Hlavní obsah

Na Helštýně vyrůstá oáza se stromovou katedrálou

Právo, Aleš Fuksa

Zpříjemnit prostředí při výšlapu na památný vrch Helštýn se rozhodla radnice ve Valašském Meziříčí. V těchto dnech dokončuje společnost Městské lesy a zeleň výsadbu 57 jabloní, topolů a dubů. Tyto v jednom shluku vytvoří zelenou katedrálu podle návrhu umělce Jiřího Černického, která bude stěžejní součástí unikátní Florální oázy.

Foto: MěÚ ValMez

Zaměstnanci městských lesů vysazují stromy u vrchu Helštýn.

Článek

Meziříčská radnice pracovala na přípravě jedinečného nápadu uplynulé dva roky. „Nebylo vůbec snadné vybrat lokalitu, která by byla vhodná pro vznik Florální oázy a umístění katedrály stromů o rozměrech 51 krát 30 metrů. Nakonec jsme zvolili vrch Helštýn, který je nejen oblíbeným cílem výletů, ale patří také k dominantám našeho města,“ vysvětlila místostarostka Yvona Wojaczková (ANO).

Jedinečnou zelenou stavbu doplní květnatá louka. Součástí projektu je i arboretum starých odrůd ovocných stromů — jabloní, hrušní, slivoní a třešní.

Projekt florální katedrály vznikl podle jejího autora Jiřího Černického jako ohlédnutí za dějinami architektury. „Pro naše rané předky byl posvátný například háj, les či jiné místo v přírodě. Z tohoto konceptu vycházela starověká a středověká architektura, když třeba stavitelé katedrál využívali strukturu dubů. Tuto historickou zkušenost jsme se pokusili využít v 21. století tím, že jsme navrátili architekturu zpět do lesa a vytvoříme katedrálu stromů,“ představil hlavní myšlenku Černický.

Připomíná oběti války

Výsadbu stromů dokončí zaměstnanci Městských lesů a zeleně v průběhu následujících dnů. Náklady na výsadbu a úpravu lokality Helštýna přesahují půl milionu korun. „Na vznik Florální oázy jsme obdrželi dotaci bezmála 463 tisíc korun od místní společnosti CS CABOT. Zbývající náklady pak uhradíme z rozpočtu města,“ doplnila místostarostka.

Od roku 1948 stojí na Helštýně památník obětí 2. světové války podle návrhu architektů Josefa Místeckého a Jaroslava Hlaváče. V roce 2019 jej během rekonstrukce doplnil také půdorys barokního letohrádku Belvedere, jenž zde stál až do poloviny 19. století.

Výběr článků

Načítám