Článek
Přitom jsou Spojené státy mexické zemí sopek podobně jako Island. Jenže většina cizinců vidí majestátní špice mexických stratovulkánů jen z dálky – tvoří povinně fotografovanou, ale jinak opomíjenou kulisu této úžasné země.
A přesto by se měl fantastický román Julese Vernea nazvaný Cesta do středu Země odehrávat právě zde. V Mexiku byste našli několik tisíc lávových dómů, z nichž některé nemají ani jména. Malá úrodná políčka byla po staletí hnojena sopečným popílkem a lidé žijící v blízkosti dýmajících hor si museli na neklid matky Země přivyknout.
Výsměch protikuřáckému zákonu
Vyfukování sirných výparů z kalder vulkánů k nebi a odklepávání obrovských rozžhavených kusů magmatu totiž nelze zakázat vyhláškou ani zákonem. Sopky si dávají, podobně jako labužničtí kuřáci doutníků, načas, ale když si zapálí, stojí to za to…
Vezměte si třeba Popocatépetl. Druhá nejvyšší sopka Mexika ukazuje minimálně jednou ročně svoji rozhněvanou tvář. Hustý, štiplavý dým stoupající kilometry nad špici kuželu zastaví bez problémů dopravu na mezinárodním letišti v Mexico City a třímiliónovou aglomeraci starobylého města Puebla pokryje vrstvou popela bílého jako sníh.
Hory, jež stály zdarma modelem
Naštěstí je téměř z 3 000 mexických vulkánů činných pouze 14. A právě ty pochopitelně přitahují nejvíc pozornosti. Vidět, byť z uctivé vzdálenosti, ohňostroj výbuchů, prskání i tekoucí lávy, je totiž zážitek srovnatelný snad jen s pozorováním polární záře.
Jasně rozpoznatelné kónické siluety vrcholků El Popo, Pico de Orizaba, La Malinche, Nevado de Toluca, Vulcan de San Martín, El Chichón či třeba Paricutín stály modelem většině mexických umělců – najdete je na fotografiích, obrazech i nástěnných malbách, tzv. muralech. Rozhodně si v prezidentském paláci v hlavním městě nenechte ujít podmanivé dílo shrnující dlouholetou historii Mexika, které vytvořil Diego Rivera, manžel slavné malířky Fridy Kahlo.
Fascinace hraničící s posedlostí
Ale co je to proti 16 metrů dlouhému muralu ve městě Guernavaca. Je nesmrtelnou vzpomínkou na již zesnulého, vysoce ceněného umělce Gerarda Murillu, jehož obrazy dostali svého času jako pozornost i američtí prezidenti Dwight D. Eisenhower či John Kennedy.
Sám malíř, známý víc pod přezdívkou Dr. Atl, byl typem renesančního člověka. Studoval v Paříži a Římě a kromě malování sepsal i řadu odborných knih včetně té s názvem Jak se rodí a roste vulkán. Dokonce se na samotnou hranu sopky Paricutín přestěhoval, aby mohl zblízka studovat a následně na plátně co nejvěrněji zachytit její aktivitu. Při jedné z erupcí byl vážně zraněn a musela mu být amputována noha, přesto na ohnivé hory nezanevřel.
Od legendy k UFO
Tak jako Praze vévodí silueta Pražského hradu, neexistuje pohled z Mexico City, který by nerámovaly zuby dvojice sopek Popocatépetl a Iztaccíhuatl. Dle aztécké mytologie byl Popo bojovníkem, který se zamiloval do princezny Iztaccíhuatl. Vztahu ale nepřál její otec.
A tak když odešel Popocatépetl válčit s bojovníky z Oaxacy, řekl své dceři, že její milý v boji padl. Iztaccíhuatl puklo po těch slovech žalem srdce. Když se Popo vítězně vrátil a zjistil, že je jeho snoubenka mrtvá, vzal si život. Těla nešťastných milenců pohřbili sami bozi a pokryli je věčným ledem. Iztaccíhuatl od té doby připomíná ženu ležící na zádech, rozpoznáte její hlavu, hruď, kolena i chodidla. Zato Popo se proměnil v horu, která dodnes projevuje zlost nad lidskou nepřejícností a nenávistně chrlí na všechny strany oheň, popel a dým.
Z bezpečnostních důvodů je proto výstup na vrchol sopky od roku 2000 zakázán, přístupové cesty neprodyšně blokuje armáda. Vyznavači konspiračních teorií a záhadologové si jsou však jisti, že to je hlavně kvůli létajícím talířům. Neidentifikované létající objekty se opravdu pohybují kolem Popocatépetlu s překvapující pravidelností a existuje řada záznamů, na kterých je vidět i to, jak „zaplouvají“ do jícnu sopky. Dokumenty, které jsou dnes zveřejněné i na YouTube, odvysílala párkrát i mexická televize s žádostí o vyjádření armádních složek, které musely být poblíž, odpovědi se však nedočkala.
Nedávný nález pod vrcholem nejvyšší sopky Mexika, 5 636 metrů vysoké Pico de Orizaba, byl stejně šokující, ale snadněji vysvětlitelný. Skupinka alpinistů objevila ve sněhu pod hranou 200 metrů hlubokého kráteru dvě napůl mumifikovaná těla. Snad šlo o mexické horolezce, které před lety smetla lavina…
Pod bílou čepicí
Je těžké si v běžných pětatřiceti stupních venkovní teploty, které Mexiku vládnou, představit, že tak blízko leží oblast sněhu a ledu, kde hučí meluzína a kam se nelze vydat bez cepínu a maček. Průzračná voda z ledovce na vrcholku Orizaby je přitom základem známých mexických piv Sol, Bohemia, Superior, Dos Equis, Tecate, které se vyrábějí v pivovaru Cuauhtémoc Montezuma pár desítek kilometrů od paty vulkánu.
Pivovar je paradoxně daleko navštěvovanější než samotný třetí nejvyšší vrchol celé Severní Ameriky, který Aztékové nazývali horou hvězd – Citlaltépetl. Možná je to tím, že prohlídka u varen včetně ochutnávky „hvězdných“ nápojů je zdarma. Navíc ani pohled na napěněnou bílou čepici piva není k zahození.
Inzertní sdělení:
Užijte si báječný relax na dovolené a k tomu ještě něco navíc. Vydejte se s cestovní kanceláří Delfín travel do letoviska San Pedro del Pinatar. Na březích zdejší laguny Mar Menor najdete přírodní bahenní lázně, které jsou unikátním centrem talasoterapie v celé Evropě.
Pod širým nebem se zde můžete oddávat léčivým bahenním zábalům nebo koupelím ve vodě ze salin, jež je přirozeně bohatá na minerály. Užijete si také koupání a odpočinek na plážích Středozemního moře. Vraťte se ze své dovolené nejen odpočatí, ale i zdravější!