České středohoří: Krajinou zřícenin středověkých hradů

Na několika vrcholech vytvořených sopečnou činností totiž najdete zbytky středověkých hradů, ze kterých i díky novodobé péči nezůstala jen hromada kamení. Na rozdíl od většiny ostatních památek je spousta z nich přístupná i v době covidu. Kromě toho se odtud otevírají daleké výhledy na další kuželovité kopce, pro České středohoří tak typické.

Některé zříceniny spojuje téměř devadesát kilometrů dlouhá Zlatá stezka Zemí hradů vedoucí po značených turistických cestách pro pěší z Budyně nad Ohří do Úštěku.

Střekov v Ústí nad Labem se ostatním zříceninám v regionu poněkud vymyká. Nejenže je podstatně zachovalejší než ostatní, ale také nestojí ve volné krajině, nýbrž se vypíná vysoko (230 m n. m.) na strmé skále nad řekou protékající krajským městem.

Nejvýznamnější dominantu Labského údolí nechal na počátku 14. století postavit Jan Lucemburský k ochraně plavby a obchodní cesty do Německa. Během třicetileté války byl hrad poničen, kolem roku 1750 začal chátrat a měnit se ve zříceninu.

V první polovině 19. století ho objevili romantici, mezi jinými také spisovatelé Karel Hynek Mácha, Johann Wolfgang Goethe a v roce 1842 i hudební skladatel Richard Wagner (1813-1883), jehož třítýdenní pobyt připomíná deska v hradní bráně. Inspiraci pro svou operu Tannhäuser hledal na hradbách, kde se za svitu měsíce pohyboval v bílém rouchu, až si obyvatelé města mysleli, že vidí strašidlo. Ubytoval se v místnosti v hradní hospůdce, která nese dodnes skladatelovo jméno — Wágnerka.

V roce 1939 objekt zkonfiskovali Němci, po válce se krátce vrátil Lobkowiczům, ale na základě pozemkové reformy z roku 1947 jim byl znovu odebrán a převeden na stát. Rodině se tak vrátil až po roce 1989.

Od dubna do konce října je obvykle přístupný veřejnosti, která si může prohlédnout i dochované interiéry, rytířský sál s válcovitou gotickou věží. Autem lze dojet na parkoviště přímo u hradu, k němuž vás přivedou také tři různé značené cesty pro pěší.

Hrad Kostomlaty vzdálený šest a půl kilometru turistické chůze od vrcholu Milešovky byl ve 14. století postaven v nadmořské výšce 566 metrů a nějakou dobu ho vlastnil i Karel IV. Později dlouho úspěšně odolával útokům husitů, ale na sklonku válek byl přece jen dobyt hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic. Minimálně od 16. století hrad pustl. V roce 1841 byl v areálu pro výletníky postaven hostinec, který fungoval do padesátých let 20. století.

Dominantou zříceniny, na jejímž Zachovalém stavu má velkou zásluhu Spolek pro záchranu hradu Kostomlaty, je válcová věž, která byla před více než šesti lety zpřístupněna jako rozhledna. Z hradního jádra zbyly například ještě obvodové zdi s otvory pro okna a dalšími stavebními prvky.

Dobře se dochovala i bašta u vstupu, která sloužila jako vrátnice. Kousek za bránou si na stojanu s tlačítky můžete pustit nahrávku, která vás seznámí s historií hradu, a posedět na lavičce.

Ke středověké památce, kde Zdeněk Troška natáčel pohádku Nejkrásnější hádanka, se nejlépe dostanete po zeleně značené cestě z centra obce Kostomlaty pod Milešovkou. Dobře schůdná trasa je dlouhá kilometr, který urazíte za necelou čtvrthodinu. Z vrcholu uvidíte nejen České středohoří, ale za dobrých podmínek i Krušné hory.

Hrad Skalka, poprvé zmiňovaný v roce 1357, byl za třicetileté války zpustošen švédskými vojsky a zdivo se později použilo k výstavbě stejnojmenného barokního zámku stojícího na úpatí hradní skály. Hlavní obrannou stavbou hradu byla téměř šestnáct metrů vysoká válcová věž ze světlé opuky, která se dodnes nachází na vrcholu.

Spatříte odtud celou řadu kopců a zřícenin včetně Hazmburku. Na konci 19. století byly ve věži nalezeny české nápisy s letopočty 1605 a 1615, které po sobě zanechali trestanci uvěznění na dně. V polovině 19. století sídlila v zámku pouze správa panství, druhé patro a západní část byly prázdné. Patřil k němu i pivovar, lihovar, ovčín, myslivna, bažantnice a okolní sady.

V současnosti se v zámku nachází mimo jiné obrazová galerie Českého středohoří, papírové modely rozhleden a expozice kočárků.

K oběma památkám je to od silnice, s níž souběžně vede zmiňovaná Zlatá stezka Zemí hradů, asi sto metrů. Za tři kilometry po ní dojdete k další zřícenině, Košťálovu.

První zmínka o tomto hradu ze 14. století je spojená s historkou, jak blesk uhodil do věže a sjel dolů do velké síně, kde purkrabímu a jeho ženě upálil špice dlouhých střevíců. Stavba, kterou neúspěšně obléhali husité, přestala v 16. století jako šlechtické sídlo vyhovovat a začala chátrat.

Na vrcholu čedičové kupy (481 m n. m.), kde dodnes stojí ruina paláce, se otevírá famózní výhled na další kopce Českého středohoří, obec Třebenice i hrad Hazmburk. K. H. Mácha si Košťálov dvakrát nakreslil do skicáku, několikrát ho zobrazil i Emil Filla.

Jednou z dominant dolního Poohří je hrad Hazmburk, jehož zachovalé věže jsou vidět na desítky kilometrů daleko. Na příkrém čedičovém vrchu (418 m n. m.) archeologové objevili pozůstatky osídlení z doby již pět tisíc let před naším letopočtem, gotický hrad byl na něm postaven pravděpodobně v první polovině 13. století. Na rozdíl od řady jiných sídel katolické šlechty ho husité nikdy nedobyli. I díky tomu v něm byly v roce 1440 ukryty kostelní poklady z Pražského hradu.

Zhruba od druhé poloviny 16. století Hazmburk pustl a zájem o něj oživili až romantici. Po zaplacení vstupného (lze i on-line) se můžete podívat do celého areálu včetně Bílé vyhlídkové věže. Ta byla postavena ze světlého pískovce, ale základy má z tmavého čediče, použitého také na vybudování Černé věže, která sloužila jako obranný prvek a nějakou dobu i jako vězení.

K hradu se nejrychleji dostanete z parkoviště na kraji obce Klapý, odkud vede žlutá turistická cesta, která se po necelém kilometru a půl napojuje na červenou. Odtud do cíle zbývá už jen něco přes šest set metrů prudšího stoupání. České středohoří i Středočeskou pahorkatinu pak budete mít z Hazmburku jako na dlani.