Článek
My jsme vyjeli sobotním vlakem po 9. hodině z pražského Hlavního nádraží. Za necelých padesát minut jsme plánovali vystoupit v Kolíně. Cestou nás ale napadlo podívat se na kouřimský skanzen.
Vlak zastavil ve stanici Pečky, kde navazuje místní lokálka do sedmnáct kilometrů vzdálené Kouřimi. ,,Určitě navštivte ještě zámek v Radimi, stojí to za to. Máte to po cestě, je to druhá zastávka směrem na Kouřim,“ doporučuje radimský rodák Václav Pěšinka.
Radim a Kouřim
Renesanční zámek Radim s nádhernou zahradou a překrásným originálním stropem se otevřel veřejnosti až v roce 2008. ,,Zámek nebyl nikdy přebudován v jiném slohu, ani nevyhořel, takže se zde dochovaly původní malované trámové stropy, datující se do roku 1607–1610. Duchy ani strašidla na zámku nemáme, zato tu máme pohádkový okruh pro děti,“ říká zámecká paní Vladimíra Dotlačilová.
Je vhodný pro menší děti, které velký prohlídkový okruh nevydrží. Poslechnou si pohádku, poté si obléknou kostýmy a v nich se projdou po zámku, kde navštíví černokněžníka a trochu si také zasoutěží.
Prohlídky můžete absolvovat do konce října o sobotách, nedělích a svátcích. Cena vstupného je 95 korun, po slevě 60 a na zámku si můžete dokonce pronajmout zámecký pokoj na noc. Plánují tady také otevření dalšího prohlídkového okruhu. Ten bude zahrnovat technické zázemí zámku – zbrojnici, černou a bílou kuchyni nebo spižírny. Z Radimi do kouřimského skanzenu už je to vlakem kousek.
,,Můžete tady vidět muzeum v přírodě – ukázky lidového stavitelství z celých Čech, interiéry chalup, statků a hospodářských objektů, domácí zpracování mléka a mléčných výrobků, a kovárny,“ říká Lenka Jelínková, znalec kouřimského skanzenu. ,,10. října se tady bude konat velkolepé Svatohavelské císařské posvícení, určitě stojí za návštěvu,“ dodává Lenka Jelínková.
Vlakem zpět do Peček, přestup a po dvaceti minutách se ocitáme v Kolíně na nádraží, kde první vlak projel v roce 1845.
Na soutoku Klejnárky a Labe
Název Kolín patrně pochází ze staročeského slova „koliti“, tj. „zatloukat kolíky, kůly“, a souvisí s polohou Starého Kolína v často zaplavované oblasti na soutoku Klejnárky a Labe, v jehož okolí se pomocí dřevěných kůlů zpevňovala půda.
,,V Kolíně stojí za prohlídku historické centrum okolo Karlova náměstí, druhý největší a nejstarší židovský hřbitov v Čechách nebo věž Práchovna, středověký sklad střelného prachu, který dnes slouží jako vyhlídka,“ láká nás pracovnice kolínského infocentra Radka Tachecí.
Bitva u Kolína
18. června 1757 se nedaleko Kolína střetla vojska pruského krále Fridricha II. s rakouskou armádou císařovny Marie Terezie, pod velením polního maršála Leopolda hraběte Dauna. Jedna z rozhodujících bitev sedmileté války skončila vítězně pro rakouská vojska, v bitvě zemřelo přes dvacet tři tisíc mužů.
V okolí Kolína stojí hned několik staveb, připomínající velké střetnutí. Na vrchu Bedřichov stojí od roku 1841 kamenný obelisk, na místě hromadného hrobu pruských vojáků nedaleko Červených Peček byla vystavěna Boží muka a u Lošan je tvz. Kolovratův pomník.
Další menší pomníky, obelisky a kameny s pamětními deskami jsou rozsety po celém okolí. Asi největší monument z roku 1899 stojí u vesnice Křečhoř, místě nejprudších bojů.
„Chrám sv. Bartoloměje s kostnicí, na jehož stavbě se podílel slavný Petr Parléř, je letos bohužel zavřený, o víkendech ale můžete navštívit chrámovou zvonici, výstup na ni není zrovna snadný, ale je odtud nádherný výhled,“ dodává paní Tachecí.