Krkonoše jsou českým symbolem nádherné přírody. Tipy na nejkrásnější místa, kam vyrazit na výlet

V zimě jsou Krkonoše rájem pro lyžaře a běžkaře, v létě lákají nadšence horské turistiky. Výletníci se však musí držet pouze vyznačených cest, obdobně cyklisté mohou s koly vyjet jen na silnice, místní komunikace a vyznačené cyklotrasy. Ani invalidé nepřijdou zkrátka, pro ně je určena vycházková stezka v Janských Lázních. Horolezectví a ledolezectví je zakázáno s výjimkou vyhrazených oblastí.

Avšak nezoufejte, skrze celý národní park vedou těmi nejzajímavějšími místy vycházkové a naučné stezky, v Krkonoších je vyznačeno celkem 800 km letních a zimních turistických cest. O zajímavostech místní flóry i fauny se dočtete z rozmístěných informačních tabulí. Krkonoše jsou tak oblastí lákající na spoustu výletů v dechberoucí přírodě.

Na nejvyšší horu republiky se můžete dostat několika způsoby. Pokud se chcete vyhnout pěšímu stoupání, na její vrchol se dostanete pohodlně lanovou dráhou. K ní můžete zajet autem a zaparkovat na placeném parkovišti. Cena za lanovku závisí na sezoně, pokud zvolíte cestu jen nahoru nebo i jízdenku zpáteční, dále se ceny liší u seniorů, dětí, skupin a podobně. Podrobný ceník nejdete zde.

Vyrazit na vrchol Sněžky můžete i pěšky, a to z několika směrů, z každého výchozího bodu vás však čeká pořádný výšlap. Jednou z možností je výstup z Pomezních Bud, odkud se vydáte na trasu dlouhou 8 km po červené značce. Z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu vedou zelená a žlutá turistická trasa, touto cestou ujdete asi 6,5 kilometru.

Tipy na výlety za nejkrásnějšími pohádkovými místy u nás >>

Nejobtížnějším je pak výstup přes Obří důl po modré a červené dlouhý sedm kilometrů. Z vrcholu hory pak vedou značené turistické trasy mířící do Špindlerova Mlýna, na Luční boudu, do Pece pod Sněžkou nebo Horní Malé Úpy.

Výhledy si užijete už během cesty, ať už se rozhodnete jít po svých, nebo se svézt lanovkou. Z vrcholu hory se za pěkného počasí a dobré viditelnosti otevírají překrásné panoramatické výhledy do krajiny Čech i Polska. Krkonoše jsou nicméně plné výletních míst, z jejichž výhledů do okolní krajiny se vám bude doslova tajit dech.

Ačkoliv mohutné panoramatické obří vodopády, typické pro Jižní Ameriku nebo Afriku, v České republice nenajdete, i naše příroda vodopády skrývá.

Jedny z nejznámějších jsou Mumlavské vodopády nacházející se kilometr od Harrachova. Proslavily se i ve filmech, například ve Svatební cestě do Jiljí nebo Akumulátorovi 1. Přímo pod vodopádem, ale i jinde v řečišti, lze nalézt tzv. čertova oka, což jsou prohlubně způsobené pohybem vody a kamínků.

Jedním z nejvyšších (148 metrů) vodopádů u nás ale i v Evropě je pak Pančavský vodopád v Labském dole, vzdálený jen kousek od vodopádu Labského. Bohužel má jednu vadu na kráse: kromě jarního tání a silných dešťů není příliš vodnatý. Navíc celý ho lze pozorovat pouze z turistické stezky na dně dolu, v období sucha ho tak nemusíte ani postřehnout.

Z náhorní plošiny do Labské rokle dopadá krásný Labský vodopád. Jeho výška dosahuje 30 metrů, pod jeho patou se koryto zužuje a vytváří přirozenou překážku, přes kterou padá voda dál z výšky asi 4,5 metru. Obdivovat jej můžete z vyhlídky, která otevírá pohled na několik kaskád nad hlavním vodopádem. K vodopádu dojdete od Špindlerova Mlýna Labským dolem po modré značce.

U vody ještě chvíli zůstaneme. V Krkonoších totiž vyvěrá pramen evropského veletoku Labe. Přímo na Labskou louku, kde pramen vyvěrá, je však vstup zakázán z důvodu ochrany přírody. Turisté nicméně mohou navštívit symbolické prameniště o pár desítek metrů dál – symbolickou instalaci na křižovatce značených turistických cest v podobě skruže s přítokem a odtokem vody, vydlážděným okolím s lavičkami. K prameni se dostanete z Rokytnice nad Jizerou, Špindlerova Mlýna nebo z Jilemnice. Pramen leží na hřebenech Krkonoš.

Tento tři kilometry dlouhý hřeben se tyčí z jedné strany nad Špindlerovým Mlýnem a ze strany druhé končí Železným vrchem. Přístupná je však jen východní část, kde se nachází ve výšce 1422 metrů vyhlídka na západní Krkonoše a Sedmidolí, výhledy do okolí se vám však neskryjí ani během cesty k ní. Svahy hřbetů mají lavinový ráz a přes zimu je tato trasa velmi nebezpečná.

Ultimátním výletem po Krkonoších je cesta česko-polského přátelství, jež vede po krkonošských hřebenech. Cesta kopíruje česko-polskou hranici, nabízí nádherné výhledy do obou zemí a protíná nejvyšší hřebenové partie pohoří. Červeně značená turistická magistrála protíná v délce 28 kilometrů Krkonoše od Tvarožníku až po Pomezní Boudy. Nemějte však obavy, není třeba ujít celou 28kilometrovou trasu – lze se na ni napojit z mnoha míst. Snadno se na ni dostanete například ze Špindlerova Mlýna.

Chcete-li zdolat celou trasu od západu k východu, začněte u Vosecké boudy. Dostanete se k ní z Rokytnice nebo Harrachova. V opačném směru od východu k západu začněte na Pomezních Boudách.

Nejméně porušené krkonošské místo Rýchorský prales (Dvorský les) leží v nejvýchodnější části Krkonoš, v nejvyšším místě hřebene Rychor. Vede jím několik turistických tras, na kterých budete procházet okolo hustých bučin, zakrslých a do bizarních tvarů pokroucených stromů s větvemi porostlými mechem i vzácných bylin. Vydat se můžete i po naučné stezce od vyhlídky Maxovka přes Rýchorskou studánku a Sněžné domky. V Rýchorském pralese navíc můžete pozorovat pozůstatky bunkrů prvorepublikového opevnění.

Přírodní krásy Krkonoš však nemusíte obdivovat jen z vrchu hřebenů. V regionu Krkonoš totiž můžete navštívit i podzemí – nejdelší dolomitové jeskyně v republice. Tvoří dva poměrně samostatné systémy jeskynních chodeb a síní, které byly při zpřístupňování propojeny průkopy a dlouhou štolou, v nejnižších částech jsou trvale zaplaveny vodou, čímž vytvářejí největší podzemní jezera u nás. Tuto národní přírodní památku můžete navštívit prostřednictvím veřejnosti zpřístupněného okruhu dlouhého 350 metrů, který není fyzicky náročný a zvládnou jej i malé děti.

Státní přírodní rezervace se rozkládá na jižních svazích hory Kotel, tvoří je dva ledovcové kary – Velká a Malá kotelní jáma. Nacházejí se v nadmořské výšce cca 1050–1400 metrů. Velká jáma je vyhloubena v žule a Malá ve svoru, z obou vytéká Kotelský potok, který je pravým přítokem řeky Jizerky. Procházet se tady můžete pouze po vyznačených cestách, vede tudy zelená turistická trasa. Během zimních měsíců je však místo většinou nedostupné, protože tu dochází k lavinám. Kotelní jámy nabízejí nádherné výhledy do okolní přírody.

Výlet na Kotelní jámy můžete spojit s dalšími zastaveními po trase dlouhé 14 kilometrů ze Špindlerova Mlýna, během kterých se projdete k vyhlídkám a mnohým dalším zajímavostem:

Divoké skalnaté údolí ledovcového původu se nachází mezi Dívčími lávkami, Labskou loukou a okolo toku Labe, na délku měří osm kilometrů. Koncem 19. století zde byla vybudována tzv. Harrachovská cesta, která spojila Špindlerův Mlýn s Labskou boudou. Navštívíte zde vodopád Pančavy, Labskou rokli a Labské jámy. Blízko dolu také najdete suťovou jeskyni Krakonošovu klenotnici, projít se můžete i k prameni Labe. Vrátit se můžete zpět po červené kolem Pančavského vodopádu a mohyly Hanče a Vrbaty přes Zlaté návrší dolů do Špindlerova mlýna. Trasa měří 18 kilometrů.

Do jednoho z nejodlehlejších koutů Krkonoš se můžete vydat do Čertova dolu, údolí nedaleko Špindlerova Mlýna. Protéká jím Čertova strouha, jeden z pravostranných přítoků Bílého Labe. Na něm na konci 19. století započaly hrazenářské práce, aby zabránily obávaným povodním, celkem zde bylo vybudováno 43 příčných a 194 podélných kamenných hrazenářských objektů. To vytváří nádherný pohled na tekoucí vodu s menšími i většími splávky, zasazené mezi krkonošskou přírodou. Podrobnější informace se dozvíte z informačních panelů naučné stezky, která tudy vede. Nejsnazší přístup do dolu vede po modře značené turistické cestě ze Špindlerova Mlýna Dolem Bílého Labe. Stezka není vhodná pro kočárky a kola.

Krkonoše nabízejí spoustu výletních míst. Kromě Sněžky můžete vyrazit i na další významné vrcholy: Liščí, Studniční nebo Černou horu (na její vrchol se dostanete lanovkou). Obdivovat lze také Úpské a Černohorské rašeliniště, skalní vyhlídky Dívčí kameny a Mužské kameny nebo jezera ledovcového původu Wielki Staw a Mały Staw na polské straně. A s ubytováním problém mít také nebudete, v okolních městech Špindlerův Mlýn, Harrachov nebo v Janských lázních je hotelů a penzionů opravdu dostatek.