Kam na jarní výlet? Některé tuzemské rozhledny pandemie nezavřela

A nemusí jít jen o ty nejznámější na hřebenech hor. Nečekané množství rozhleden s panoramaty vinařského kraje najdete v obcích na jižní Moravě, z vyhlídek v Ostravě se zase můžete kochat industriální architekturou a v západních Čechách pohledem na známá lázeňská města. V příhraničí lze díky vyhlídkovým stavbám „navštívit“ i nejbližší sousedy. Stačí mít štěstí na počasí.

Do Polska lze nahlédnout z železné rozhledny na hraniční hoře Smrk (1124 m n. m.) v Jizerských horách, která je přístupná z několika směrů po značených turistických cestách. Spatříte odtud i Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz a Říp. Dvoupatrová stavba zpřístupněná v roce 2003 zahrnuje i útulnu, kam se za nepříznivého počasí schová až pětadvacet turistů.

Do Bavorska a za dobrých podmínek až do Alp je vidět z jedenáctipatrové rozhledny na vrcholu Havran (894 m n. m.) v Českém lese na Tachovsku. Jde o bývalé armádní stanoviště radiotechnického průzkumu v době studené války, které mělo být rozebráno, ale nadšenci z klubu vojenské historie ho zachránili. Jako na dlani odtud máte i velkou část Šumavy a několik hradů.

Přímo na hranici se Slovenskem stojí dubová rozhledna na Velkém Lopeníku (911 m n. m.), druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat. Dohlédnete z ní například na Malou Fatru a na české straně kromě Chřibů, Hostýnských a Vizovických vrchů až na Pálavu, Beskydy a za mimořádné viditelnosti i na Jeseníky.

Z rozhledny Maruška na Vsetínsku na stejnojmenném vrchu, ve výšce 664 m n. m. přímo na hostýnské magistrále, se vám naskytne pohled na Pustevny, Lysou horu a při štěstí na počasí i na Nízké Tatry.

Dvoupatrová stavba ve valašském stylu slouží zároveň k meteorologickým měřením. Přístroje zde zaznamenávají například rychlost větru nebo intenzitu slunečního záření.

Pokud se vydáte na Maják na Přítlucké hoře (293 m n. m.) v okrese Břeclav, spatříte nejen okolní vinohrady, nedalekou Novomlýnskou nádrž a Lednicko-valtický areál, ale i Bílé Karpaty a část Rakouska včetně Alp.

Po žluté turistické značce se odtud za necelou hodinu dostanete ke zděné rozhledně Dalibor, která nabízí podobné výhledy. Na své náklady ji před devíti lety nechalo vybudovat tamní vinařství U Kapličky.

Když zůstanete v Jihomoravském kraji, nebudete mít o vyhlídky nouzi, přestože tamní kopce se vypínají do výšky jen několika set metrů. Některé se dají obejít pěšky či objet na kole, protože je od sebe dělí jen několik kilometrů.

Dřevěná rozhledna s kovovými prvky ve tvaru přesýpacích hodin vznikla v roce 2009 na vrcholu Nedánov (368 m n. m.) poblíž Klobouk u Brna. Nabízí výhled na druhé největší město v ČR, Drahanskou vrchovinu, vrcholky Bílých a Malých Karpat a při dobré viditelnosti i Vídeň a Alpy.

Vydáte-li se odtud na jih směrem na Velké Pavlovice, po jedenácti kilometrech dojdete po značených cestách na vyhlídkovou stavbu na Kraví hoře. Z té je to po turistických trasách necelých pět kilometrů na návrší Slunečná (224 m n. m.) s dřevěnou rozhlednou s točitým kovovým schodištěm. Stejně jako ty předchozí se nachází mezi vinohrady a dohlédnout lze až do Vídně.

Ani k další rozhledně nemusíte daleko, vzdálená je jen sedm kilometrů. Stezka nad vinohrady na Kobylím vrchu (334 m n. m.) je díky nakloněné rovině ve tvaru pětašedesátimetrové spirály, která nahrazuje schody, jedna z mála bezbariérových rozhleden u nás. Z výšky sedmi metrů spatříte především velkou část jižní Moravy i Velkou Javořinu, nejvyšší vrchol Bílých Karpat.

Vyhlídku Karla IV. najdete na Jižním vrchu (514 m n. m.) a z centra Karlových Varů k ní dojdete asi za dvě hodiny po značených cestách pro pěší. Jde o pseudogotickou stavbu z roku 1876 v podobě minaretu.

Nedaleko odtud se nachází kamenná rozhledna na vrchu Bučina (582 m n. m.) nad bývalými lázněmi Kyselka. Kolem roku 1880 ji nechal postavit Heinrich von Mattoni. Za minulého režimu sloužila jako vojenská pozorovatelna. Naskýtá se z ní pohled zejména na obec Kyselka, údolí Ohře a Krušné hory.

Zhruba kilometr od centra Mariánských Lázní stojí další kamenná stavba, rozhledna Hamelika z roku 1876, ze které je vidět především část lázeňského města.

Výborný výhled nejen na města budete mít z rozhledny Varhošť (638 m n. m.) u Litoměřic, která je o poznání modernější. Kromě dominant Českého středohoří uvidíte i Litoměřice a Ústí nad Labem, nad kterým se tyčí Střekovská vyhlídka, kamenná rozhledna z roku 2010 v lesoparku na Malém Sedle (284 m n. m.)

Městské výhledy dnes najdeme napříč republikou včetně míst, která jsme si ještě před několika desítkami let s vyhledávanými panoramaty nespojovali. Jde například o volně přístupné rozhledny v Ostravě nebo u Frýdku-Místku. Zajímavé mohou být i výhledy na jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, které nabízejí některé rozhledny v Jihočeském, respektive Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina.

Po celé republice najdete rozhledny, které vznikly na telekomunikačních věžích, zpravidla stožárech mobilních operátorů. Například na Strakonicku je takových staveb hned několik. Pětnice u Záboří nabízí výhled na Brdy a Šumavu a vyhlídkový ochoz na Kbílu umožňuje ještě vzdálenější panoramatický pohled, mimo jiné na Kašperk a Novohradské hory. Z Hoslovic u Volyně spatříte především Šumavu a stejně jako ve dvou předchozích případech i zmíněný Temelín.

V Lomnici nad Popelkou na Semilsku je zase rozhledna součástí rekonstruovaného skokanského můstku. Otevře se vám odtud výhled na Krkonoše, Jizerské a Lužické hory, část Českého středohoří, Trosky či Orlické hory.

Na kopci Rubačka u Velkého Meziříčí můžete vystoupat na plošinu na střeše vodojemu.

Město Albrechtice na Bruntálsku získalo originální dvojrozhlednu pro změnu spojením dvou nepoužívaných telekomunikačních věží lávkou ve výšce pětadvacet metrů. Stavbu najdete na Hraničním vrchu (536 m n. m.) a uvidíte z ní Jeseníky, Beskydy a kus polského území. Vedou k ní značené turistické cesty. Doufejme tedy, že omezení pohybu brzy skončí a že zase budeme moci svobodně vyrážet na výlety.