Článek
Mongolsko je kraj širokých dálek. Jeho omamná vůně širokých stepí a ohlušující dusot koňských kopyt se dokážou navždy zarýt do paměti. Je to země s velmi bohatou minulostí a uchvacují je už například jen starodávná kočovná kultura zdejších obyvatel. Jen se jich ale raději neptejte na mytického olgoje chorchoje – i ve 21. století totiž místní obyvatelé věří v jeho existenci a jeho jméno se bojí jen vyslovit.
A tak vám o něm více řekne až průvodce. „Údajně jde o ohromného pouštního červa, který žije v Gobi,“ začne s výkladem, „nikdo ho ale nikdy nenatočil, ani nevyfotil. Místní věří, že je schopný zabíjet na vzdálenost několika metrů a odmítají o něm i jen mluvit.“ Svou stopu v písku Gobi zanechala v 90. letech i česká výprava, která se pokoušela záhadného tvora najít a zdokumentovat, ale stejně jako všechny výpravy před ní neobjevila nic.
„Ale je to, jako kdybyste hledali jehlu v kupce sena,“ krčí rameny průvodce. „Mongolsko je druhý největší vnitrozemský stát a stepi i pouštní duny se rozbíhají do nekonečné dálky.“ Právě to ale většinu turistů na Mongolsku láká. Země, která je 20x větší než naše republika, má oficiálně jen 2,7 milionu obyvatel, z nichž více než třetina žije v hlavním městě. Ve zdejší drsné krajině tak několik dní nemusíte potkat ani živáčka a užívat si její krásy. Většina turistů sem nicméně vyráží ve skupinách pod patronací některé z cestovek.
Čingischán – krutý barbar nebo sjednotitel?
Mongolská říše byla ve 13. století největším státním útvarem, který kdy na naší planetě existoval. Mocný Čingischán a jeho bojovníci opanovali nejen podstatnou část Asie, ale roku 1241 se dostala mongolská vojska až na Moravu. Jejich sílu pocítil klášter Hradisko v Olomouci, který vyplenili. Ve 14. století došlo sice k pádu celého impéria, ale jak dodává průvodce: „Místní dodnes považují chána Čingischána za největší postavu své historie – i přesto, že ho západní svět často označuje za krutého barbara.“
Dnes se podle něj jmenuje alkohol, čokoláda, ale i veřejná místa. Nejvíc jich je v hlavním městě – Ulánbátaru. Metropole, která je prý nejchladnějším hlavním městem světa, je centrem celého státu. Ve 20. letech minulého století tvořily drtivou velkou část města jurty, v roce 1979 žily v tradičních mongolských stanech ještě tři čtvrtiny všech obyvatel. „Právě zdejší tradiční způsob života je tím, co kromě majestátné přírody láká nejvíce turistů,“ shoduje se většina odborníků.
Adresa? Neznámá, protože nestálá
Místním obyvatelům je blízký kočovný způsob života. Život tradiční rodiny je neodmyslitelně spjatý s typickou jurtou. Správná jurta se postaví a rozloží do jedné hodiny a nepotřebuje podpěrné sloupy. Její stavba je plně v režii žen a vnitřek striktně rozdělený na mužskou a ženskou část. „ A i když v zimě klesá teplota na stepích běžně k minus dvaceti stupňům, uvnitř je příjemné teplo,“ informuje průvodce. „Na kostru z vrbových prutů se naskládá až osm vrstev plsti, z nichž ta vrchní je naimpregnovaná olejem.“ Dovnitř se tak nedostane ani chlad, ani vlhkost.
Jurta je „malý vesmír“ v jinak liduprázdných tajemných končinách Mongolska a její obyvatelé jsou rádi za každou návštěvu, kterou bohatě pohostí. Nejčastěji kumysem – kvašeným kobylím mlékem – který je jak vzhledově, tak chuťově podobný kefíru. „Protože ale obsahuje hodně cukrů, je po vykvašení mírně alkoholický,“ dodává průvodce. „Místní muži ho ale během dne vypijí i několik litrů a tvrdí, že má výrazné afrodiziakální účinky.“
Procházka mezi dinosaury
Pokud nepatříte k těm, kteří musí za každou cenu vyzkoušet netradiční pokrmy a nápoje, nevynechejte alespoň Přírodovědecké muzeum v Ulánbátaru. Na území Mongolska je poměrně dost prehistorických nalezišť a právě v tomto muzeu mají ucelenou sbírku koster dinosaurů. Exponátem, na který jsou právem všichni pyšní je potom kompletní kostra tyranosaura rexe. Při pohledu do skleněné vitríny na ohromné zuby si člověk hned uvědomí, jak vysoko (respektive nízko) by stál v potravním řetězci ve druhohorách.
Mongolsko, kraj široširých dálek v srdci Asie, nabízí všechno to, co si může přát duše dobrodruha. Nikdy nestálo v popředí zájmu médií i cestovních kanceláří – a to je nejspíš ten hlavní důvod toho, proč si zachovalo svou originální a zároveň tajemnou tvář.
| Nenechte si ujít: | |
|---|---|
| Jezera a kráteryPříroda Mongolska je sice drsná, ale vynahrazuje to svou krásou. A návštěvu rozhodně stojí vulkanický kráter Horgo Uul, který se zrcadlí na hladině jezera Terkhiin Tsagaan Nuuk. To vzniklo přehrazením horského údolí lávovými proudy a je perlou mezi všemi mongolskými krátery. | |
| Divocí koněPro obyvatele Mongolska jsou koně tím nejvzácnějším, co mohou vlastnit. Dodnes se po stepích prohánějí stáda divokých mongolských koní, jejichž kopyta víří prach. Místní je ale používají i při práci, kdy tahají těžké náklady, nebo slouží jako „ekologický“ dopravní prostředek. | |
| BayangobiBayagobi leží zhruba 300 kilometrů západně od Ulánbátaru uprostřed drsné pouště Gobi a známý je svým jurtovým táborem pro turisty uprostřed mongolské divočiny. Návštěvníci tak mají unikátní možnost prožít noc ve stanech, které jsou symbolem celého mongolského národa. | |
Čtěte dále:
Přečtěte si také další zajímavé články o exotických destinacích. Naposledy jsme psali o Kostarice, kanadských velkoměstech, Moskvě, Petrohradu, Kanadě, Maroku nebo Yukatánu. Přehled všech článků naleznete v rubrice Exotika.
Inzertní sdělení: Tipy na zájezd do Mongolska a okolí
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Kubu, Keňu, Thajsko, Srí Lanku, Dominikánskou republiku atd. vybírá z nabídky zájezdů pro dovolená Mongolsko:
Poznejte život kočovného národa Čingischánova s bohatou minulostí, který dnes zůstává stranou zájmu všech médií. Stojí to za to.
Poznávací zájezd. Zážitky z uspěchaného Pekingu se budou mísit s poklidnou atmosférou Ulánbátáru a životem v jurtách v mongolské stepi.
Poslední vlak do Lhasy před neodvratným příchodem moderního věku. Tibet versus Čína. Komu patří budoucnost?
Lucie Štěrbová & ESO travel
Anketa
Důležité informace pro cestu do Mongolska:
Vízum: Je nutné a vyřizují ho dopředu mongolské zastupitelské úřady. Navíc je nutné mít pas platný ještě 12 měsíců po návratu z Mongolska
Rizika: Spojená s klimatickými podmínkami (hlavně v horských oblastech). Kriminalita nízká a jen drobná.
Zdravotnictví: Na velmi nízké úrovni. Velmi se doporučuje očkování proti vzteklině a žloutence typu A i B.
Oblečení a vybavení: Závislé na počasí. Mongolsko je vnitrozemský stát – léta jsou horká, zimy zase velmi chladné, srážek je minimum.
Doprava: Do Mongolska a zpět letadlem. Silniční síť téměř neexistuje, místní k dopravě často využívají koně.