Hlavní obsah

Pevnost v oblacích nebo palác neřesti: K čemu sloužila Lví skála na Srí Lance?

„Na fotkách vypadá větší!“ Přesně to napadne většinu turistů, kteří poprvé v dálce spatří slavný skalní masiv Sigiriya. První zdání ale klame. Čím blíž se člověk dostává, tím drobnější si připadá. A přímo na úpatí má pocit, že skála nad ním roste až do nebes. Ne nadarmo se komplexu, který údajně stával na vrcholu, říkalo pevnost v oblacích.

Foto: ESO travel

Na fotkách vypadá Sigiriya mohutnější než při prvním pohledu „na živo“.

Článek

Podle archeologických nálezů žili první lidé na vrcholku skály už v pravěku. Několik staletí před Kristem tu prý býval i klášter. Ruiny, které si dnes prohlížejí turisté, kteří vystoupají na obrovskou vrcholovou plošinu, pocházejí ale „až“ z pátého století našeho letopočtu.

Co říkají legendy

Těžko říci, co je pravda a co legenda přiživená představivostí lidí. Pevnost na vrcholku skalního bloku prý vznikla na konci pátého století na popud prince Kassapa (objevuje se i varianta Kasyapa). Ten jen krátce předtím nechal zaživa zazdít svého otce, dosavadního krále a chopil se vlády nad ostrovem. Jeho bratr, oficiální následník trůnu, před ním uprchl do Indie – se slibem, že se vrátí, otce pomstí a panovnictví vybojuje zpět.

Foto: ESO travel

Pokud můžete, vydejte se sem ráno. Pak už jsou tu davy turistů.

Kassapa nebral jeho sliby na lehkou váhu – a důkazem jsou právě zbytky pevnosti na vrcholu Sigiriya. Na 18 let dokonce ze skály udělal hlavní město. Nakonec mu to ale nebylo nic platné. Bratr se vrátil, Kassapa opustila armáda a ten nakonec spáchal právě na skále sebevraždu. Zůstala po něm ale nejvýznamnější a nejslavnější památka celé Srí Lanky.

Byl to palác neřesti a rozkoší?
Kromě verze o pevnosti v oblacích, kterou nechal Kassapa vystavět na obranu před bratrem, existuje ještě legenda, která tomuto místu přiznává úplně jiný význam. Sigiriya prý byla místem, kde si král užíval všechny rozkoše a neřesti se svými ženami a přítelkyněmi. Ostatně podporu tato teorie nachází i v malbách zdejších Sigiriyských krásek (viz boční sloupek)

Chcete se vyhnout davům? Jeďte ráno!

Sigiriya, jinak také Lví skála, je jedním z osmi míst na Srí Lance, která jsou na seznamu světového dědictví. Odhaduje se, že denně sem dorazí až dvacet pět tisíc turistů – i přesto, že vstupné, které se tu před vlastním výstupem platí, rozhodně není zanedbatelné – vyjde v přepočtu asi na sedm set korun.

Foto: Joseph Ferris III

Takhle vypadají zdejší slavné fresky s podobiznami žen.

Co se rozhodně vyplatí, je ke Lví skále vyrazit brzo ráno. Pokud se totiž jen trochu opozdíte a dorazíte sem k polednímu, budete se tlačit u pokladny, budete se postrkovat s davy dalších turistů ve zdejším archeologickém muzeu, budete neustále někoho předcházet a budete předcházeni. Když z města Dambulla ale vyrazíte brzy ráno, návštěvu si opravdu užijete.

Skrze zahrady k úpatí

Na co koukat je nejen na samém vrcholku skály, ale i v jejím okolí. Lemují ji vodní a terasovité zahrady, zahrady plné kamenů, jezírek, nádrží, které by možná jen stačilo řádně vyčistit, a zase by chrlily vodu. Pak člověk dorazí k dolnímu paláci a od něj začíná stoupat. Po kovových schodištích, po schodech tesaných, cihlových, těsně před vrcholem už spíše po žebřících.

Láká vás Asie?

Foto: McKay Savage

Toto je Lví brána, kterou se vstupuje na schodiště k vrcholu.

Můžete se tu dokonce nechat odchytnout některým z místních, kteří nabízejí, že vás provedou, ukážou ty největší zajímavosti a povypráví o všem důležitém. Samozřejmě, můžete do toho jít, ale nikde nemáte jistotu toho, že výklad bude skutečně k něčemu, že to nebude jen pár vět odvyprávěných slabou angličtinou.

Skrze Lví bránu do pevnosti

Postupně minete skalní stěnu s nakreslenými ženami, zrcadlovou zeď, která se podle legendy kdysi leskla tak, že se v ní král mohl prohlížet, a vystoupáte ke Lví bráně, která celé skále dala jméno.

Dnes už z ní zbývají jen dvě obrovské tlapy, které z obou stran objímají schodiště vedoucí na samotný vrchol, dříve tu ale prý bývala hlava lva, jehož otevřenými ústy se vcházelo dovnitř. Teď se stoupá po prudkém železném schodišti a jde o část výstupu, u které se opravdu zapotíte. Na samém vrcholku pak navíc nenajdete téměř žádný stín.

Foto: ESO travel

Po pádu prince Kassapa tu ve středověku opět sídlil buddhistický klášter.

Přitom má vrcholová plošina rozlohu téměř dvou hektarů. Dříve na nich prý bývaly palácové budovy – představivost sice pracuje naplno, ale z ruin, které tu jsou, je člověk postaví v duchu jen velmi těžko. Jasné obrysy mají alespoň nádrže, které byly dříve plné zásob vody, v některých z nich se dešťová voda drží i dnes. Tím nejzajímavějším tak pro mnohé je výhled do okolí – vidět bývá poměrně daleko, většinu viděného ale tvoří zelené husté lesy. Stejně jako před staletími, kdy se tu ukrýval princ Kassapa.

Inzertní sdělení: Vydejte sena Srí Lanku

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky zájezdů na Srí Lanku:

Poznejte zemi plnou kulturních a historických památek všech náboženství, tropickou zemi s bohatou florou i faunou a exotickými plážemi. Vystoupáte na Lví skálu, odpočinete si na plážích

Kombinovaný zájezd s důrazem na poznání přírodních zajímavostí zemí indického subkontinentu. 12 dní, dvě země, nespočet zážitků. Včetně návštěvy uchvátného Tádž Mahalu!

Poznejte krásné pláže v naprosto netradiční destinaci. V provincii GOA v Indii. Plážová dovolená, ale naprosto jinak, než jste zvyklí. Možnost navštívit zajímavá místa v okolí.

Čtěte dále:

Přečtěte si také o planině Nazca, o silnicích smrti nebo o ostrově Dominika. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky

Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán

Anketa

Čím podle vás byla Sigiriya?
Pevností.
76,2 %
Palácem neřesti.
23,8 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 1737 čtenářů.

Sigiriyské krásky

Narazíte na ně za polovinou cesty na vrchol na západní stěně skály a dodnes berou dokonalostí svého provedení mnoha návštěvníkům dech. Fresky žen, které jsou nadmíru obdařené, odhalené do půli těla a vznášející se jakoby na obláčcích.

Původně jich tu bylo několik stovek. Archeologové odhadují, že plocha, kterou kresby žen pokrývaly, byla možná až 30 x 140 metrů. Dnes se jich dochovalo jen posledních pár. Zbytek je nenávratně zničený. Údajně na tom mají podíl i buddhističtí mniši, kteří na skále měli ve středověku svůj chrám a které prý tyto kresby rozptylovaly při meditacích.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám