Článek
Dlouho se nedařilo rozluštit jejich písmo, a tak jsme toho o mayské civilizaci moc nevěděli. Teď už rozumíme zhruba 90 % znaků, nicméně podstata některých sdělení nám stále uniká a dodnes třeba nevíme ani to, proč Mayové tak náhle a bez důvodu opouštěli svá města.
Mnoho z těchto měst dnes ještě stále stojí. Obrůstají džunglí, jsou na milimetr přesně postavená, vystupují náhle z mlžného oparu a postupně vydávají tajemství o děsivých rituálech, krutých hrách a tisících obětí.
Do Yaxchilánu pouze po vodě
Usumacinta je hraniční řeka mezi Mexikem a Guatemalou a zároveň jediná přístupová cesta do města Yaxchilán. Turistům je přístupné od osmdesátých let 20. století, kdy tu vznikla hraniční dálnice. Cesta lodí tak dnes trvá „jen“ hodinu plavby z vesničky Frontera Corozal, předtím trvala i několik dní po vodě a džunglí.
Zážitkem je už samotná cesta sem – v řece se tu a tam mihne krokodýl, nad hladinu se sklánějí staré stromy, z nichž některé jsou podle místních domorodců posvátné. A pak řeka začne opisovat veliký oblouk a nad řekou se vyloupnou první kamenné stavby.
Střední a Jižní Amerika v dalších článcích:
- Poznejte Mayskou riviéru: Letoviska lákají na veliký luxus, delfíny i na kurzy vaření
- Pro stres tady není místo a křičet se nesmí – odpočiňte si od shonu na Isla Margarita
- Abnormálně teplé, mělké a klidné moře: Poznejte "dětskou vaničku" u Boca Chica
- Tajemné jezero Atitlán: Neznáme přesnou hloubku a fouká tu zvláštní vítr
Yaxchilán vznikl v ohybu Usumacinty, která ho obtéká kolem dokola – město je tak přístupné jen po úzkém pruhu země od jihu. Badatelé ho objevili už v roce 1881, ale kvůli špatné dostupnosti začal pořádný průzkum až na konci 70. let 20. století. Yaxchilán není tak zachovalý jako jiná mayská města, ale je mimořádně působivý – ať už stojíte na Gran Plaza, ve středu města, nebo detailně zkoumáte zdejší kamennou výzdobu.
Nalezené oběti v Chrámu nápisů
Palenque je prý nejkrásnější mayské město a zdejší Chrám nápisů pak jednou z nejpůsobivějších a nejtajemnějších staveb. V 50. letech se tady historikům podařilo pod podlahou objevit schodiště do nitra chrámu. Po čtyřech letech usilovné práce se badatelé vrstvami písku a kamení, kterými bylo schodiště úmyslně zaházeno, dobrali ke stěně, za kterou bylo šest obětovaných poddaných a další dveře. A za nimi pak bohatě zdobený kamenný sarkofág s ostatky panovníka Pakala.
Pokud tedy o Pakala skutečně jde. Slavný záhadolog Erich von Däniken přišel s tím, že na sarkofágu je vytesaný mimozemšťan a že hrobka je důkazem toho, že se mimozemšťané s mayským národem stýkali. Milovníkům konspiračních a dalších teorií pak do karet nahrává i fakt, že kamenná deska je před turisty ukrytá – mohou sice sestoupit po schodech do nitra hrobky, kámen ale nespatří. A nespatří už ani jeho kopii v muzeu v hlavním městě. Oba artefakty jsou před zraky veřejnosti pečlivě ukryty. Proč? ptají se konspirátoři.
Ať chcete, nebo ne – Palenque na vás zapůsobí. Příběhy o obětech, teoriemi o mimozemšťanech nebo jen atmosférou, kterou tohle město uprostřed džungle má. Cestičky mizející v zeleni a vedoucí k dalším stavbám, důmyslný akvadukt, tematicky zdobený Chrám lebky… a pak už stačí jen nepatrný pohyb v koruně stromu a člověk se prudce otáčí s mrazením v zádech…
Chrám obětin a krve – Chichén Itzá
Nejslavnější, ale nejméně zrekonstruované mayské město. To je krvavé Chichén Itzá. V roce 2011 bylo zařazené na seznam sedmi nových divů světa – velkým dílem i díky Kukulkánově pyramidě, symbolu celého Chichén Itzá.
Ta udivuje přesností, s jakou ji Mayové postavili. Hlavní schodiště je obrácené přesně na sever, lemované dvěma kamennými hady – když na něj o jarní rovnodennosti začne zářit slunce, vypadají díky hře stínů hadi jako živí – jako by se plazili po schodišti.
Součástí města, které bylo svého času vůbec největším ze všech, které Mayové postavili, je i observatoř, nebo třeba hřiště na pelotu – na sport, kde bylo hlavním cílem dostat míče skrze obruče, a to pomocí boků a bez rukou. A byly to souboje na život a na smrt – vždyť mužstvo, které prohrálo, bylo obětované bohům!
Náhlý zánik města Tikal
Tikal leží na severu Guatemaly a postihl ho stejný osud jako spoustu jiných mayských měst – v 10. století našeho letopočtu ho všichni jeho obyvatelé náhle a bezdůvodně opustili. Přitom v něm v době jeho největší slávy žilo i více než padesát tisíc lidí.
Dnes tu v dusném přítmí pralesa stojí asi tři tisíce staveb – běžné domy i chrámy. Přízemní stavby i vysoké pyramidy. Ta nejvyšší má 64 metrů a nabízí výhled na koruny stromů a špičky ostatních chrámů. Při pohledu na pískově zbarvené stavby se člověku ani nechce věřit, že dříve byly pokryté ještě barevnou vrstvou.
Jeden den je na průzkum Tikalu málo – i proto vznikl nedaleko celého komplexu kemp, kde se dá nocovat v bungalovech nebo ve stanech přímo v džungli. A protože Tikal znamená „Město hlasů“, kdo ví, třeba tu turistům hlasy šeptají tajemství konce světa…
Více o Tikalu najdete v článku Záhada v Guatemale a konec světa? Mayské naleziště Tikal skrývá tajemství
Inzertní sdělení: Za tajemstvím Mayů a na mexické pláže!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky poznávacích zájezdů:
Krvavé Chichén Itzá, tajemný Tikal, Yaxchilán, kam se musí po vodě. A pak odpočinek na krásných plážích Playa del Carmen a na ostrůvku Caye Caulker. Kombinace poznání a relaxu!
Užijte si slunce, teplo, pláž s jemným pískem a spoustu výletů po Mayské riviéře. Letovisko Playa del Carmen je jedno z nejživějších a je to z něj jen kousek za tajemnými mayskými stavbami.
Vhodný program pro milovníky kombinovaných zájezdů. Po velmi atraktivním okruhu po slavných mayských stavbách si budete užívat nádherných pláží Karibiku v Cancúnu nebo Playa del Carmen.
Čtěte dále:
Přečtěte si také o tipech na výhodnou prosincovou dovolenou, o pravém africkém safari nebo o seriálovém ranči Southfork
Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán
Anketa
Tajemný mayský kalendář
Pochopit mayský kalendář není právě jednoduché. Vychází z kalendáře Olméků, je cyklický (nabízí se otázka, jestli Mayové díky tomu dokázali předpovídat budoucnost) a zapisovaný ve dvacítkové soustavě. Mayové ve spojitosti s kalendářem hovořili o občanském kalendáři – tzv. Haab – a o kalendáři posvátném. Tomu říkali Tzolkin.
Pak je tady ještě tzv. Velký počet, tedy počet dní, které uběhly ode dne nula, tedy od počátku pátého mayského cyklu. A poslední den tohoto cyklu odpovídá právě 21. prosinci 2012. Tedy jenom možná – vědci totiž v poslední době přišli s tím, že původní propočet je špatný a že konec odpovídá datu 14. prosince 2116.
Teorie o konci světa jsou nicméně postaveny na interpretaci jediného mayského dokumentu, který byl navíc nalezený značně poškozený. A i samotní Mayové konec světa odmítají.