Hrad Litice byl pro Jiřího z Poděbrad jeho „Karlštejnem“

Na popud krále zde budovali a drželi opěrné hrady. Jedním z nejmocnějších byly Litice, až uvidíte jejich model uvnitř hradu, bude vám dispozice opevněného ostrohu na říčním zákrutem připomínat Loket.

Na modelu uvidíte stav hradu před rekonstrukcí posledními majiteli, Parishi, kteří zříceninu v roce 1935 zpřístupnili veřejnosti. Tehdy vypadal hrad poněkud jinak.

„Litice jsou velmi pevný hrad nedaleko Žamberka, obklopený kruhem hor. V něm uložil král Jiří z nedůvěry k panstvu své poklady…” napsal jezuita Bohuslav Balbín.

Jméno Litice, prý dle lítých žen, přenesli Drslavici z prastarého sídla rodu, hradu Litic u Plzně. Nedaleký Potštejn nese název podle hradu u Žinkov. Několikrát byly v zástavě, jako královské je vykoupil Karel IV. Královským majetkem zůstaly do 40. let 14. století, nakrátko hrad získali Lichtenburkové. Roku 1371 hrad získal Boček z Kunštátu. Na jeho pravnuka Jiřího z Poděbrad hrad nejvíce upomíná, za jeho panování získal výsadní postavení.

Jiří si Litice velice oblíbil a rád na nich pobýval. Zdědil je již ve svých sedmi letech, za Poděbrada se psala hradní historie. Hrad po roce 1450 přestavěl a řádně opevnil. Kde se budoucí „husitský král“ narodil, není známo, je možné že na Liticích, jeho otec Viktorin tu byl v té době „seděním.“

Na vrchu kopce stojí horní hrad s palácem, mohutnými zdi, z mobiliáře se nic nezachovalo, v kapli byl vězněn táborský kněz Koranda, který tu zemřel. Na staré tábority měl Jiří zvláště spadeno.

Od vsi v podhradí se stoupá dosti strmě k hradní bráně, procházíme místy dolního hradu. Nad branou je reliéf s erbem Kunštátů, zemskými znaky, letopočtem 1468 a gotická socha pravděpodobně znázorňující krále Jiřího z Poděbrad.

Takovéto zdobení není moc časté. Hrad je stavěn velmi pevně, ale ne jako královská stavba reprezentačně.

Vladař doufal, že na Liticích shromáždí všechny korunovační klenoty a zemské desky. Představoval si to jako druhý Karlštejn, to se nepodařilo. Litice se staly pro mnohé odpůrce velmi těžkým vězením. Jiří byl král, třebaže ne z rodu královského, který usiloval o prestiž, zároveň byl velmi dobrý účetní, škudlivec, ale liška podšitá a lstivá, uměl to hrát na všechny důležité strany.

Papeži slíbil, že bude potírat kalich, kališníkům, že to s nimi myslí dobře. Jiří se stále připravoval na srážku s bývalým zetěm Matyášem Korvínem v boji o českou korunu. K boji došlo u Litomyšle a Vilémova, Matyáš byl poražen. Nedlouho poté, roku 1471, Jiří umírá, při jeho tloušťce byla otázka času, kdy podlehne srdeční příhodě.

Panství připadlo Jiřího strýci Bočkovi, bylo zadlužené a nakonec ho zakoupil Vilém z Pernštejna. Sídlo panství přenesli na Potštejn, Litice sloužily jako obydlí služebnictva.

Chátrání začalo po přejití do majetku Mikuláše z Bubna. S oblibou se sice psal i jako pán na Litici, ale hradům v 16. století odzvonilo, šlechtic se přestěhoval na zámky v Doudlebách a v Žamberku.

Částečná ruina byla kolem roku 1700 znovu zastřešena, větší opravy začaly v letech 1890-1894. S dalšími opravami se čekalo na léta 1933-1935. 

Zachovalo se torzo vstupní brány, část hradeb, dvoupatrový jižní palác, k nároží se přimyká šestipatrová čtverhranná věž, která slouží i jako vyhlídková. Na restaurovaném hradě se pořádají různé kulturní akce.

Hrad byl v minulosti kvůli zřícení části hradeb na pár let mimo provoz, i nyní je vstup do vnitřního areálu zpevněn lešením.

„Hrad Litice je romantickým místem, které ocení návštěvníky, kteří hledají historii ukrytou uprostřed přírody. Místo, kde naleznete pohodu a ticho, které doplňuje jen křik poštolek.

Prohlídka hradu je individuální bez průvodce. Ke vstupence obdržíte orientační plánek hradu a v krátkém filmu zhlédnete informace o historii a architektuře hradu Litice. Mobiliář ale nečekejte, jsou tu strohé gotické zdi, s erby majitelů hradu, historickými ilustracemi a kopiemi starých pohlednic a rytin. Aktuálně je tu výstava plastik Jaroslava Šafra,“ zve na objekt, který má ve správě, kastelán Dalibor Urban.