Článek
Má za sebou obrovský vzestup a pád. Kdysi to bývalo místo s nejvyšší hustotou obyvatel na planetě, jeden čas téměř peklo na zemi, později jakási komuna, kde žily tisíce dělníků pod křídly firmy Mitsubishi. Dnes je ostrov Hašima liduprázdný a rozpadajícími se betonovými bloky se prohání jen vítr.
Historie tohoto místa je fascinující, stejně jako dnešní pohled na něj – obvykle jen z paluby lodi, případně vyhlídkové plošiny, protože vstup na něj není příliš bezpečný. Jaká tedy byla?
Doba předbetonová – než se našlo uhlí
Hašima (jinak známá také jako Gunkandžima, v překladu bitevní loď) leží asi 15 kilometrů od Nagasaki, omývají ji vody Východočínského moře a je asi nejslavnější z několika stovek opuštěných ostrovů, které ve zdejších vodách jsou.
Její vzestup se datuje do období 60. let 19. století. Nagasaki se rozrůstalo a stával se z něho významný přístav. A připlouvající parníky potřebovaly uhlí. O obrovských slojích pod zdejšími ostrovy se vědělo, rodina Fukahori, která je vlastnila, ale neměla potřebné finance k jejich vytěžení. A tak ostrov Hašima a s ním i další koupilo za sto tisíc jenů Mitsubishi.
Doba utrpení uprostřed betonu
To na ostrově instalovalo ve své době opravdu moderní těžařské stoje a najalo první dělníky a horníky. V roce 1916 pro ně potom nechalo vystavět první z obrovských železobetonových bytových bloků. Ubytované ale nečekal žádný luxus – dělníci a jejich rodiny tu žili v malinkých jednopokojových bytech s předsíňkou, se společnou kuchyní a koupelnou. Na svou dobu šlo ale o celkem příjemnou jistotu.
Situace se ale začala zhoršovat – uhlí bylo potřeba těžit ve stále větším množství, zvláště v období druhé světové války. Dělníků přibývalo, s nimi i malinkých „kotců“, ve kterých bydleli, a hlavně nehod. V průběhu války pak značnou část pracujících tvořili zajatci, nad kterými bděli nelítostní strážci.
Odhaduje se, že tu v tomto období zemřelo asi 1300 lidí – část podvýživou, část v důsledku nehod, další spáchali sebevraždu skokem z vysokých zdí do rozbouřených vln.
Doba života uprostřed betonu
Po válce se situace rapidně zlepšila. Japonsko po válce mohutně obnovovalo, uhlí bylo potřeba a na Hašimu už lidé jezdili dobrovolně – za prací a za sice bizarními, ale celkem přijatelnými podmínkami pro život. Svobodní lidé tu v této době měli pro sebe jednopokojové byty, rodiny pak žily v několika pokojových bytech se sdílenou kuchyní a koupelnou.
Další zajímavosti o ostrově Hašima:
- ostrov musel být zásobován z pevniny – a to i vodou, která byla vedena potrubím pod hladinou, potraviny přivážely lodě
- zeleň se na ostrově objevila až v roce 1963, kdy tu byly vybudovány první zahrady na střechách
- jedná se o tom, že by byla Hašima zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO
A pokud se člověku opravdu dařilo, mohl dosáhnout až na na svou dobu luxusní apartmány s vlastní kuchyní i koupelnou. Hlavní vedoucí ostrova tu žil v dřevěném domě, který si nechal vystavět na nejvyšším místě ostrova.
Ve městě v této době fungovaly dvě desítky obchodů, byly tu restaurace, bary, kadeřnictví, mateřská, základní i střední škola, nemocnice a dokonce i nevěstinec. Auto tu nebylo jediné, vzhledem k malé rozloze nebyly automobily potřeba. A v roce 1959 žilo na ostrově Hašima o rozloze 6,3 hektaru 5259 lidí – šlo tak o místo s největší hustotou zalidnění na planetě.
Japonsko - to jsou i Nejdražší adresy světa: Podívejte se na místa, kde bydlení vyjde na pořádný balík
Doba pobetonová aneb Život po lidech
Všechno jednou končí a ani zásoby uhlí nejsou nevyčerpatelné. 15. ledna 1974 tak firma Mitsubishi oznámila, že končí těžbu na ostrově a všichni se mají do tří měsíců odstěhovat. Poslední obyvatel opustil Hašimu 20. dubna 1974 a z přelidněného ostrova se rázem stal ostrov duchů.
Mitsubishi se ostrova vzdalo v roce 2002 ve prospěch města Takašima, od roku 2005 je potom ostrov pod správou města Nagasaki. A do tohoto roku se datuje i první cesta novinářů na ostrov – záběry z ní následně obletěly svět a vyvolaly obrovský zájem. Od roku 2009 je tak část ostrova přístupná i turistům – nicméně je potřeba poznamenat, že jde vlastně jen o přistávací molo pro lodě a vyhlídkovou plošinu. Ostrov a budovy na něm jsou v tak dezolátním stavu, že jakýkoli pohyb tady by mohl způsobit neštěstí.
Pro turisty je ale Hašima obrovským lákadlem, a vlastně nejen pro ně – na jaře 2013 byla zmapována službou Google Street View a objevila se v několika filmech a dokumentech – v bondovce Skyfall nebo v příznačně nazvaném pořadu Život po lidech.
Inzertní sdělení: Vydejte se do Asie!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky poznávacích zájezdů:
Vydejte se do země vycházejícího slunce a poznejte všechny její nejznámější památky! Poznejte Tokio, Kjóto i Osaku, zažijte na vlastní kůži odlišnou kulturu, nakupte elektroniku a ochutnejte pravé suši!
Velmi zajímavé putování zeměmi dvou asijských tygrů, které prosperity a vysoké ekonomické úrovně dosáhly odlišným způsobem – Tokio, hora Fudži, Kjóto, Soul a další známá místa.
Podívejte se s námi do nejizolovanější země světa! Severní Korea cestovatele láká, nicméně neumožňuje individuální turistiku, pojeďte tedy s námi. Je to zážitek na celý život, který se vám vryje pod kůži.
Čtěte dále:
Přečtěte si také o adrenalinu na horských drahách, o Gibraltaru nebo o nejfotografovanějším hotelu světa. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán
Anketa
Další města duchů
Po světě jsou desítky, možná stovky měst duchů. O dalších dvou z nich už jsme psali. Pojďme si je připomenout:
Zlatokopecká osada Bodie
Byla zlatonosná i zkázonosná – osada Bodie v pohoří Sierra Nevada, které se dnes občas přezdívá „mrtvé město zlata a hříchu”. Jde pravděpodobně o nejznámější městečku duchů ve Spojených státech a zároveň o dokonalou připomínku zlaté horečky.
Bodie vzniklo na konci 60. let 19. století v místech, kde se objevilo zlato, v roce 1876, po objevení obrovského ložiska došlo k obrovskému rozmachu a rozvoji města. V době absolutního vrcholu v něm žilo asi osm tisíc obyvatel. Pak ale byly všechny zásoby zlata vytěženy – a v roce 1943 se ke stálému žití tady přihlásili jen tři obyvatelé. Dnes je Bodie národní historickou památkou a oblíbeným turistickým cílem.
Více si o něm můžete přečíst v článku: Mrtvé město zlata a hříchu – to je Bodie, nejznámější město duchů ve Státech
Centralia – předobraz hororového Silent Hill
Pokud jste někdy viděli horor Silent Hill, tak vězte, že hororové hornické městečko skutečně existuje. Jde o město Centralia ve Spojených státech, které je od roku 1984 oficiálně vystěhované (i když tu pár posledních pamětníků i přes zákaz stále žije).
Zkáza Centralie byla započata v květnu 1962, kdy místní hasiči likvidovali skládku. Rozhodli se ji vypálit, nicméně oheň se rozšířil do uhelných dolů pod městem a nedal se uhasit. Na začátku 80. let 20. století se situace vyhrotila natolik, že bylo rozhodnuto o vyvlastnění a vystěhování všech obyvatel – stalo se tak v roce 1984 a od té doby je Centralia oficiálně zapovězenou zónou.
Přečtěte si o ní víc v článku: Apokalyptická Centralia: Jaké je město, pod kterým už 50 let hoří šachty s uhlím