Když turisté zachraňují gorily: Gorilí turistika je lákadlem Ugandy a Rwandy

Nebýt činnosti Dian Fosseyové, autorky slavné knihy Gorily v mlze, patřily by horské gorily na seznam vyhynulých druhů. Na území národního parku Bwindi a v pohoří Virunga žije několik posledních stovek kusů, které jsou přísně chráněny – paradoxně hlavně proto, že je „gorilí turistika“ pro Ugandu a Rwandu ohromný byznys a vyhubení goril by znamenalo zastavení proudu dolarů, které sem od turistů tečou.

Přečtěte si o Ugandě více: Od pramenů Nilu za vzácnými horskými gorilami – africká Uganda je přírodní skvost 

Permit, „vstupenka“ do oblasti, kde horské gorily žijí, vyjde na pět set až osm set dolarů, záleží, odkud se za nimi vydáte. Část peněz jde sice do kapes úředníků a státu, ale nemalá částka z každého permitu míří na záchranu těchto tvorů.

I přes vysokou cenu je ale o gorilí turistiku obrovský zájem, který převyšuje nabídku. Počet turistů, kteří se ke gorilám dostanou, je totiž omezený – denně na osm lidí v jedné skupině. Skupin je tolik, kolik je aktuálně habitualizovaných (tedy lidské přítomnosti přivyklých) tlup – a tohle číslo se pohybuje spíše v řádu jednotek než desítek.

Cestu za gorilami si tedy cestovatelé, kteří sem míří, rezervují už i několik měsíců dopředu. Permit je navíc nepřenosný, vydaný na jméno a platný jen s cestovním pasem. A člověku rozhodně nezaručuje, že gorily opravdu spatří!

Budíček těch, kteří se chystají do nitra deštného horského pralesa, je obvykle velmi časný. Obléci ideálně funkční prádlo, v období dešťů nepromokavé oblečení, které ale stejně před mokrem pořádně neochrání, a hlavně kvalitní boty. Za gorilami do národního parku Bwindi se často vyráží z městečka Kisoro, branou do pohoří Virunga bývá Kinigi.

Afrika v dalších článcích:

Tady jsou turisté ještě před cestou důkladně poučeni o tom, co smí a čeho se naopak mají vyvarovat. Průvodci a strážci také velmi pečlivě hlídají, aby se na cestu nevydal někdo s těžkým nachlazením, nebo jiným onemocněním. Jednak proto, že cesta bude fyzicky náročná, a pak i pro dobro goril, pro které by mohla mít případná nákaza fatální následky.

Člověk se dozví i to, že se ke gorilám nesmí přiblížit na více než sedm metrů, že se hlavně vůdčímu samci nesmí dívat zpříma do očí, že nesmí fotit s bleskem, v přítomnosti goril ani jíst, ani pít, ani hlasitě mluvit, ani kýchat… a že na jejich pozorování má pouhou hodinu. Pokud vůbec.

Brzy ráno, ještě před skupinou turistů, do příšeří deštného pralesa vyrazili takzvaní stopaři. Ti mají za úkol skupinu najít a dát o její poloze vědět průvodcům, nicméně se může stát, že gorilí skupinu neobjeví – pak člověku sice vrátí část ceny permitu, ale ani to nevyváží obrovské zklamání.

Více o cestě za gorilami najdete v článku Trekem za gorilami do srdce rwandské divočiny 

Skupina turistů vyráží na cestu doprovázená jak průvodci, tak strážci se zbraněmi a nosiči, což jsou místní mladíci, kteří za několik dolarů turistům nosí batohy s fotoaparáty, ale hlavně vodu, které tu člověk vypije během několikahodinové túry až osm litrů.

Drtivá většina trasy vede horským deštným pralesem, v přítmí, kde je dusno a kam nedopadají téměř žádné sluneční paprsky. V období dešťů se navíc často přidávají provazce vody, které rozmáčí vyšlapané stezky a dělají z nich bahenní lázeň, do které se nohy boří až po kotníky. O pády tu není nouze a ti, kteří se rozhodli ušetřit na nosičích, toho už po pár desítkách minut hořce litují.

Cesta k tlupě může trvat hodinu, dvě, ale i pět. Záleží, kam se gorilí skupina rozhodne ráno vydat. Po usazení ale už v průběhu dne příliš necestuje, maximálně prý v okruhu půl kilometru od vybraného místa.

A je to prý velmi silný zážitek, když se z hustého porostu zvedne dva metry vysoký vůdčí samec a zrakem přejede skupinu turistů usazených jen pár metrů od něj. Žádné mříže, žádné sklo, žádné zábrany, jen skupina goril, která po uklidnění ze strany vůdčího samce zkracuje vzdálenost vůči turistům a chová se naprosto přirozeně. A pokud člověk neudělá nic zbrklého, co by je vyděsilo, nemusí se bát.

Po šedesáti minutách pak průvodci zavelí a skupina se vydá na cestu zpátky. Všichni plní zážitků a často i pochopení pro lidi, jako byla Dian Fosseyová, kteří gorilám zasvětili celý život.

Mimochodem – sama Fosseyová je pohřbená v blízkosti výzkumné stanice Karisoke a obklopená hroby zvířat, které zachránila před vyhubením. A i sem se dnes turisté mohou podívat.

Inzertní sdělení: Vydejte se za poznáním do Afriky!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky poznávacích zájezdů do Afriky:

Za gorilami do Ugandy a Rwandy

Setkání s horskými gorilami v hustých horských deštných pralesech Rwandy, putování ugandskými savanami plnými zvěře a poznávání pramenů Nilu – to vše během deseti dnů a s maximálním servisem.

Kilimandžáro se safari a Zanzibar

Pro milovníky dobrodružství toužící setkat se s divokými zvířaty, zdolat nejvyšší horu Afriky a poté si odpočinout na bílých plážích „ostrova koření“. Kombinace adrenalinu a relaxu, poznání a odpočinku.

Safari v srdci divočiny

Program pro klienty toužící po vzrušujícím setkání s divokou přírodou a zároveň hledající azyl špičkových pětihvězdičkových hotelů přímo v africké buši. 14 dní luxusu a dobrodružství.

Z dalších článků vybíráme povídání o dovolené pro ženy, Alžírsku a zapomenutých koutech Indie. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky

>> zpět na hlavní stránku rubriky Exotika

Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán