Hlavní obsah

Jednou z nejkrásnějších barokních zahrad se pyšní zámek v pražské Troji

Prudké letní slunce praží do rozlehlých buxusových keřů a jejich kořeněná vůně se nese až za zeď obklopující architektonický skvost na pravém břehu Vltavy. Barokní skvost v pražské Troji nechal vystavět jako rodové letní sídlo hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka v letech 1679 až 1685.

Foto: Vratislav Konečný

J. B. Mathey postavil zámek jako venkovskou vilu ve stylu římského barokního klasicismu.

Článek

Architekty byli Giovanni Domenico Orsi, následně a podstatně více Jean-Baptiste Mathey, který zámek postavil ve stylu římského barokního klasicismu.

Zámek je dvoukřídlou stavbou s dvoupatrovým středovým prostorem, na který se napojují krátká boční křídla s altánovými věžemi. Objekt od okolí odděluje poměrně vysoká zeď, na straně k vinici už značně omšelá. O to hezčí je zevnitř.

Foto: Vratislav Konečný

Buxusové keře rámují zámeckou zahradu.

Když tu bekaly ovečky

Než zde začal Šternberk stavět, stávala tu knížecí usedlost Alžběty Polyxeny Dembinské, tehdy se to zde jmenovalo Zadní Ovenec, podle ovčince, který tu stál. Vedlejší Přední Ovenec se posléze přejmenoval na Bubeneč. Ovenec nebo zkráceně ov bylo ve staročeštině označení pro berana.

Polyxena prodala usedlost roku 1669 hraběnce Ludmile Beningně Šternberkové, s přestavbou začal o deset let později její syn Václav Vojtěch.

Foto: Vratislav Konečný

Část schodištní výzdoby.

Musela tu být bukolická krajina, nikde žádná zástavba, přes řeku přímý výhled na Hrad. Hrabě zároveň se zámkem zadal výstavbu a výsadbu zahrady.

Rozlehlý zámek se nedal v zimě vytopit, proto ho majitelé využívali pouze v létě.

Areál doplňoval pivovar, konírna, mlýn, oranžerie a správní budovy. Za zámkem na svahu vyrostla vinice, ta je dnes součástí botanické zahrady, na vrcholu stojí kaple zasvěcená svaté Kláře, tak se jmenovala i Šternberkova manželka.

Foto: Vratislav Konečný

Do zámku se vcházelo monumentálním dvouramenným schodištěm.

Stavba i zahrada jsou postaveny v symetrii, příjezd do zámku byl od Vltavy, návštěvníky vítalo monumentální dvouramenné schodiště s kašnou, na zábradlí ověnčené sochami.

Titánská přehlídka

Schodiště zdobí sochy Titánů a antických bohů, Zeus je v čele, další bohové sestupují kolem schodiště, kde jsou znázorněna i roční období a alegorie světadílů.

Foto: Vratislav Konečný

Některé sochy jsou replikami.

Toto schodiště, kde zápasí olympští bohové s Titány, návštěvníci mylně považovali za výjevy z trojské války, dalo vzniknout novému názvu – Troja. Ten se rozšířil v 19. století.

Sochařskou výzdobou i plastikami v zahradě se tu představili drážďanští mistři Hermannové. Výzdobou zámku byli pověřeni malíři C. Tencalla a F. Marcheti se synem Giovannim.

Foto: Vratislav Konečný

Neptunova kašna není originál, postavili ji podle historických kreseb.

Zámek plný maleb

Majitelé financemi nešetřili, monumentální je výmalba velkého sálu využívaného nyní k různým kulturním, hlavně hudebním akcím. Malba pokrývá krom podlahy celou plochu sálu a je oslavou vládnoucích Habsburků a křesťanské Víry doprovázené Nadějí a Láskou.

Uvidíte například personifikované rakousko-uherské soustátí, jak předkládá Víře klíče od měst, která byla přičleněna válečným tažením. Je tu i svatý Leopold, kterého nesou andělé s nápisem, že se jedná o ochránce Rakouska.

Foto: Vratislav Konečný

Malovaný strop na chodbě.

Vyobrazen je i polský král Jan Sobieski, dalším výjevem je mírové spojenectví Svaté říše římské, Polska a Benátské republiky. Další zobrazení představuje vítěze v tureckých válkách Leopolda I., je doprovázeno dedikací hraběte Šternberka. Velká malba na východní stěně představuje vznik babenberského znaku, je tu i legenda o Rudolfu Habsburském.

Nad mramorovým krbem trůní Spravedlnost s váhami a mečem, obklopují ji Nespravedlnost, Zlost, Lakomství a Hloupost. Výmalba je od vlámských mistrů Abrahama a Izáka Godynových z Antverp.

Foto: Vratislav Konečný

Malby ve velkém sále.

Vše si lze prohlédnout bez průvodce, ve velkém sále je dobré posadit se na židli, je jich tu několik řad připravených na kulturní akce, a pořádně si prohlédnout tu monumentální přehlídku dějů a výjevů v záplavě barev. Každá místnost je vymalována, najdeme tu i tehdy oblíbené orientální motivy, samozřejmě i hrdinské a náboženské motivy. Na prohlídku je dost času, není kam spěchat.

Nádherná je zámecká kaple, jejímuž stropu dominuje Bůh Otec obklopený anděly, ti mu přinášejí nástroje, kterými byl umučen Kristus. Většina maleb se týká náboženských motivů, ale jsou zde i krajinářské výjevy a také události vztahující se ke šternberskému rodu.

Foto: Vratislav Konečný

Boční výmalba velkého sálu.

Po záklonu při pohledu na všechny vymalované stropy vás za chvíli bude bolet za krkem. Šternberkové chtěli udělat dojem na panovníka, předpokládali, že jejich sídlo navštíví.

Uměnímilovní majitelé chtěli, aby se u nich líbilo nejen lidem, ale i koním, postavami z řecké mytologie nechali vymalovat konírny. Co na to zvířata, se neví, jezdcům se to určitě líbilo.

Foto: Vratislav Konečný

Vinice a kaple svaté Kláry jsou součástí botanické zahrady.

Císařovna, generál i statkář

Roku 1763 prodal zámek vnuk hraběte Václava Jan ze Šternberka císařovně Marii Terezii.

Panovnice tu byla několikrát na návštěvě, ale neměla čas zámek využívat, proto ho darovala Ústavu šlechtičen. Ten tu ale dlouho nevydržel, po třech letech získal trojský zámek J. V. Alsterle z Astfeldu a Vydří. Dále ho získaly alžbětinky a milosrdní bratři.

Jedním z nejfotogeničtějších míst pražské Malé Strany je Jánský vršek

Tipy na výlety

Roku 1842 přešel do vlastnictví generála Alfreda, knížete Windschgrätze. Mezi vojáky byl generál velmi oblíbený, byl i výborný vojevůdce. Traduje se jeho účast při povstání v Praze v revolučním roce 1848. Rakouští dělostřelci byli vyhlášenými po celé Evropě jako jedni z nejlepších. Pokud by chtěli město poničit, určitě by to zvládli.

Foto: Vratislav Konečný

Průhled ke Hradu z vrcholu schodiště.

Posledním majitelem se stal velkostatkář Alois Svoboda. Tehdy byly zámek a pozemky využívány jako statek a začal jeho pozvolný úpadek. Po vzniku republiky v roce 1922 daroval rozsáhlé pozemky a nemovitosti včetně zámku novému státu s podmínkou, že se zde vybuduje obecně prospěšné zařízení. Zámek a zahrady měly sloužit ke vzdělávání a osvětě mládeže, nevznikly zde ale ani školy, ani dětské domovy.

Republice se nehodil

K tomu se vláda ani magistrát neměly, vznikla zoologická a botanická zahrada, vyučovací a sportovní areál nikdo financovat nechtěl. Prvorepublikoví vládci zřejmě měli jiné starosti.

Foto: Vratislav Konečný

Trojský zámek postavený hrabětem Šternberkem je architektonickým skvostem.

Další koncepcí bylo přestavět zámek pro výstavní účely: nejprve pro sbírky Moderní galerie, poté pro Národní galerii. Velká rekonstrukce v letech 1976 až 1989 sem přivedla Galerii hlavního města Prahy.

Zahrada se štěpnicí a labyrintem

Zámecká zahrada má rozlohu 3,5 hektaru, hlavní osa navazuje na hlavní osu zámku, prodloužení míří na Pražský hrad. V centru stojí novodobá kašna, původní se nezachovala, nynější vznikla podle historických nákresů.

Expozice v zámku představuje díla předních českých malířů, ve sklepeních je lapidárium soch nejen z Troje, ale i Vrtbovské zahrady či z usedlostí Cibulka a Portheimka.

Pražská Betlémská kaple nese stopy po Janu Husovi

Cestování

Na východní straně zahrady se nachází štěpnice s kruhovým labyrintem sestříhaným z habrových stěn. Od kaple svaté Kláry je na areál nádherný pohled. Jen mi sem nějak moc nepasují moderní osvětlovací tělesa.

Zahrada byla založena ve francouzském klasicistním stylu, je jednou z nejvýznamnějších zámeckých zahrad u nás. Má dvě výškové úrovně, na zdech stojí velké množství terakotových váz, ve štěpnici se pěstují staré odrůdy ovocných stromů.

Přístup

K zámku se dostanete autem, placené parkoviště u jižní brány je nedaleko, nebo autobusem číslo 112 ze stanice metra Nádraží Holešovice, popřípadě procházkou ze Stromovky po dlouho stavěné nové lávce přes Vltavu.

Další cesta vede z Bohnic přes botanickou zahradu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám