Hlavní obsah

Fascinující Panamský průplav: Poznejte jednu z nejkrvavějších staveb historie

Komáři, sesuvy půdy a desítky tisíc mrtvých dělníků. Stavba Panamského průplavu patří bez nadsázky k nejkrvavějším stavbám lidské historie. Na přelomu století příroda člověku ukázala, že nad ní ještě nezvítězil – v deštných pralesích současné Panamy drtily dělníky miliony komárů. Průplav ale nakonec po dlouhých desetiletích vznikl a dodnes patří k nejvíc fascinujícím stavbám lidských dějin. Víte o něm všechno?

Foto: ESO travel

Panamský průplav slouží už téměř sto let - cestu z New Yorku do San Franciska zkrátil o polovinu.

Článek

Když Ferdinand Lesseps v roce 1869 slavnostně otevíral Suezský průplav, měl už v hlavě nápad na podobné dílo ve Střední Americe. Jenže příroda se proti jeho plánům postavila. Jen málokoho dnes napadne při cestě přes jeden ze dvou mostů přes Panamský průplav, že ohromné vodní dílo pod ním si v prvních devíti letech stavby, kterou vedla Francie, vyžádalo dvacet tisíc mrtvých – mohli za ně infikovaní komáři i četné nehody.

Francouzští mrtví a obrovský zmar

Francouzi nakonec po devíti letech své snažení vzdali a nechali jen ze třetiny hotovou stavbu, včetně nové železnice, napospas osudu. Po dvanácti letech se pak do středoamerické džungle vrátili Američané a v roce 1914 dílo slavnostně otevřeli.

Foto: Clarisa, arteyfotografia.com

V průplavu je šest plavebních komor, jejichž hloubka je asi 13 metrů a délka 304 metrů.Ty vyrovnávají rozdíl mezi hladinami Atlantiku a Pacifiku.

Střední a Jižní Amerika v dalších článcích:

Do dnešního dne proplulo Panamským průplavem téměř milion lodí – denně jich je v průměru čtyřicet. Cesta jednoho obrovského plavidla skrze šest velkých plavebních komor, které vyrovnávají šestadvacetimetrový rozdíl hladin mezi Pacifikem a Atlantikem, trvá, pokud nemusí čekat „ve frontě“, asi osm až deset hodin – tak dlouhý čas je potřeba k tomu, aby ohromná čerpadla postupně nahnala masy vody do jednotlivých komor.

Foto: Juan Cortes

Puente de las Americás je most, který obě strany kanálu spojil v roce 1958. Do roku 2004 po něm vedla dálnice Panamericana.

Lodě čekají celý den

Lodě ale obvykle čekají déle – v průměru jeden den, než se na ně vůbec dostane řada. I přesto, že lodě dnes nemusejí obeplouvat Hornův mys, je i tahle doba pro některé typy nákladu příliš dlouhá, a tak se pracuje na modernizaci a rozšíření kanálu.

Panamský průplav na více než čtyřicet let také rozdělil Jižní a Severní Ameriku – k opětovnému propojení došlo až v roce 1958, kdy obě pevniny znovu spojil most Puente de Las Americás, Most Amerik. Jako jediný fungoval až do roku 2004, kdy ho doplnil architektonicky perfektně zvládnutý Puente Centenario, Most století.

Po Panamericaně přes kanál

Právě přes něj uhánějí ve svých autech všichni, kteří se vydali na poznání obou Amerik po slavné dálnici Panamericana. Vozovka je osmdesát metrů nad hladinou kanálu a ne každý odolá tomu, aby na mostě nezastavil a nezadíval se do hlubiny pod sebou, kde se pomalu šinou ohromné trajekty.

Foto: Clarisa, arteyfotografia.com

Lodě kanálem proplouvají 24 hodin denně - pokud nemusejí čekat, pak jsou na druhé straně za osm až deset hodin.

Mimochodem – zemina, která byla při stavbě kanálu vybagrovaná, by prý stačila na stavbu Velké čínské zdi v celé její původní délce a navrch by mohli stavitelé ještě přistavět 1600 kilometrů navíc. Každý den pak přijde do práce zhruba 7500 lidí, kteří nonstop zajišťují základní chod kanálu, a na jeho Atlantické straně je jedna z největších bezcelních zón planety.

I po téměř sto letech od otevření je Panamský průplav stavbou, která fascinuje a která ve svém oboru nemá dodnes ve světě obdoby.

Inzertní sdělení: Vydejte se na Nový kontinent!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky poznávací zájezdy:

Panama – Kostarika – Nicaragua. Kombinace pohody, komfortu, ale i adrenalinu. Uvidíte činné vulkány, deštné pralesy, nádherné bílé pláže, koloniální architekturu a Panamský průplav.

Poznejte mayskými legendami opředený Yucatán! Nejoblíbenější část Mexika, kde se snoubí nádherné památky mayské civilizace s nejkrásnějšími plážemi Karibiku.

Nejkrásnější město světa, Rio de Janiero, nejscéničtější vodopády světa a nejoblíbenější letovisko Brigitte Bardotové - Búzios. Přesvědčte se během zájezdu, který kombinuje poznání s odpočinkem.

Čtěte dále: 

Z dalších článků nabízíme hotely s nejlepším servisem na světě, ostrov Mindoro nebo článek o umělých rákosových ostrovech Los Uros. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky

Anketa

Prohlídka průplavu je součástí poznávacích zájezdů do Panamy. Myslíte, že oprávněně?
Ano, průplav mi přijde velmi zajímavý.
94 %
Ano, i když to není až taková "bomba".
3,6 %
Ne, kanál mi přijde naprosto nezajímavý.
2,4 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 1083 čtenářů.

Suezský průplav – starší sourozenec Panamského

Suezský průplav byl otevřený už v roce 1869, tedy o 45 let dříve než průplav v Panamě. Za jeho stavbou stojí Ferdinand Lesseps, který se následně pokusil i o stavbu průplavu v Panamě, tam ale pohořel.

Mimochodem – plány na stavbu průplavu se objevovaly už ve starověkém Egyptě, vážně o vzniku průplavu uvažoval i Napoleon Bonaparte při svém egyptském tažení.

Stavba samotného průplavu trvala 11 let a ke slavnostnímu otevření v listopadu 1869 hrála opera Aida, kterou Guiseppe Verdi složil speciálně k tomuto účelu.

Suezský průplav leží v politicky problematické oblasti, je místem, kde se střetává několik světonázorů. V letech 1967-75 byl dokonce po skončení Šestidenní války uzavřený.

Zajímavostí je, že zde nejsou žádná zdymadla – hladiny Středozemního a Rudého moře, které spojuje, jsou totiž totožné. Ročně tudy propluje asi dvacet tisíc lodí, jejichž cesta skrze průplav trvá v rozmezí 11 až 16 hodin.

Než vznikl Panamský průplav

V oblasti Panamské šíje je Střední Amerika nejužší, proto o prokopání kanálu a propojení dvou oceánů přemýšleli Španělé už na konci 16. století. Nicméně místo kanálu vznikla „pouze“ Křížová cesta, oblázky vydlážděná trasa skrz prales, která ústila na pobřeží Atlantiku, kde Španělé překládali náklad z mul na lodě.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám