Část tajuplného brněnského krytu Denis se otevře veřejnosti

Kryt Denis se začal po etapách stavět už v roce 1946 a ve výstavbě se pokračovalo i v dobách tvrdě rozděleného světa v 50. letech, kdy byl atomový konflikt strašákem na obou stranách.

O významu podzemního labyrintu dlouho poté svědčí fakt, že ještě v roce 2005 byl tento prostor vedený jako tajný. Byť už dávno ztratila jeho ochranná schopnost jakýkoli význam.

„Byl to utajený objekt, kolem kterého je dosud celá řada nezodpovězených otázek. Vlastně ani nevíme, kdo tuto stavbu prováděl či do kdy byl kryt počítán jako stále ještě funkční a plnohodnotný,“ uvedl brněnský znalec podzemí Aleš Svoboda, který má za sebou už první zaškolování budoucích průvodců.

„Ti pro nás začnou první turisty v krytu provádět hned, jak to současná epidemiologická situace dovolí,“ řekla Právu Hana Novosadová z Turistického a informačního centra (TIC) Brna.

Město zpřístupněním krytu rozšířilo atraktivní „podzemní“ nabídky, ke kterým patří například vodojemy, podzemí pod Zelným trhem, další kryt pod Špilberkem budovaný Němci a upravený po válce pro vyvolené z vedení města či kostnice.

„Kryt Denis měl podle dostupných informací v případě nutnosti posloužit jako úkryt například před bombardováním pro dva až tři tisíce lidí. Natěsnáno by se jich však vešlo odhadem i deset tisíc. Mělo jít o běžné obyvatelstvo,“ popisuje Aleš Svoboda.

Podzemní labyrint byl kvůli tomu vybaven nejen filtry vzduchu a filtračním vápnem, mohutným škodováckým motorem pro výrobu vlastní energie, dvěma na pramenu vykopanými studnami s dosud stále kvalitní vodou, ale i množstvím kyslíkových lahví. Ve strachu z atomového konfliktu byl kryt natolik technicky dokonalý, že by dokázal po tři dny hermeticky uzavřený ochránit ukrývané i před případnou radiací.

Bomby s kyslíkem byly odstraněny z bezpečnostních důvodů. Ovšem například agregát na výrobu elektřiny i zařízení pro filtraci vzduchu se po prvním „odtajnění“ podařilo dokonce nastartovat.

Turisté při jednom ze zastavení v labyrintu uvidí například i místo, kde je chodba přímo pod zákristií Petrovské katedrály, ovšem dělí ji od ní 18 metrů masivní skály. K vidění budou i nouzové úniky, kolmé skoby v tubusech. Jedna z chodeb je přímo napojena i na podzemí kapucínského kláštera. Do něj z krytu vedou staré točité schody. Zde se však provádět nebude.

Návštěvníci bohužel neuvidí ani skladiště originálních stavebních komponentů brněnské královské kaple z roku 1297, kterou roku 1322 věnoval Jan Lucemburský královně vdově Elišce Rejčce. Stavbu nechalo v roce 1908 rozebrat s možností pozdějšího opětovného složení tehdejší německé vedení Brna.

„Je to škoda, ale muzeum si snad z obav, aby se některý z očíslovaných gotických prvků neztratil, nepřeje, aby prostory s uskladněnou částí kaple turisté navštěvovali,“ dodal Svoboda.

I když se zatím přesně neví, kdy se v krytu prováděla poslední modernizace, sprchy s kohouty na teplou a studenou vodou napovídají tomu, že to mohlo být ještě v 60. či 70. letech.