Článek
Malý a poměrně nový stát z roku 1991, který byl původně součástí Jugoslávie, se pyšní stále se zlepšující úrovní poskytovaných služeb.
Kudy do Slovinska?
Nejvýhodnější spojení do Slovinska je vlastním automobilem. Do hlavního města Lublaně vás dělí od Prahy necelých 700 km, které urazíte přibližně za 7 hodin jízdy. Současně vám vlastní auto umožní lépe cestovat po celém Slovinsku, a to s ohledem na vaše zájmy. Země má malou rozlohu, která zaručuje krátké vzdálenosti jednotlivých cílů.
Do Lublaně se můžete vydat také letecky, z Prahy je navázáno přímé spojení. Doba letu trvá přibližně 65 minut. Využít můžete také vlakové a autobusové spoje, které nejsou přímé a čekají vás mnohdy početné přestupy. Čas cesty s minimálně jedním přestupem je pak odhadován na 10, ostatní až 11 hodin. Velký výběr poznávacích, ale i pobytových zájezdů do této destinace nabízejí cestovní kanceláře, které zajišťují i vlastní přímou autobusovou dopravu.
Po Slovinsku můžete cestovat vlakovou i autobusovou dopravou. Své trasy ale pečlivě plánujte, ačkoli jsou jejich soupravy pohodlné a moderní, může se stát, že i do některých turisticky lákavých destinací je spojení obtížnější, případně tam nevede vůbec a musíte se přiblížit pěšky. Ceny za vlakovou dopravu jsou obdobné jako u nás, do některých vlaků s označením ICS je ale povinná předem rezervace.
Autobusová doprava je ve srovnání s naší finančně nákladnější. Po hlavním městě můžete využít městskou dopravu, ale pokud nepospícháte, na turisticky zajímavá místa můžete dojít pěšky, nejsou od sebe příliš vzdálena.
Lákající slovinská riviéra
Při pobřeží, které má okolo 50 km, se nachází mnoho krásných přímořských městeček, která na vás dýchnou italskou atmosférou, jelikož v minulosti byly po dlouhou dobu drženy Benátčany. Za návštěvu stojí například Pirana, Izola nebo Koper.
Při pobřeží, které má okolo 50 km, se nachází mnoho krásných přímořských městeček, která na vás dýchnou italskou atmosférou, jelikož v minulosti byly po dlouhou dobu drženy Benátčany. Za návštěvu stojí například Pirana, Izola nebo Koper.
Při pobřeží, které má okolo 50 km, se nachází mnoho krásných přímořských městeček, která na vás dýchnou italskou atmosférou, jelikož v minulosti byly po dlouhou dobu drženy Benátčany. Za návštěvu stojí například Pirana, Izola nebo Koper. V Tertském zálivu v Portoroži, klimatických lázních, vám učarují všudypřítomné květiny, a to zejména růže. Jelikož v překladu znamená Portorož „přístav růží“. Městečko nabízí pohodovou atmosféru s velkým množstvím kaváren, večerní zábavou, a to v podobě nejrůznějších zábavních center a kasin. V okolí se nachází mnoho různých ubytovacích kapacit s ohledem na písčité pláže, které jsou uměle vybudovány.
Při pobřeží, které má okolo 50 km, se nachází mnoho krásných přímořských městeček, která na vás dýchnou italskou atmosférou, jelikož v minulosti byly po dlouhou dobu drženy Benátčany. Za návštěvu stojí například Pirana, Izola nebo Koper. V Tertském zálivu v Portoroži, klimatických lázních, vám učarují všudypřítomné květiny, a to zejména růže. Jelikož v překladu znamená Portorož „přístav růží“. Městečko nabízí pohodovou atmosféru s velkým množstvím kaváren, večerní zábavou, a to v podobě nejrůznějších zábavních center a kasin. V okolí se nachází mnoho různých ubytovacích kapacit s ohledem na písčité pláže, které jsou uměle vybudovány.
Kousek od této oblasti se nachází na malém poolostrově město Piran, které je často připodobňováno k Benátkám. Udává se, že dříve v těchto místech stával maják. Nyní je ale jeho výraznou dominantou kostel. Dále můžete navštívit malebné náměstí Piazza Tartini, jehož atmosféra i podoba vás zanese do Itálie. Při vstupu na poloostrov můžete ještě v dnešní době spatřit původní hradební opevnění, které dříve chránilo město. Hradby jsou zpřístupněny za menší poplatek a nabízejí na oplátku krásný výhled nejen na Terst a Tertský záliv, ale také na část italské pevniny, a to zejména na zámek Miramare. Pokud budete mít štěstí na dobrou viditelnost, dohlédnete až na vrcholky Dolomit.
Nádherná jezera
Mezi místa, která byste neměli minout, patří turisticky hodně navštěvované Bledské jezero s ostrovem, jež přestavuje téměř symbol Slovinska, Můžete jej bezpochyby najít na velkém množství obrázků propagující tuto zemi. Uprostřed ostrova se nachází malebný menší kostel. Pokud ho budete chtít navštívit, můžete se k němu nechat dovézt převozníkem. Jezero nabízí plno atraktivit pro trávení volného času, a to nejen koupání, ale také projížďky na loďkách, rybaření a mnoho dalšího. Obejité ho pak máte přibližně za tři hodiny. Nad jezerem pak můžete navštívit na skále umístěný hrad, jehož historie sahá až do roku 1000. Uvnitř hradu se nachází kinosál s promítaným dokumentem obsahujícím důležité přestavby této památky. Pokud chcete dále trávit čas v přírodě, vydejte se na přibližně 1,5 km dlouhé soutěsky Vintgar.
Mezi místa, která byste neměli minout, patří turisticky hodně navštěvované Bledské jezero s ostrovem, jež přestavuje téměř symbol Slovinska, Můžete jej bezpochyby najít na velkém množství obrázků propagující tuto zemi. Uprostřed ostrova se nachází malebný menší kostel. Pokud ho budete chtít navštívit, můžete se k němu nechat dovézt převozníkem. Jezero nabízí plno atraktivit pro trávení volného času, a to nejen koupání, ale také projížďky na loďkách, rybaření a mnoho dalšího. Obejité ho pak máte přibližně za tři hodiny. Nad jezerem pak můžete navštívit na skále umístěný hrad, jehož historie sahá až do roku 1000. Uvnitř hradu se nachází kinosál s promítaným dokumentem obsahujícím důležité přestavby této památky. Pokud chcete dále trávit čas v přírodě, vydejte se na přibližně 1,5 km dlouhé soutěsky Vintgar.
Mezi místa, která byste neměli minout, patří turisticky hodně navštěvované Bledské jezero s ostrovem, jež přestavuje téměř symbol Slovinska, Můžete jej bezpochyby najít na velkém množství obrázků propagující tuto zemi. Uprostřed ostrova se nachází malebný menší kostel. Pokud ho budete chtít navštívit, můžete se k němu nechat dovézt převozníkem. Jezero nabízí plno atraktivit pro trávení volného času, a to nejen koupání, ale také projížďky na loďkách, rybaření a mnoho dalšího. Obejité ho pak máte přibližně za tři hodiny. Nad jezerem pak můžete navštívit na skále umístěný hrad, jehož historie sahá až do roku 1000. Uvnitř hradu se nachází kinosál s promítaným dokumentem obsahujícím důležité přestavby této památky. Pokud chcete dále trávit čas v přírodě, vydejte se na přibližně 1,5 km dlouhé soutěsky Vintgar. Necelých 30 km odsud se nachází další jezero, Bohinjské, které na rozdíl od rekreačnějšího Bledského nabízí téměř nedotčenou přírodu. O kus dál jsou pak vodopády Savica vysoké 78 metrů. K dalším vodopádům patří například Mostnica. Bohinjské jezero je součástí jediného slovinského národního parku Triglav, který se rozprostírá na 4 % území státu. Budete-li mít štěstí, spatříte například kamzíka, sviště nebo kozorožce, případně i vzácného orla skalního. Na svazích žijí ale i medvědi. Nezapomeňte, že v parku je i flóra vysoce chráněna a její poškozování se trestá. Nejvyšší horou celého Slovinska je Triglav s 2864 metry nad mořem.
Mezi místa, která byste neměli minout, patří turisticky hodně navštěvované Bledské jezero s ostrovem, jež přestavuje téměř symbol Slovinska, Můžete jej bezpochyby najít na velkém množství obrázků propagující tuto zemi. Uprostřed ostrova se nachází malebný menší kostel. Pokud ho budete chtít navštívit, můžete se k němu nechat dovézt převozníkem. Jezero nabízí plno atraktivit pro trávení volného času, a to nejen koupání, ale také projížďky na loďkách, rybaření a mnoho dalšího. Obejité ho pak máte přibližně za tři hodiny. Nad jezerem pak můžete navštívit na skále umístěný hrad, jehož historie sahá až do roku 1000. Uvnitř hradu se nachází kinosál s promítaným dokumentem obsahujícím důležité přestavby této památky. Pokud chcete dále trávit čas v přírodě, vydejte se na přibližně 1,5 km dlouhé soutěsky Vintgar. Necelých 30 km odsud se nachází další jezero, Bohinjské, které na rozdíl od rekreačnějšího Bledského nabízí téměř nedotčenou přírodu. O kus dál jsou pak vodopády Savica vysoké 78 metrů. K dalším vodopádům patří například Mostnica. Bohinjské jezero je součástí jediného slovinského národního parku Triglav, který se rozprostírá na 4 % území státu. Budete-li mít štěstí, spatříte například kamzíka, sviště nebo kozorožce, případně i vzácného orla skalního. Na svazích žijí ale i medvědi. Nezapomeňte, že v parku je i flóra vysoce chráněna a její poškozování se trestá. Nejvyšší horou celého Slovinska je Triglav s 2864 metry nad mořem.
Slovinsko je také oblíbenou destinací vodáků, vyhledávaná je zejména řeka Soču. Vydat se sem ale můžete také za zimními sporty.
Mezi další tipy na výlet patří i zápisy na seznam světového dědictví UNESCO
Slovinsko má hned tři zápisy na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi první z nich patří Škocjanské jeskyně, které se pyšní zápisem již od roku 1986. Představují perlu podzemního jeskynního systému, který vytvořila řeka Reka. Jeskyně jsou několik kilometrů dlouhé s mnoha vodopády. Uvnitř se nachází plno velkých impozantních sálů, například krásná Martelova dvorana měřící na výšku až 146 metrů, na šířku 120 metrů a na délku 300 metrů. Ačkoli je pouze malá část z těchto podzemních jeskyň zpřístupněna turistům, stojí za to je navštívit. Vchod je přímo ve stěně propasti, kam se dostanete pouze po lanovce. Po ničivých záplavách z roku 1965 byly znovu otevřeny v roce 2011. Mezi zajímavé jeskyně s několika nej patří dále jeskyně Postojna.
Slovinsko má hned tři zápisy na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi první z nich patří Škocjanské jeskyně, které se pyšní zápisem již od roku 1986. Představují perlu podzemního jeskynního systému, který vytvořila řeka Reka. Jeskyně jsou několik kilometrů dlouhé s mnoha vodopády. Uvnitř se nachází plno velkých impozantních sálů, například krásná Martelova dvorana měřící na výšku až 146 metrů, na šířku 120 metrů a na délku 300 metrů. Ačkoli je pouze malá část z těchto podzemních jeskyň zpřístupněna turistům, stojí za to je navštívit. Vchod je přímo ve stěně propasti, kam se dostanete pouze po lanovce. Po ničivých záplavách z roku 1965 byly znovu otevřeny v roce 2011. Mezi zajímavé jeskyně s několika nej patří dále jeskyně Postojna.
Slovinsko má hned tři zápisy na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi první z nich patří Škocjanské jeskyně, které se pyšní zápisem již od roku 1986. Představují perlu podzemního jeskynního systému, který vytvořila řeka Reka. Jeskyně jsou několik kilometrů dlouhé s mnoha vodopády. Uvnitř se nachází plno velkých impozantních sálů, například krásná Martelova dvorana měřící na výšku až 146 metrů, na šířku 120 metrů a na délku 300 metrů. Ačkoli je pouze malá část z těchto podzemních jeskyň zpřístupněna turistům, stojí za to je navštívit. Vchod je přímo ve stěně propasti, kam se dostanete pouze po lanovce. Po ničivých záplavách z roku 1965 byly znovu otevřeny v roce 2011. Mezi zajímavé jeskyně s několika nej patří dále jeskyně Postojna. Na seznamu UNESCO je také hornické město Idrija s muzeem, které se věnuje historii a práci ze života dělníků od roku 1490 do roku 1990 se zaměřením na práci a život několika zdejších generací.
Slovinsko má hned tři zápisy na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi první z nich patří Škocjanské jeskyně, které se pyšní zápisem již od roku 1986. Představují perlu podzemního jeskynního systému, který vytvořila řeka Reka. Jeskyně jsou několik kilometrů dlouhé s mnoha vodopády. Uvnitř se nachází plno velkých impozantních sálů, například krásná Martelova dvorana měřící na výšku až 146 metrů, na šířku 120 metrů a na délku 300 metrů. Ačkoli je pouze malá část z těchto podzemních jeskyň zpřístupněna turistům, stojí za to je navštívit. Vchod je přímo ve stěně propasti, kam se dostanete pouze po lanovce. Po ničivých záplavách z roku 1965 byly znovu otevřeny v roce 2011. Mezi zajímavé jeskyně s několika nej patří dále jeskyně Postojna. Na seznamu UNESCO je také hornické město Idrija s muzeem, které se věnuje historii a práci ze života dělníků od roku 1490 do roku 1990 se zaměřením na práci a život několika zdejších generací.
Významným dědictvím jsou prehistorická kůlová obydlí, neboli domy na chůdách, nacházející se v Alpách nedaleko hlavního města. Tato obydlí jsou součástí 111 oblastí v šestí alpských zemích, z období 5000 až 500 let před naším letopočtem.
Lublaň
Při svých toulkách po Slovinsku neopomeňte na hlavní město Lublaň, ve které žije na 300 tisíc obyvatel. Nabídne vám velmi pěkné centrum. Nejznámějším místem je Prešenerovo náměstí, kde stojí i kostel Panny Marie a známé trojmostí, jež vychází z návrhu architekta Josipa Plečnika (navrhl i rekonstrukci Pražského hradu). Dále můžete vyjet lanovkou na hrad, odkud jsou krásné výhledy na město.
Co ještě vědět?
Slovinsko je vhodné pro celoroční návštěvu, jelikož v každém období má turistům co nabídnout k aktivní i pohodové dovolené. Mezi nejchladnější měsíce patří leden, naopak nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou teplotou 23 stupňů. Záleží ale také na tom, kterou oblast ve Slovinsku zvolíte. Pokud se chystáte na aktivní trávení času v horách, přivítá vás téměř alpské klima. V zimě doprovázené velkým množstvím sněhové pokrývky. Naopak v létě při pobřeží Jadranu počítejte s vyššími teplotami odpovídajícími středomořskému podnebí. V této oblasti můžete narazit i na silnější nárazový vítr, neboli burju. Z tohoto důvodu se v oblasti nachází hustě zastavěná městečka s úzkými uličkami, která chrání obyvatele před nápory větru.
Slovinsko je vhodné pro celoroční návštěvu, jelikož v každém období má turistům co nabídnout k aktivní i pohodové dovolené. Mezi nejchladnější měsíce patří leden, naopak nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou teplotou 23 stupňů. Záleží ale také na tom, kterou oblast ve Slovinsku zvolíte. Pokud se chystáte na aktivní trávení času v horách, přivítá vás téměř alpské klima. V zimě doprovázené velkým množstvím sněhové pokrývky. Naopak v létě při pobřeží Jadranu počítejte s vyššími teplotami odpovídajícími středomořskému podnebí. V této oblasti můžete narazit i na silnější nárazový vítr, neboli burju. Z tohoto důvodu se v oblasti nachází hustě zastavěná městečka s úzkými uličkami, která chrání obyvatele před nápory větru.
Slovinsko je vhodné pro celoroční návštěvu, jelikož v každém období má turistům co nabídnout k aktivní i pohodové dovolené. Mezi nejchladnější měsíce patří leden, naopak nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou teplotou 23 stupňů. Záleží ale také na tom, kterou oblast ve Slovinsku zvolíte. Pokud se chystáte na aktivní trávení času v horách, přivítá vás téměř alpské klima. V zimě doprovázené velkým množstvím sněhové pokrývky. Naopak v létě při pobřeží Jadranu počítejte s vyššími teplotami odpovídajícími středomořskému podnebí. V této oblasti můžete narazit i na silnější nárazový vítr, neboli burju. Z tohoto důvodu se v oblasti nachází hustě zastavěná městečka s úzkými uličkami, která chrání obyvatele před nápory větru. Vlivem držení části lokalit Itálií je patrný vliv na jazyky do dnešní doby. Zejména při pobřeží se lze setkat s dvojjazyčností. Úředním jazykem je nejen slovinština, ale také italština. Jelikož je země součástí Evropské unie, potřebujete jako občan ČR k vstupu pouze platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Před cestou si nezapomeňte sjednat cestovní pojištění a pojištění odpovědnosti.
Slovinsko je vhodné pro celoroční návštěvu, jelikož v každém období má turistům co nabídnout k aktivní i pohodové dovolené. Mezi nejchladnější měsíce patří leden, naopak nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou teplotou 23 stupňů. Záleží ale také na tom, kterou oblast ve Slovinsku zvolíte. Pokud se chystáte na aktivní trávení času v horách, přivítá vás téměř alpské klima. V zimě doprovázené velkým množstvím sněhové pokrývky. Naopak v létě při pobřeží Jadranu počítejte s vyššími teplotami odpovídajícími středomořskému podnebí. V této oblasti můžete narazit i na silnější nárazový vítr, neboli burju. Z tohoto důvodu se v oblasti nachází hustě zastavěná městečka s úzkými uličkami, která chrání obyvatele před nápory větru. Vlivem držení části lokalit Itálií je patrný vliv na jazyky do dnešní doby. Zejména při pobřeží se lze setkat s dvojjazyčností. Úředním jazykem je nejen slovinština, ale také italština. Jelikož je země součástí Evropské unie, potřebujete jako občan ČR k vstupu pouze platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Před cestou si nezapomeňte sjednat cestovní pojištění a pojištění odpovědnosti.
Slovinsko je vhodné pro celoroční návštěvu, jelikož v každém období má turistům co nabídnout k aktivní i pohodové dovolené. Mezi nejchladnější měsíce patří leden, naopak nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou teplotou 23 stupňů. Záleží ale také na tom, kterou oblast ve Slovinsku zvolíte. Pokud se chystáte na aktivní trávení času v horách, přivítá vás téměř alpské klima. V zimě doprovázené velkým množstvím sněhové pokrývky. Naopak v létě při pobřeží Jadranu počítejte s vyššími teplotami odpovídajícími středomořskému podnebí. V této oblasti můžete narazit i na silnější nárazový vítr, neboli burju. Z tohoto důvodu se v oblasti nachází hustě zastavěná městečka s úzkými uličkami, která chrání obyvatele před nápory větru. Vlivem držení části lokalit Itálií je patrný vliv na jazyky do dnešní doby. Zejména při pobřeží se lze setkat s dvojjazyčností. Úředním jazykem je nejen slovinština, ale také italština. Jelikož je země součástí Evropské unie, potřebujete jako občan ČR k vstupu pouze platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Před cestou si nezapomeňte sjednat cestovní pojištění a pojištění odpovědnosti. Nouzové telefonní číslo, hasiči a zdravotní a záchranná služba: 112
Slovinsko je vhodné pro celoroční návštěvu, jelikož v každém období má turistům co nabídnout k aktivní i pohodové dovolené. Mezi nejchladnější měsíce patří leden, naopak nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou teplotou 23 stupňů. Záleží ale také na tom, kterou oblast ve Slovinsku zvolíte. Pokud se chystáte na aktivní trávení času v horách, přivítá vás téměř alpské klima. V zimě doprovázené velkým množstvím sněhové pokrývky. Naopak v létě při pobřeží Jadranu počítejte s vyššími teplotami odpovídajícími středomořskému podnebí. V této oblasti můžete narazit i na silnější nárazový vítr, neboli burju. Z tohoto důvodu se v oblasti nachází hustě zastavěná městečka s úzkými uličkami, která chrání obyvatele před nápory větru. Vlivem držení části lokalit Itálií je patrný vliv na jazyky do dnešní doby. Zejména při pobřeží se lze setkat s dvojjazyčností. Úředním jazykem je nejen slovinština, ale také italština. Jelikož je země součástí Evropské unie, potřebujete jako občan ČR k vstupu pouze platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Před cestou si nezapomeňte sjednat cestovní pojištění a pojištění odpovědnosti. Nouzové telefonní číslo, hasiči a zdravotní a záchranná služba: 112 Policie 113
První pomoc (Splošna nujna medicinska pomoč, ZDL) 01/ 522 84 08