Karlovy Vary z výšky. Okolní příroda je plná rozhleden a vyhlídek

Do okolní přírody protkané sítí pěšin i značených cest se dostanete rovnou z Vřídelní kolonády, odkud záhy začnete stoupat bez ohledu na to, na jakém břehu řeky se nacházíte. Za výhledy vás v obou případech dovede většinou žlutě značená trasa.

Méně mobilní turisté nebo ti, kteří jen chtějí ušetřit síly a čas, mohou využít pozemní lanovou dráhu u Grandhotelu Pupp, jejíž horní stanice se nachází přímo u rozhledny Diana na Výšině přátelství (556 m n. m.). Odtud pak lze sestoupit kolem dalších vyhlídek.

Od zprovoznění necelého půl kilometru dlouhé lanovky, díky níž „ušetříte“ více než sto šedesát šest výškových metrů, uplyne začátkem srpna sto deset let. Až do 60. let minulého století však jezdila jen od dubna do září, protože otevřené vozy znemožňovaly celoroční fungování. To se zavedlo až po rekonstrukci, jejíž součástí byla také výměna vozů za kryté. Další oprava pak proběhla v 80. letech.

Pokud nechcete jet lanovkou, dostanete se od Puppu na vrchol po modré značce. Na úseku dlouhém jen něco přes kilometr vystoupáte téměř sto osmdesát metrů. Čtyřicetimetrová zděná rozhledna je od svého otevření v roce 1914 vybavena elektrickým výtahem. Na ochoz, odkud jsou kromě města a jeho okolí vidět například i Krušné hory s Klínovcem na obzoru, můžete rovněž vystoupat po sto padesáti schodech.

Detailněji, ale stále ještě s dostatečným nadhledem, si město můžete prohlédnout z Petrovy výšiny, kam z Diany dorazíte po modré a žluté značce zhruba za dvacet minut. Zpočátku budete prudce klesat, ale od prostřední stanice lanovky, jejíž dráhu překročíte, už cesta pokračuje víceméně po vrstevnici.

Místo zasvěcené ruskému carovi Petru I. Velikému se z dnešní perspektivy může jevit poněkud nepatřičně. Vždyť také busta tohoto panovníka, který Karlovy Vary navštívil v letech 1711 a 1712, je momentálně pomalována červenou barvou. Místní ale z něho kdysi byli tak nadšeni, že mu nechali postavit pomník s oslavnými verši v latince i azbuce. Stojí pod vrcholem skály, kam údajně vyjel na neosedlaném koni a každé ráno se tu modlil.

Součástí pomníku je i seznam dalších členů „vznešeného carského domu, kteří poctili Karlovy Vary svou návštěvou“. Petr I., který patří dodnes mezi nejslavnější lázeňské hosty, dal podnět k výstavbě pravoslavného kostela Petra a Pavla. Pár desítek metrů od pomníku vznikl vyhlídkový ochoz s kovaným zábradlím osazený křížem. Pomník i vyhlídka byly rekonstruovány u příležitosti výročí tří set let od carova pobytu.

Budeme-li pokračovat po žluté směrem do centra, na skalce ve výšce 450 m n. m. narazíme na jeden ze symbolů Karlových Varů, bronzovou sochu Kamzíka. Tu původní z roku 1851 zničili vandalové, takže tu teď stojí dílo karlovarského sochaře Jana Kotka.

Co na vyhlídce zvané Jelení skok, mimochodem vzdálené jen půl kilometru od slavného Vřídla, vlastně dělá kamzík? Toho nechal na skalní jehlu postavit baron August von Lützow, který tak chtěl zpochybnit legendu o objevení Vřídla.

Podle pověsti k němu mělo dojít na místě, kde Karel IV. se svou družinou pronásledoval jelena. Císařův lovecký pes při tom spadl do tůně s horkou vodou – pramene Vřídla, která mu zacelila rány. Karlovarští radní, kteří sem chtěli instalovat jelena, se rozhodovali tak dlouho, až je předběhl baron von Lützow, který byl přesvědčen, že vzhledem ke skalnatému terénu muselo jít o kamzíka.

Od Kamzíka se přes řeku kolem Vřídelní kolonády stále po žluté značce vydáme k další sérii vyhlídek. K první z nich dojdeme po více než dvou kilometrech, jak jinak než cesty do kopce. Dřevěný altán Camera obscura tu stával už v 19. století jako součást areálu někdejší výletní restaurace. V jeho ztemnělém prostoru se na stěny promítaly světelné obrazy krajiny. Původní stavbu však v roce 1990 zničila vichřice, současný objekt pochází z roku 1997.

O pouhých pár set metrů dál a pár desítek metrů výš narazíte na další dřevěný altán. Jde o vyhlídku Tři kříže postavenou na střeše betonové pozorovatelny z druhé světové války. Kromě televizního vysílače se poblíž skutečně tyčí tři obrovské dřevěné kříže. Ty při své návštěvě lázní nechala kolem roku 1640 postavit údajně nepříliš známá polská kněžna jako symbol rekatolizace a také hory Golgoty, kde byl podle Bible ukřižován Ježíš.

Za půl kilometru dorazíte na Ottovu vyhlídku pojmenovanou podle mladšího syna bavorského krále Ludvíka I., který Karlovy Vary navštívil celkem pětkrát mezi léty 1836 a 1865. S jeho souhlasem byl také kopec Orientační výšina, na který se rád vydával, přejmenován na Ottovu výšinu (602 m n. m.). Na vrcholu najdete žulový sloup zakončený koulí a zlacenou hvězdou.

Cestou k další zastávce, druhé nejstarší a zároveň nejvýše umístěné karlovarské rozhledně Goethova vyhlídka (642 m n. m.), vás čeká nejdříve klesání a potom znovu stoupání. Ze samotného centra města obnáší převýšení na dvě stě padesát metrů. Kvůli náročnému výstupu na toto oblíbené výletní místo s restaurací se uvažovalo o stavbě lanovky. Plány však překazila první světová válka.

Pseudogotická stavba z let 1888 až 1889 s cihlovou věží s ochozem prošla před čtyřmi lety generální opravou. Téměř čtyřicetimetrová rozhledna je otevřena od středy do neděle, stejně jako kavárna v ní umístěná.

Vedle stavby lze využít opékací koš a grilovací kámen. Kdo touží po adrenalinu, může se svést na kladce po 321 metrů dlouhém ocelovém laně nataženém mezi stromy (více informací na ziplinecarlsbad.com). V okolí rozhledny vede dvoukilometrová Stezka plná strašidel s obrázky postav z českých a německých legend, které navrhli karlovarští školáci.

Nejstarší karlovarská rozhledna nesoucí jméno císaře Karla IV. leží na opačném břehu řeky Teplé, od které vás nahoru čeká více než stodvacetimetrové stoupání po žluté značce. I v tomto případě si můžete pomoci lanovkou vedoucí na Dianu. Musíte ovšem vystoupit už v mezistanici, odkud se k pseudogotické Vyhlídce Karla IV. dostanete také po žluté, ale mnohem pohodověji. Patnáctimetrová cihlová stavba ve tvaru minaretu se dvěma ochozy byla zpřístupněna v roce 1877.