zmizeli.