Do Moravské Třebové na jeden z nejcennějších renesančních zámků ve střední Evropě

Trhová ves je poprvé doložena v roce 1278 jako Tribovia, jméno se vztahovalo k říčce, jmenný původ je odvozen od staročeského třěb – mýtina, mýcený les. Přívlastky Česká a Moravská se objevují k rozlišení již ve 14. století. To už motoráček staví ve městě, které bylo proslulé textilní výrobou, stále je tu fabrika Hedva, produkuje technické, dekorační a bytové tkaniny.

Když Boreš z Rýzmburka město zakládal, nechal do něj přivést německé osadníky, jejichž potomci tu vydrželi do konce druhé světové války.

Od nádraží k historickému centru půjdete asi kilometr frekventovanou a nepříliš vábnou ulicí. Renesanční zámek je skryt za domy na Náměstí T. G. Masaryka, které tvoří s přilehlými ulicemi městskou památkovou rezervaci.

Většina domů má pozdně gotické a renesanční jádro, mají klenuté mázhauzy, portály, arkýře. Dominuje jim radnice s věží. Mariánský sloup s bohatou výzdobou je upomínkou a na morovou epidemii, zemřelo při ní přes 900 obyvatel

Město patřilo postupně pánům z Lipé, moravským markrabatům Joštovi a Jindřichovi, pánům z Postupic, dále z Boskovic, až přišli roku 1589 Žerotínové. Bližší a daleko rozsáhlejší informace získáte při prohlídce zámku.

Když tu vládl Ladislav Velen z Boskovic, patřilo město k nejvýznamnějším moravským centrům, vysloužilo si přezdívku moravské Athény.

Zatímco z ulice za náměstím je vstup do zámku celkem nezajímavý, po projití průchodu do rozsáhlého nádvoří s patrovými arkádami na vás dýchne opravdová kamenná krása. Není divu, že je zařazen mezi nejcennější renesanční památky střední Evropy. Stavba představuje vývoj renesance od konce 15. do začátku 17. století. V roce 1840 tu vypukl velký požár, po kterém musela být stržena velká část zámku.

Brána do zámku je mimořádnou památkou. Je jednou z našich nejstarších renesančních památek na sever od Alp. K dalším patří ostění Vladislavského sálu na Pražském hradě a portál zámku v Tovačově.

Na bráně najdete latinský nápis. V češtině zní: Ladislav z Boskovic a Černé Hory, pán tohoto zámku, mě postavil v roce 1492.

Na zámku mají návštěvníci na výběr ze tří základních okruhů. Prvním z nich jsou Poklady Moravské Třebové. Nabízejí průřez historií města a seznamují s nejdůležitějšími milníky zámku.

„Největším skvostem je jednoznačně tapisérie, kterou si nechal na zakázku vyrobit Ladislav z Boskovic na počátku 16. století v Bruselu. Dalším lákadlem je například model zámku, tak jak vypadal v době své největší slávy. V letošní sezoně nabídneme úplnou novinku a tou je rozšíření okruhu o zámeckou věž. V ní vznikla ložnice a pracovna Ladislava Velena, kde se seznámíte ještě podrobněji s touto významnou osobností v moderním pojetí,” informuje kastelánka Kateřina Machálková.

Pokud vás však klasická zámecká trasa neláká, nabízí se druhý okruh, kterým je Středověká mučírna a alchymistická laboratoř doktora Bonaciny.

„Na této prohlídce uvidíte nejrůznější druhy mučících nástrojů, dozvíte se, kde ve městě stávala mučírna a také jaká nejkrvavější poprava se u nás konala. Na odlehčení v druhé polovině navštívíte alchymistickou laboratoř, kde se dozvíte mnohé z tajných věd alchymistických,” doplnila kastelánka.

Zajímavá je rovněž expozice Jak se žilo na venkově (mimo sezonu bez průvodce). V ní na návštěvníky čeká řada zajímavých informací o životě na Hřebečsku. Letošní sezonu ještě ozvláštní výstava unikátních tapisérií.

Na nádvoří se zachoval jedinečný soubor šesti slunečných hodin vytesaných do dvou pískovcových bloků.

Po roce 1620 vystřídali Žerotíny katoličtí Lichtenštejnové, nastalo období tvrdé rekatolizace.

Asi 500 metrů od zámku sídlí ve Svitavské ulici městské muzeum. Cestou lze navštívit bývalý klášterní kostel svatého Josefa. Už jen několik desítek metrů a jste u parčíku, v němž je muzeum.

Expozice představuje národopisné sbírky mimoevropského umění – zastoupeny jsou Egypt, Tibet, Čína, Japonsko, Barma, Indie a Tichomoří. Městu je věnoval rodák Ludwig V. Holzmaister.

Kolekce památek starého Egypta je koncipována jako hrobka s malbami na stěnách. Uvidíte 3000 let starou mumii princezny Hereret. Jsou tu i čtyři japonské samurajské meče, nejstarší pochází z roku 1420. Jde o ojedinělou stálou expozici, v níž jsou tyto meče vystaveny.

Z Křížového vrchu se otevírá pohled na město a okolí.

Stoupá k němu kryté „Schodiště mrtvých“, kudy se nosily rakve s nebožtíkem na hřbitov. Musela to být těžká práce, schody jsou dost strmé. Když zemřel některý z cechovních mistrů, kladli na rakev ještě znamení živnosti, těžký kříž, asi i věnec.

Později byla zbudována cesta, po které vyjížděl pohřební kočár. V gotickém kostele Nalezení svatého Kříže stojí dřevěná renesanční kruchta. Zeď kostela zdobí kamenné epitafy. Na hřbitově je řada starých náhrobků, funerální architektura je velmi zajímavá.

Na vrcholu kopce stojí rozsáhlá barokní kalvárie. Dílo s postavami Boha Otce, Madony a Jana Křtitele zhotovil vynikající sochař J. Pacák v roce 1730. Přijdete k ní cestou kolem čtyř barokních kapliček.