Článek
Kunín má ale jinou lahůdku. Nádherně zrekonstruovaný zámek, který si nechali postavit v letech 1726 až 1734 hrabata z Harrachu jako venkovské letní sídlo.
Když jsem viděl snímky, jak vypadal zámek před pár desítkami let, moc naděje bych mu nedával. Baroknímu skvostu podle projektu slavného architekta Johanna Lucase von Hildebrandta, jedinému v českých zemích, hrozil zánik. Hildebrandt mimo jiné projektoval a stavěl vídeňský Belveder.
Vše se změnilo po roce 1999, kdy se začalo s obnovou zdevastovaného objektu.
Z Kunewaldu Kunínem
Obec s převážně německým obyvatelstvem se původně jmenovala Kunewald. Po skončení 2. světové války, kdy byla obec začleněna do Sudetské župy, došlo k vysídlení obyvatel německé národnosti a přejmenování na Kunín. Rudá armáda sem přijela 5. května 1945, pro zámek to byla devastující událost.
Na přelomu století se začalo díky obci a nezměrnému úsilí kastelána Jaroslava Zezulčíka s opravami. Do zámku se podařilo postupně vrátit původní sbírky a stále se v tom pokračuje.
Dvoupatrová budova je spojena visutou chodbou s kostelem Povýšení svatého Kříže z roku 1811.
První dáma evropského osvícenství
Pro kunínský zámek je nejdůležitějším obdobím přelom 18. a 19. století, kdy ho coby dědictví převzala Marie Walburga, hraběnka z Truchsess-Waldburg-Zeilu (rozená Harrachová). Byla vnučkou stavebníků zámku. Naprosto mimořádnou, velmi vzdělanou ženu nazývali první dámou evropského osvícenství.
Kunínští průvodci i kastelán Zezulčík mají k paní hraběnce až rodinný vztah. Je to patrné z velmi zasvěceného výkladu. Hraběnka (1762-1828) na zámku založila ústav pro děti z chudých rodin s velmi pokrokovými vyučovacími metodami – filantropium. Stal se nejdůležitějším vzdělávacím zařízením v této části Moravy. Nejznámějším žákem byl český historik František Palacký, později nazývaný Otec národa.
V rodinném životě střídala katastrofa katastrofu
Hraběnka ale neměla štěstí v soukromém životě. Tři děti jí zemřely v útlém věku, rozpadlo se jí manželství, muž jí odvezl posledního syna - vzal ho s sebou na zámek v Porýní, kde mladík tragicky zahynul.
Přes strázně osudu se snažila, aby ostatní lidé byli co možná šťastní. Sama ale krutě trpěla velmi bolestivou Pagetovou chorobou, kdy se zvětšují a deformují kosti. Posledních deset let měla zcela nehybné nohy, služebnictvo ji nosilo ve speciálně zhotoveném proutěném koši.
Odkaz pokračovateli díla
V závěti odkázala zámek chudému chlapci z Kunewaldu - Friedrichu Emilovi Schindlerovi. Po hraběnčině smrti se stal pokračovatelem díla své adoptivní babičky. Byl povýšen zá své zásluhy do šlechtického stavu.
Skvělý hospodář přišel po vzniku republiky o vše
V roce 1939 zemřel poslední zámecký pán, Viktor Bauer, nejstarší syn velkoprůmyslníka Viktora rytíře Bauera a Marriety rytířky Bauerové.
V roce 1910 složil jako jeden z prvních pilotní zkoušky, založil cukrovou rafinérii v Hrušovanech, staral se velmi pečlivě o své zaměstnance. Podporoval vznik republiky, ale stejně o svůj majetek přišel. Zcestoval téměř celý svět, mluvil několika jazyky, v meziválečném období se zabýval myšlenkou na sjednocenou Evropu.
Jeho potomkům majetek zkonfiskovali. Na konci 2. světové zámek vyrabovala Rudá armáda a místní obyvatelé.
Zámek se stal skladištěm, vývařovnou, ubytovnou pro studenty, zlom nastal v roce 1999, kdy se ho ujala obec a Muzeum Novojičínska, které objekt provozuje.
Kastelán pátrá stále po předmětech, které zmizely ze zámku, doma i v zahraničí a postupně se mu daří doplňovat původní bohaté sbírky.
Vše je autentické
Najdete tu autenticky zařízené pokoje, které nabízejí pohled do života obyvatel venkovského šlechtického sídla. Pokoje jsou v sezoně plné květin, podtrhuje to příjemnou atmosféru útulného zámku.
Určitě zaujmou i učebny zámecké školy a v neposlední řadě návštěva půdy s prohlídkou unikátních komínových systémů, díla stavitele Hildebrandta.
Zchátralou Kunětickou horu měl zachránit i sběr šneků
Vzlétl tu i horkovzdušný balón
Součástí zámku je rovněž expozice obecního muzea a kabinet přírodnin, velmi hezký je zámecký park. Z něho vzlétl roku 1786 horkovzdušný balón s hrabětem Klementem Aloisem z Truchsess-Waldburg-Zeilu. Byl to druhý vzlet balónu na našem území. Balón je i symbolem zámku.
Ke Kunewaldu patří i Jan Amos Komenský, při pobytu ve Fulneku (1618 až 1621) udržoval styky s místními stoupenci Jednoty bratrské.
Turistická navigace zdarma |
---|
Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu. |