Kam na výlet v severních Čechách? Od jeskyní na vrcholy

Oblast severních Čech skýtá řadu dodnes stojících i zbořených hradů, které byly součástí ochrany zemí Koruny české. K takovým se řadí Frýdlant. Byl postaven ve 13. století, měl chránit hranici a obchodní cesty. V roce 1801 jej vlastníci z rodu Clam-Gallasů částečně zpřístupnili. Frýdlant se tak stal prvním veřejnosti otevřeným hradním muzeem ve střední Evropě.

Jen o něco mladší je Bezděz, postavit jej nechal v letech 1264 až 1278 Přemysl Otakar II. Dominantní z hlediska blízkého okolí už je samotný vrch (604 metrů nadmořské výšky). Dvě z dálky viditelné věže to jen podtrhují. Té větší se zcela po právu říká Velká, měří 30 metrů a slouží dnes jako skvělá rozhledna.

Nižší, Čertova, je vysoká dvacet metrů. Nejlépe si ji lze prohlížet z rozhledny, uvidíte také sousední vrch Malý Bezděz. Právě na Bezdězu načerpal Karel Hynek Mácha inspiraci ke svému slavnému Máji.

Rekonstrukce z let 2021 a 2022 zlepšila přístup k pozůstatkům skalního hradu Šaunštejn v Českém Švýcarsku. Jeho poloha poskytovala úkryt loupežníkům, cesta k němu je namáhavá i dnes. Zejména červená stezka z Jetřichovic je vhodná pro zkušenější turisty, pro mírnější výšlap běžte po žluté trase.

Zásadní přestavbou si prošel i Grabštejn. Od počátku 18. století patřil rodu Clam-Gallasů, po 2. světové válce byl zkonfiskován. Nějaký čas jej využívala československá armáda, po jejím odchodu chátral. Až přelom století Grabštejnu vrátil dávný majestát. Prohlídkové okruhy vás zavedou do obytných místností, veterinárního muzea i renesanční kaple patronky horníků sv. Barbory.

Skvělý výhled do širokého okolí nabízí patnáctimetrová věž Frýdštejnu. Dominanta hradu je také jeho nejzachovalejší částí. Uvidíte krajinu kolem Jablonce nad Nisou, například vrch Kopanina či skalní město Drábovna. Stranou návštěvnické pozornosti nezůstává ani světnice vytesaná ve skále nedaleko věže. Kdysi sloužila i jako kaple – a to ještě dlouho po opuštění hradu. Frýdštejn má svou pohádkovou minulost díky natáčení snímku O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

Zřícenina zosobněná z dáli viditelnými věžemi Babou a Pannou byla v roce 2010 vyhlášena nejtajemnějším turistickým místem. Řeč je o Troskách ležících asi 15 kilometrů od Semil na okraji Libereckého kraje. Prohlídka hradu je placená, ale nenabízí se služby průvodce. Je tak jen na vás, kam a na jak dlouho se po hradu vydáte. Pochopitelně v mezích otevírací doby. Pohled do širokého okolí z vyhlídky na Babě dává pocit zastaveného času. Za dobrého počasí dohlédnete až k Českému středohoří či Praze.

Nedaleko Nového Boru najdete na pískovcové skále hrad Sloup. Už na první pohled působí pohádkově, také se tu natáčel film S čerty nejsou žerty. Dohlédnout na něj jde z několika vyhlídek. K nejkrásnější dojdete po zelené značce, jmenuje se Na Stráži (skála 354 m n. m.), ze které máte úžasný výhled nejen na hrad, ale i jeho okolí. Odtud je možné zamířit na rozcestí U křížku, na Dolní Hraběcí cestu, vyhlídku Emanuela Maxy, Hraběnčinu vyhlídku, Hradní vyhlídku a Maxmiliánovu vyhlídku. Trasy po vyhlídkách jsou dlouhé asi 4 km.

Severně od Sloupu v jádru Lužických hor leží zřícenina hradu Tolštejn. Od založení v roce 1337 chránil cestu z Čech do Lužice, za třicetileté války jej obléhala a nakonec i vypálila švédská vojska. Poté již nebyl obnoven. Samotný kopec Tolštejn je prý plný pokladů. Zdejší pramen měl obsahovat zrnka zlata, Míšeňský důl měl dle pověstí být zdrojem drahokamů. Po cennostech se mnohokrát pátralo i při průzkumech štol, v zájmu bezpečnosti byly ale raději zasypány.

Na sklonku 16. století začal ve Frýdlantu k hradu přibývat i renesanční zámek. Celý komplex je od 60. let plně přístupný veřejnosti. To však bohužel nejde říct o libereckém zámku. Obdivovat jej je možné pouze zvenku z přilehlých parků.

Vynahradit si vše můžete v Benešově nad Ploučnicí, zámecký komplex skýtá hned dva zámky vedle sebe. O něco starší je Horní zámek, i když také Dolní byl postaven v 16. století. Od jeho konce již nesloužily jako sídlo panství, díky čemuž unikly razantnějším přestavbám a zachoval se jejich původní ráz.

Takové štěstí naopak nepotkalo Lemberk. Středověký hrad Löwenberg byl nejprve v 16. století přestavěn na renesanční zámek, o století později „zbarokněl“. Stal se velmi oblíbeným místem filmařů, natáčely se zde například pohádky Císařův pekař a Pekařův císař či komedie Poslední aristokratka.

S Lemberkem se pojí Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy, kterou najdete v Jablonném v Podještědí. Šlechtična Zdislava z Lemberka ve 13. století zakládala kláštery a starala se o nemocné. Zahájila zde stavbu kostela, na jehož místě stojí současná barokní bazilika. Od roku 2002 je Zdislava patronkou Libereckého kraje. Její jméno také nese část hlavní ulice procházející městem. Probíhající rekonstrukce nepustí návštěvníky do celého komplexu, v současnosti jde severočeský skvost a duchovní místo obdivovat pouze zvenčí či virtuálně.

Atmosféru poutního místa jde na vlastní kůži pocítit v 45 kilometrů vzdálených Hejnicích. Současný kostel Navštívení Panny Marie vyrostl v 18. století, od sklonku 17. století se zde nachází také klášter. Již tehdy zdejší františkáni měli pomáhat znaveným poutníkům. Tento charakter si zachovává i se vzdělávací funkcí, po ruské invazi na Ukrajinu zde byly ubytovány desítky ukrajinských uprchlíků.

Nepohrdněte ani navštívením Rumburku. Šmilovského ulice čítá 18 místních podstávkových tkalcovských domů, od roku 1995 je vesnickou památkovou rezervací. Věřícím se jistě zalíbí Rumburská Loreta, zdejší kaple Panny Marie. Konají se zde slavnosti, při návštěvě se poučíte o historii okolí. Samozřejmostí je místo pro tiché rozjímání.

Oblažit duši můžete i pozorováním krás pozemské zvířeny. Zoo Děčín se rozkládá na Pastýřské stěně nad levým břehem Labe. Jejím symbolem dlouho byli medvědi grizzly, zdejší zoo si připsala i jejich první zdárný odchov na našem území. Dnes zde na vás čekají stovky jedinců z více než 150 druhů.

Celá rodina může společně také zamířit do Zoo Liberec ve Starém Městě u tramvajové smyčky Lidové sady. Vznikla již v roce 1904, je tak nejdéle provozovanou na českém území. Původně se založení datovalo rokem 1919, až při přípravě oslav domnělého stého výročí se badatelé v archivech dopátrali skutečného stáří. Od roku 1994 chová zoo bílé tygry, uměle vyšlechtěnou formu tygra indického. V blízké Lesní ulici se nachází vchod do Botanické zahrady Liberec.

Výlet v menším měřítku nabízí turnovská minizoo Zrcadlová koza. Vedle řady sportovních zážitků zde zejména návštěvníkům z řad městských dětí slouží malá farma a zoo koutek. Název to sice nenapovídá, ale naleznete zde více než jen kozy.

K přírodě máte blízko také díky Veřejnému akváriu Česká Lípa. Seznámíte se s vodními tvory a přírodními zákonitostmi. To vše v centru města, akvárium nabízí bezbariérový přístup.

Českému území se poštěstilo dostat do vínku přírodní poklady. Řadu takových krásných míst v sobě soustředí severní Čechy. Nachází se zde Národní park České Švýcarsko. Pod ochranu zde náleží zejména pískovcové útvary – např. národní přírodní památka Pravčická brána, největší pískovcová skalní brána v Evropě.

Mezinárodní věhlas si vysloužila Tatobitská tisíciletá lípa v Tatobitech na Semilsku. Ve skutečnosti je stará asi 650 let, k obci však neodlučně patří. Objevuje se na tatobitské vlajce i na obecním znaku. V roce 2015 vyhrála českou anketu Strom roku, v následujícím roce skončila na druhém místě v rámci Evropského stromu roku.

Moc přírody připomíná také stopadesátiletý Dub ochránce ve Višňové, strom roku 2013. Při povodni v roce 2010 se řeka Smědá vylila z břehů, dub ale odolal naplaveninám a zachránil řadu domů v okolí i jejich obyvatele. V následném evropském hlasování se umístil na páté příčce.

S pohádkovými vzpomínkami se vrátíte od Panské skály. Přírodní památka také zvaná Čertovy varhany se blýskla v pohádce Pyšná princezna. Zdejší čedičové sloupy ohrožovala těžba, až dlouholetá snaha místních občanských sdružení, zákazy a konečný vznik přírodní rezervace ji zachránil. Podobný útvar, ale ještě mohutnější, objevíte na nedalekém Zlatém Vrchu.

Ačkoliv většina přístupných jeskynní leží na Moravě, i těch několik českých stojí za prohlídku. Bozkovské dolomitové jeskyně najdete v obci Bozkov přibližně sedm kilometrů severně od Semil. Prozkoumejte Peklo, Blátivou chodbu, Perníkovou chaloupku a pozorujte útvar zvaný Bílá myška. K prohlídce patří i největší české podzemní jezero.

Ve srovnání s hloubkou jeskyně bude i Labe u Hřenska působit jako vrchol. Přitom se s nadmořskou výškou 115 m. n. m. jedná o nejnižší přirozený bod České republiky. Oblast při hranici s Německem si mohou užít také ti, kteří vyhledávají místa katastrof. Pro svou polohu má Hřensko své zkušenosti s rozbouřeným živlem a povodněmi.

Protkaná přírodními úkazy je celá Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj. Tak ať už chcete trávit čas túrami okolo pískovcových útvarů v Kokořínském dole nebo u Roverských skal, odpočinout si u Máchova jezera nebo si prohlížet krajinu z hradu Kokořín, tato oblast má snad nekonečnou nabídku.

Dívat se do dáli jde samozřejmě z každého vyššího kopce, běžně stejnou příležitost poskytují i hradní věže. Pak by ale šlo opomenout Růženku. Tato šestimetrová vyhlídková věž připomínající plynovou masku se nachází v Růžové na Děčínsku. Patří mezi velmi čerstvé a neokoukané vyhlídky, veřejnosti se otevřela v roce 2018.

Pokud to je pořád pro vás přehnaně vysoko, zamiřte k rozhledně Járy Cimrmana do semilské osady Nouzov. Sám český génius neměl rád výšky, jeho rozhledna tak sahá deset centimetrů pod úroveň okolního povrchu.  Náleží jí tak titul nejnižší rozhledny. I přesto nabízí výhled do širokého okolí.

Komu ale nevadí vzduch ve výšinách, ať se vydá na Tanvaldský Špičák. Vedle mnoha cestiček lze využít také lanovky ve směru od Albrechtic v Jizerských Horách. Za návštěvu stojí blízká skalní vyhlídka a necelé dva kilometry daleko se čnící o něco menší Malý Špičák. Také má svou rozhlednu, jmenuje se Špička.

Na jihozápadním okraji Liberce se tyčí jedna z hlavních dominant regionu – hora Ještěd. Ve druhé polovině 20. století zde ve výšce přes 1 000 m. n. m. vyrostl televizní vysílač s vyhlídkou, hotelem a restaurací. Dopravu dlouho zajišťovala lanovka od tramvajové smyčky Horní Hanychov, nyní není v provozu. Otrlí mohou podniknout asi tříkilometrový výšlap. V zimních měsících se nabízí i šance k lyžování díky vlekům a devíti kilometrům sjezdovek různých obtížností.

Přibalme i pár tipů na informačně nabité trasy, které vám přiblíží severočeské prostředí. Naučná stezka Terasy Ještědu vás provede po Ještědském hřebení a místních skalních útvarech. Připomene vám také osobu spisovatelky Karoliny Světlé, jejíž tvorba se opírala o inspiraci načerpanou v jizerském prostředí.

Kratší, jen přibližně kilometrová, ale také dosti ponuřejší je Naučná stezka Protržená přehrada. Upomíná na neštěstí z roku 1916, kdy se po asi deseti měsících provozu protrhla přehrada Desná. Vodní živel následně zabil 65 osob. Stezka vznikla v roce 1996 k osmdesátému výročí, nachází se na ní šest zastávek.

Na Českolipsku poznejte Peklo. Třeba formou výpravy po Naučné stezce NPP Peklo. Zdejší trasa po přírodní památce vám ukáže skalní útvary vymodelované vodním tokem, opravdu hodně bledulí jarních či pískovcové stěny.

Pouze velmi odhodlaní turisté se vypraví na celou stezku Cestou jizerskohorských sklářů. Měří devatenáct kilometrů, spojuje hlavní budovu Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou s bývalou sklářskou osadou Kristiánov. Muzeum v ní využívá jedinou budovu, která přežila do současnosti.

I samotná hlavní budova muzea v centru Jablonce nad Nisou stojí za navštívení. Světový věhlas jablonecké bižuterie dokumentují zdejší výstavy. Prohlédnete si hlavní skvosty z rozsáhlé místní sbírky a jednotlivé materiály, z nichž se vyrábí šperky. Část zaměřená na sklo přináší samotné skleněné produkty i jejich příběhy.

V Liberci se zastavte v Severočeském muzeu. Zdejší expozice vás seznámí s dějinami města, severočeského regionu i mj. se způsoby šíření hudby. Zájemci o automobilismus mají ještě příležitost vydat se do Vratislavic nad Nisou na okraj města. Stojí v nich rodný dům Ferdinanda Porscheho, kde žil do svých 18 let. V roce 2016 zde bylo otevřeno muzeum připomínající život a tvorbu konstruktéra mj. Volkswagenu Typu 1 známého jako Brouk.

Trochu jiné pojízdné stroje najdete v Muzeu obrněné techniky Smržovka. Desítky zdejších exponátů pokrývají dobu druhé světové války i poválečné časy. Do jednoho vozidla je povoleno dokonce vlézt.

Do zcela jiného prostředí se vedle válečných let jde přenést také zamířením do hlubin země. Právě tam vás zavede prohlídka v Hornickém muzeu Harrachov. Silně se doporučuje mít teplé oblečení, teploty zde se drží v průměru na 7 stupních. Pod prohlídkovou úrovní se nachází přes 20 kilometrů chodeb, které se využívaly až do ukončení těžby minerálů v roce 1992.

Už od roku 1886 existuje příležitost poznávat Turnov a okolí v Muzeu Českého ráje. Stálé expozice vám představí zdejší lidovou kulturu, dějiny regionu či všemožné aspekty horolezectví. Právě za ně získala expozice v roce 2019 cenu Gloria musaealis za muzejní počin roku. Široký záběr muzea doplňují četné výstavy.