Jedna z nejkrásnějších středověkých sakrálních staveb na jihozápadě Čech ukrývá tajemství

Historie Nezamyslic, které byly součástí rozsáhlého újezdu, sahá hluboko do období středověku.

„Břevnovští opati zde dali vystavět na místní poměry velký kostel, podle něhož se vesnici ve 14. století říkalo Bílý Kostel - Alba ecclesia. Jméno Nezamyslice se vysvětluje jako ´ves lidí Nezamyslových.´ V držení břevnovských benediktýnů zůstaly Nezamyslice až do roku 1420. Do té doby také klášter dosazoval na zdejší faru členy svého řádu,“ uvádí se na stránkách Místní akční skupiny Pošumaví (www.masposumavi.cz ).

Podle psychotronika Pavla Kozáka (Tajemná místa Pošumaví) je zjevné, že právě benediktini umísťovali alespoň některé své kláštery a kostely na velmi významných energetických místech a linií. Kostel v Nezamyslicích je například propojen s Březníkem, kde měl poustevnu sv. Vintíř.

Ve starší literatuře se můžeme dočíst, že kostel byl založen po polovině 13. století, přičemž z této doby se dochovala románská věž se sdruženými okny ve třetím patře (např. ABC kulturních památek Československa, Panorama, 1985).

„…během první poloviny 14. století vyrostl na místě starší, blíže neznámé svatyně v Nezamyslicích kostel téměř dnešního půdorysného rozsahu nejspíš s polygonálně ukončeným kněžištěm opatřeným po obvodu opěráky a s věží na severní straně. Průzkum a rekonstrukce jednotlivých stavebních etap kostela vyloučily předpoklad, že severní věž je románského původu. Někdy v druhé polovině 14. století byla do jihozápadního koutu chrámové lodi vestavěna věž, jejíž účel není zatím docela jasný, a při tom byl upraven západní štít kostela. V období mezi lety 1390–1400 vyrostlo nové kněžiště na půdorysu rovnoramenného kříže,“ uvedl Roman Lavička v článku Nový pohled na stavební vývoj kostela Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích (Památky západních Čech, 2015).

V době třicetileté války se v Nezamyslicích údajně objevilo šest vojáků, kteří se rozhodli přenocovat před kostelem. V noci přepadli kolemjdoucí. Muže zabili a ženu vážně zranili – měla několik bodných a sečných ran.

Pomoci se však v následujících dnech od nikoho nedočkala. Hladová a vyčerpaná se chodila do kostela modlit k Panně Marii. A uzdravení na sebe nedalo dlouho čekat.

O významnosti Panny Marie nezamyslické svědčí i skutečnost, že byla vyobrazena na zastavení Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi.

„Relace z roku 1676 a 1700 hovoří o soše madony jako o zázračné. V relaci z roku 1676 je původ sochy spojován s templáři, jejichž klášter prý ležel nedaleko kostela, jak prozrazují dosud dochované základy,“ uvedl historik umění Jan Royt v kapitole s názvem Poutní místa na Šumavě, která je součástí rozsáhlé publikace Šumava – příroda-historie-život.