Krkonošská magistrála – lyžařský běžecký ráj

Jednasedmdesát kilometrů dlouhou trať, určenou spíše zkušeným a fyzicky zdatným lyžařům, lze rozdělit do několika etap. Jste-li slabší lyžaři, volte pro začátek pouze některou část Krkonošské magistrály s nástupy např. u horní stanice rokytnické lanovky na Lysou horu. Do výšky 1312 metrů se nechte vyvézt lanovkou. Odtud je za dobré viditelnosti nádherný výhled.

Nástup na „magistrálu“ je možný dále u horní stanice na Pláních ve Špindlerově Mlýně nebo např. v Dolní Malé Úpě. I Benecko může být vhodným nástupním východiskem ke Krkonošské lyžařské cestě. Značené a upravované tratě vedou z Benecka na Horní Mísečky, kde se cesta připojí k dálkové lyžařské trati.

Červeně značená stopa, začínající u harrachovského autobusového nádraží, zprvu zvolna stoupá údolím říčky Mumlavy se schody vodopádů k sedm kilometrů vzdálené Krakonošově snídani - křižovatce cest při soutoku Malé a Velké Mumlavy ve výšce 1000 metrů nad mořem.

Nástup na magistrálu lze alternovat vyjetím lanovkou z Harrachova na Čertovu horu, kudy se táhne modře značená, mírně členitá pětikilometrová stopa kolem Studenova přes Čertovu pláň na rozcestí Ručičky s dřevěnou skulpturou Krakonoše.

Odtud vede žlutou značkou vytyčený čtyřkilometrový krpál ke Krakonošově snídani, kde kopec pokračuje na dva kilometry vzdálenou Voseckou boudu v nadmořské výšce 1270 metrů. Kousek před Studenovem se vyplatí využít značené, zhruba třistametrové odbočky k Janově skále, kde se otevírá nádherný výhled na sousední Jizerské hory se špičatou dominantou Ještědu.

Zastávku na Vosecké boudě lze využít k nabrání sil před dalším stoupáním přes místo zvané U čtyř pánů na Labské louce na zlomový a zároveň nejvyšší bod magistrály – 1425 m vysoký hřbet Krkonoš.

Tragédii krkonošského závodu na padesát kilometrů z 24. března 1913 připomíná  pomník lyžníka Bohumila Hanče a boudaře Václava Vrbaty, jimž hory život daly i vzaly.

V porovnání s klasickými běžeckými stopami připomíná hřebenovka svou šířkou dálnici. Posledních devět kilometrů klesá.

Do Špindlerova Mlýna, cíle první třiadvacetikilometrové etapy zimního přejezdu Krkonoš, nás cesta povede z Krkonoš kolem Vrbatovy boudy přes Horní Mísečky. Sjezdu se není třeba obávat. Široká trať umožňuje bojácnějším lyžařům v kritičtějších úsecích plužit.

Trasu z Harrachova do Špindlerova Mlýna zvládnou zdatnější běžkaři za necelé čtyři hodiny. Pokud ovšem přeje počasí. Probuzená vichřice, mající na krkonošských hřebech stálé doupě, dokáže magistrálu proměnit v pravé peklo. Zápas s větrem cestu nezřídka prodlouží na dvojnásobek obvyklého času.

Rozhodně nejde o trasu pro slabší nátury, a už vůbec ne pro rodiny s dětmi. Těm poslouží upravované stopy okolo lyžařských středisek. Než se na túru vydáte, zjistěte si aktuální předpověď počasí. Vichřice dokáže jinak zřetelnou stopu nadobro smazat.

Prolog druhé etapy začíná u areálu Sv. Petra ve Špindlerově Mlýně. Odtud se nechte vyvézt lanovkou na Pláň do nadmořské výšky 1000 metrů a pokračujte mírně členitým terénem v pásmu kosodřeviny po stále červeně značené magistrále kolem boudy Na Pláni, Klínových a Friesových bud nad Lahrovy boudy.

Dálková lyžařská trasa pokračuje pod Liščí horou okolo Pražské boudy na Černou horu (1299 m n. m.). Na Černé hoře už budete mít v nohou přibližně 50 kilometrů. Od Černé boudy budete klesat okolo Velkých Pardubických bud a Krausových bud do Horního Maršova. Nezapomeňte si cestou užívat pohledy na krásné horské scenérie, pokud vám to počasí dovolí.

Přejeďte hlavní silnici z Trutnova do Pece pod Sněžkou a vystoupejte okolo Rýchorské boudy na Rýchory.

Cestou dolů úbočím Rýchor do Žacléře lze odbočit z upravované magistrály do stopy, která prochází Dvorským lesem – jedním ze dvou skutečných pralesů v republice.

Větve staletých stromů vytvářejí v kulise sněhu originální scenérii místa, kde se zastavil čas.

Melancholii zdánlivého spánku divoké přírody dokresluje stromová kůra s licousy lišejníků. Samotné donedávna hornické město Žacléř nabízí kromě autobusových a vlakových spojů prohlídku městského muzea a roubenky ze 17. století, kde se ubytoval cestou do Polska J. A. Komenský.

V rámci projektu Krkonoše – lyžařský běžecký ráj se během pohybu po Krkonošské magistrále budete setkávat s nezaměnitelnými červeno-bílými kosočtverci s nápisem Krkonošská magistrála a symbolem běžkaře. Takto označené trasy jsou v rámci možností a klimatických podmínek několikrát týdně strojově upravovány.

Nezapomínejte, že se zpravidla pohybujete na území Krkonošského národního parku, mnohdy v místech s nejpřísněji chráněným režimem. Proto dodržujte pravidla stanovená pro tuto oblast.