Článek
Zapomenout nesmíme ani na slavné a tajemné pyramidy a zmínit je třeba i to, jak se s mauzoleem popasovali Češi. Vydejte se s námi na cestu po stavbách, které měly být a mnohé jsou poctou zemřelým.
Tádž Mahal - vzpomínka na mrtvou manželku
Tádž Mahal znají lidé po celém světě, ale ne každý ví, že byl vystavěn jako upomínka na mrtvou ženu. Šlo o Ardžumand Banu Baygam. Ta byla nejprve součástí harému sultána Šáhdžahána, nicméně mezi konkurentkami výrazně vynikala a stala se z ní sultánova oblíbenkyně. Šáhdžahán s ní trávil mnoho času a při oficiálních příležitostech ji nechal sedávat hned vedle sebe. Svou favoritku velmi miloval. Když zemřela, velmi těžce to nesl. Podle legendy mu po Adžurmandině úmrtí přes noc zešedivěly vlasy.
Ale tím to neskončilo. Sultán přísahal, že nechá vystavět velký palác jako důstojnou památku na svou životní lásku. V roce 1632 tedy započala stavba Tádž Mahalu, bělostného paláce ve městě Agra. Pokud proti bílé barvě protestujete s tím, že jste ho viděli v tmavě růžovém odstínu, máte i nemáte pravdu. V různých etapách dne vypadá jinak. Po ránu se probouzí dorůžova, přes den je bílý a v noci díky měsíčním paprskům zezlátne.
Věděli jste, že Indie patří mezi Nejlevnější destinace pro dovolenou: Kam vyrazit za exotikou, když máte malý rozpočet?
Tádž Mahál se stavěl více než dvě desetiletí, ale státní zakázky se zkrátka někdy hodně táhnou. Vzhledem technickým možnostem Indie 17. století to je ale velmi dobrý čas.
Podle turistických statistik je Tádž Mahal vůbec nejvíce fotografovanou stavbou Asie a také nejfotografovanějším mauzoleem světa. Některé zdroje ho dokonce považují za absolutně nejfotografovanější budovu planety. Aby ne, vždyť je výsledkem práce věhlasných architektů z Francie a italských Benátek. Šáhdžahán chtěl, aby na paláci pracovali jen ti nejlepší.
Stavba indické dominanty skončila v roce 1654. Mauzoleem se může nazývat proto, že v jeho sklepním prostoru se nachází krypta se zemřelými prominenty, v čele s panovníkovou ženou číslo jedna. Ale pohřební atmosféra tu rozhodně nevládne. Spíše okouzlení čistými liniemi a obrovitostí třiasedmdesátimetrové stavby.
Petra – jeden z novodobých divů světa
Mnoho světově významných staveb v sobě má hrobku. Ani proslulý skalní palác v jordánské Petře není výjimkou. Najdeme tu královské hrobky vytesané do hory Umm al-Amr, tyčící se 1066 metrů nad mořem, nebo takzvanou Obeliskovou hrobku z prvního století před naším letopočtem.
V Jordánsku probíhají i Extrémní závody: Hrábněte si na dno. Třeba při nebezpečném Závodu smrti
Amfiteátr v Petře pro ani ne 4000 lidí Římané přestavěli na kolos pro 8500 návštěvníků.
Impozantně ale působí všechny části stavby, které se podařilo zachovat. Přispěl k tomu fakt, že mezi sedmým a devatenáctým stoletím se na Petru prakticky zapomnělo. Po zemětřesení a invazi muslimských vojsk se město vylidnilo a většinu ze 600 let tu nikdo nežil. Některé pozůstatky tedy zůstaly ve velmi dobrém stavu.
Není proto divu, že se Petra dostala mezi sedm novodobých divů světa. A také že se těší velkému zájmu turistů a pořadatelů různých akcí. Naposledy tu měl cíl největší běžecký závod pouštních ultramaratonců. Velkým zájmem ale stavba trpí a chátrá. UNESCO proto vyvíjí tlak, aby byl přístup návštěvníků k památce co nejpřísněji regulován.
Skalní město Petra skrývá mnoho hrobek jeho významných hodnostářů.
Egypt: Hrobka vedle hrobky
Jsou to jenom hrobky? Má jejich postavení podle astronomických jevů nějaký hlubší význam? Na spoustu otázek okolo pyramid v Egyptě se možná nikdy nedozvíme odpovědi. Úžas a vzrušení vyvolávají už jenom mystéria, kterými je vše kolem obrovitých staveb v Egyptě a tamní starověké kultuře opředeno.
Ještě větší emoce vzbudí to, když se octnete tváří v tvář pouštním kolosům. Pár se jich do dnešních dnů nedochovalo, přesto jich dnes v zemi napočítáme kolem stovky. Největší z nich, Cheopsova pyramida, v současné době dosahuje výšky 137,5 metru, což je asi jako 54 na sobě postavených fotbalových branek.
Za pyramidami můžete i do Súdánu: Kam na pyramidy bez turistů? V Súdánu jsou jich stovky, právě tam začíná sezóna
Velké pyramidy zleva: Menkaureova, Rachefova a Cheopsova. Kvůli základnám v různých výškách to tak nevypadá, ale ta vpravo je opravdu největší.
Jako by byl z vosku – Lenin na Rudém náměstí
Dostali jsme se k nejokukovanější mrtvole Evropy, k Vladimiru Iljiči Uljanovovi, známému jako Lenin. Hned po jeho smrti 21. ledna 1924 padlo rozhodnutí poskytnout možnost zachovat tělo velké osobnosti pro následující generace. Ani ne týden poté už byla nabalzamovaná mrtvola vystavena v dočasném dřevěném mauzoleu otevřeném pro návštěvníky (v prvních sedmi týdnech se sem údajně přišlo podívat přes sto tisíc návštěvníků).
| I Češi měli své mauzoleum | |
|---|---|
| Když mají hrobku politické ikony v Sovětském svazu, musíme ji mít i my, rozhodlo roku 1953 vedení ústředního výboru československé komunistické strany. Tělo třetího československého prezidenta bylo balzamováno a převezeno do prostorů Národního památníku na Vítkově. K mumifikaci ovšem došlo příliš pozdě po smrti, takže se tělo po několika letech začalo rozpadat. Bylo po vzoru Lenina volně přístupné návštěvníkům, takže nejpoškozenější partie museli správci nahradit umělými částmi vyrobenými ve filmových ateliérech na Barrandově. V roce 1962 byly ostatky Klementa Gottwalda zpopelněny. |
Pět let po vybudování provizorního mauzolea začala výstavba současného kamenného úložiště. Leninovo mauzoleum na Rudém náměstí už tehdy střežili ozbrojení vojáci, kteří tu stáli ještě dva roky po zániku Sovětského svazu. Mnohem kratší dobu poblíž Lenina ležel i Stalin, v období problematizace jeho kultu osobnosti byl ale přesunut a pohřben o něco dále u kremelské zdi.
Podle mnohých se úroveň národa pozná podle hřbitova. Ty, na nichž jsou pochovány slavné osobnosti, patří k populárním atrakcím měst, tak jako například Pére-Lachaise v Paříži, na němž odpočívají třeba Édith Piaf, Honoré de Balzac, Oscar Wilde nebo Jim Morrison. Starověké hrobky v exotických krajích mají ale ještě větší půvab a atmosféru časů dávno minulých. Zajet si k nim a spojit cestu s návštěvou nějaké pohodové pláže zalité sluncem žhnoucím 12 měsíců v roce, to rozhodně není k zahození!
Inzertní sdělení: Vydejte se na netradiční cesty za poznáním!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku, vybírá z nabídky poznávacích zájezdů:
Navštivte s námi císařský Peking, duchovní Tibet, tajemný Nepál a hinduistickou Indii a poznejte různorodost asijských tradic a zvyků. Během dvou týdnů na vlastní oči spatříte ty největší asijské atrakce. Projděte se s námi po Velké čínské zdi a vyfoťte se s Tádž Mahalem v pozadí.
Projděte se po největším skalním mauzoleu světa v jordánské Petře. Po stopách Lawrence z Arábie po nejzajímavějších místech Jordánska. Sami budete překvapeni, jaká nádherná místa v poměrně malé zemi navštívíme. Prožijte s námi týden v této fascinujcící zemi.
Čtěte dále:
Přečtěte si také o velké pětce, nejslavnějších městech duchů nebo o kuriózních hotelech. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky Exotika
Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán
Mauzoleum v Halikarnasu a další divy starověku
Známe je ze školy. Také odkud jinud, vždyť vyjma Velké (či chcete-li Cheopsovy) pyramidy už žádná z těchto úchvatných staveb nestojí. Ať už to způsobil požár, válka, či cokoliv jiného, vyskytují se už jenom v legendách. Co o nich tedy víme?
Mauzoleum v Halikarnasu – gigantická hrobka pro Mausóla, krále perské Kárie. Ano, to podle jeho jména vzniklo pojmenování „mauzoleum“. Hrobka byla tak rozsáhlá, že ji dělníci nestačili do jeho smrti dokončit.
Visuté zahrady v Babylóně – říká se jim též Visuté zahrady Semiramidiny. Starověký lid ohromili jejich stavitelé především neobvyklými technickými vymoženostmi, vždyť zahrady stály v několika úrovních na sloupech a zavlažování z řeky Eufrat obstarávala čerpadla.
Diova socha v Olympii – na svou dobu mamutí třináctimetrová socha sedící v chrámu zasvěceném nejvyššímu z bohů. Jejím autorem byl Feidiás.
Artemidin chrám v Efesu – chrám z bílého mramoru ukrýval drahokamy obloženou sochu bohyně Artemis. Od postavení v šestém století před naším letopočtem všechny udivoval, přesto se našich dnů nedočkala ani původní stavba, ani rekonstrukce Alexandra Velikého.
Kolos rhódský – dostáváme se do rekordního pásma. Kolos rhódský s odhadovanou výškou 30 metrů neměl ve starověku na celém světě konkurenci. Nic vyššího nebyl nikdo schopen postavit. O jeho podobě toho moc nevíme. Jisté je jen to, že rozšířená představa o rozkročené soše, které mezi nohama proplouvaly lodě, je mylná. Technicky to nešlo provést, přestože si stavitelé s dílem hráli celých 12 let.
Maják v Alexandrii – v našich končinách známý spíše jako Maják na ostrově Faru. Šlo pravděpodobně o nejvyšší stavbu starověkého světa. Podle nejvěrohodnějších teorií sahala do výšky kolem 117 metrů.
Cheopsova pyramida v Gíze – největší, nejsložitější, zkrátka královna všech egyptských pyramid. Dochovala se do dneška, přestože je na světě přes 4500 let. Jde o skládačku sestavenou z více než 2.000.000 kusů.
