Článek
Značených cyklostezek je zde dost a když náhodou zabloudíte, kdokoliv z místních lidí vám ochotně poradí, kudy pokračovat v cestě. Na kole jsou tu dobře přístupné rozhledny, tak se s námi vydejte na jejich průzkum. Většina cyklotras vede buď přímo k rozhledně, nebo alespoň pod kopec.
V případě, že až na rozhlednu na kole nevyšlápnete, je dobré mít s sebou zámek na kolo. To pak bez problémů zůstane zamčené pod kopcem a vy můžete pohodlně vyšlápnout až nahoru pěšky.
„Já zámek nechal doma, tak si kolo vždycky až k rozhledně vynesu. Sem k Dymníku to byla docela fuška, kdybych zámek měl, zamkl bych si kolo dole ke stojanu jako ostatní,“ říká zadýchaný Petr Noha z Rumburka, který si taky vyjel na výlet po okolních rozhlednách. „Asi se ještě vrátím do Rumburka koupit zámek, na rozhlednu Vlčí Hora je prý pěkný výšlap,“ dodává Petr.
Rozhlednu Dymník navštíví v létě asi sto lidí za den.
My jsme na rozhlednu Dymník dojeli z Rumburka po cyklistické trase č. 3014. Po návštěvě rozhledny z roku 1896 jsme ještě navštívili nedalekou vyhlášenou výletní restauraci stejného jména i stáří jako rozhledna. „Mají tady specialitu, pečené vepřové koleno s houskovým knedlíkem, zelím a točenou dvanáctkou, celé vás to vyjde na necelých dvě stě korun,“ říká Vojtěch Kovář z Varnsdorfu, který sem přijel na oběd s rodinou.
Po pár kilometrech nás uvítá obec Zahrady, kde se nachází jedna z místních zajímavostí, geologická mapa. Tu zhotovil Rudolf Kögler z autentických hornin, přinesených ze znázorňovaných území, práce trvaly sedm let, zahrada s mapou byla otevřena roku 1937.
„Máme docela napilno, zájem lidí o naši mapu je, výklad můžete slyšet v češtině a němčině. Otevřeno máme od května do září, neděle až čtvrtek, ale před příjezdem je vždy lepší zavolat,“ říká Ingrid Schnittnerová, dcera autora mapy Rudolfa Köglera.
Vlčí Hora a Tanečnice
Další zastávkou je nedaleká rozhledna Vlčí Hora z roku 1889, na kole lze dojet přímo pod kopec, kde je lepší kolo nechat na parkovišti. Samotný výstup je dost strmý, není ale příliš zdlouhavý. „Otevřeno je od května do září celý týden, od října do prosince jen v sobotu a v neděli. Vstupné je patnáct korun, zlevněné osm. Děti do šesti let neplatí nic a když je hezky, vidíte až do Krkonoš,“ říká průvodce po rozhledně Vladislav Coller, který zde pracuje už přes deset let.
Návštěvníci nejsevernější rozhledny v Čechách, Tanečnice.
Necelá hodina cesty nás zavede přes Mikulášovice pod Tanečnici, na kole se dá vyjet až k 26 metrů vysoké rozhledně a výletní restauraci Koliba, kde je docela příjemné posezení. „Můžete k nám přijít v zimě i v létě. Kromě pondělků máme v letních měsících otevřeno do osmi do večera, v zimě do pěti,“ říká provozní Koliby Alena Humlová.
Od Tanečnice se můžeme vrátit zpět do Rumburka, když jsme unavení, v Mikulášovicích není problém sednout na vlak. Nebo pokračovat dál po cyklotrase až na hraniční přechod s Německem v Tomášově. Odtud pak není problém objevit na kole nebo pěšky krásy Národního parku České Švýcarsko, zejména jeden z jeho největších skvostů, Pravčickou bránu.
Výlet pod zem za upíry
Z Rumburka si uděláme výlet pěšky do Jiřetína pod Jedlovou. A není to bezdůvodně. V Jiřetíně je totiž jedna z nejhezčích přístupných štol na severu Čech. Bývalý stříbrný důl můžete projít s nezapomenutelným výkladem zdejšího odborníka na štolu, Václava Čecha.
Vstup do tajemné štoly Jana Evangelisty Purkyně v Jiřetíně pod Jedlovou.
Výlet do podzemí trvá něco přes hodinu, dostanete helmy, zaplatíte vstupné a můžete vyrazit. Štola sv. Jana Evangelisty je otevřená od dubna do října, 9.30–17.00 hod. Vstupné je padesát korun, dětské stojí třicet.
Průvodce Václav Čech dobíjí návštěvnici štoly energií, která prý vychází přímo ze skály.
„Je to místo, kde žijí netopýři. Nedávno prý tady němečtí návštěvníci vyfotili vampíra, upíra sajícího krev, prý to vyšlo i někde v novinách. Co je na tom pravdy nevím, jisté však je, že od té doby německých turistů výrazně ubylo,“ zdvihá obočí pan Čech.
