Hlavní obsah

Chorvatský ostrov Lastovo okouzlí pěší turisty i milovníky bio stravy

Novinky, Jan Janula

Lastovo je nejjižněji položený ostrůvek Chorvatska. Je řídce obydlený, 10 km dlouhý a 5,8 km široký. Navzdory jeho titěrnosti o něm věděli už staří Římané i Řekové. Ti mu dali jméno Ladestanos, z čehož se vyvinul dnešní název. Ani jedni nebyli prvními obyvateli, stopy lidského života, objevené v jeskyni Rača, pocházejí z počátku doby bronzové.

Foto: Shutterstock

Stará vesnice Lastovo je obklopena nádhernou přírodou, která tvoří většinu ostrova.

Článek

Přes nevšední krásu není ostrov turisty příliš navštěvován, snad proto, že cesta trajektem ze Splitu trvá pět hodin. Nejsou tady ani žádné luxusní rezorty. V obci Ubli je v areálu bývalých kasáren zrekonstruovaný penzion, pak je tu hotel v osadě Pasadur. Ostatní ubytovací kapacity jsou takřka výhradně v soukromí.

Foto: Shutterstock

Malá zátoka Lučica na severním pobřeží fascinuje světlými kamennými domy.

Nadšení budou také obdivovatelé památek

Za éry Jugoslávie sem cizinci neměli přístup, šlo o čistě vojenský prostor. Naštěstí tu nebyla žádná betonová monstra, jen menší objekty, nedošlo tedy k přírodním škodám. Na ostrově Lastovo není ani žádné velké město, spíš malé či větší vesnice. Kromě Ubli, pojmenované po zdroji brakické vody, Glavat, Lastovo, Pasadur, Skrivena Luka, Sušac a Zaklopatica. Cestovní ruch zde není, jako mnohde jinde v Chorvatsku, hlavním zdrojem příjmů. Jezdí sem převážně turisté, kteří touží po tichu, klidu, nestojí o bary ani diskotéky, ty tu opravdu nenajdou…

Foto: Shutterstock

Také na tento kostel a kamenný kříž narazíte během procházky vesnicí Lastovo.

Lastovo se jmenuje i městys, kde žije nejvíc obyvatel. Je chráněnou kulturní památkou kvůli unikátní renesanční architektuře, celý ostrov má na „pidi“ rozměry množství historických staveb, nejstarší z doby původních ilyrských kmenů, vyhlazených Římany. Nejznámější je farní kostel sv. Kosmy a Damiána z 15. století. Nalezneme tady i starší církevní svatostánky z jedenáctého století, do toho venkovské vily z antické éry, četné kostely a kaple.

Místní karneval trvá měsíc a půl

Raritou je jeden z nejstarších karnevalů v Evropě – a nejdelších. Letos trval od 17. ledna do 1. března. Vznikl v roce 1483, legenda říká, že připomíná událost, kdy Katalánci zaútočili na Korčulu. Do Lastova vyslali posla s výzvou, aby se lidé vzdali bez boje. Ti se, protože věděli, že nemají sebemenší šanci, začali úpěnlivě modlit k bohu, aby jim pomohl. Ten je zřejmě vyslyšel! Přišla totiž prudká bouře, rozmetala a zničila nepřátelské lodě. I když se karneval koná mimo sezónu, oblíbenci folklórních zvyků sem přesto jezdí pozorovat rej masek, průvody…

Foto: Shutterstock

Jednou z dominant ostrova je starobylý maják Struga.

Lastovo je jedním z nejzalesněnějších ostrovů Jadranu (70 %), takže spokojení jsou i příznivci přírody. Je přímo stvořený pro pěší turistiku, nejvyšší vrchol Hum má 417 metrů, jeho zdolání nevyžaduje sportovní výkon. Z hory se nabízí netradiční výhled na miniaturní ostrůvky v okolí, je jich 46. Jsou neobydlené, často jde jenom o soustavu skal vyčnívajících z hladiny. Patří mezi chráněnou krajinnou oblast od roku 2007, ale i do Světového fondu na ochranu přírody.

Koupat se dá skoro všude

Kdo se chce celý den sám toulat lidmi netknutou přírodou, má tady jedinečnou šanci. Navíc, pokud se bude cítit unaven, může seběhnout k moři se vykoupat, vzhledem k terénu je k němu volný přístup skoro odevšud. Klasické pláže tady sice nenajdeme, ale možností smočit tělo v křišťálově čisté vodě spoustu. Zvláštností je, že se někde domluvíte italsky. Po první světové válce této zemi ostrov patřil až do skončení té druhé, ale obyvatelé se proti tomu bouřili.

Foto: Shutterstock

Z ostrova Lastovo je nádherný výhled na okolní miniaturní ostrůvky.

Ještě v jednom ohledu je Lastovo zcela unikátní. Úplně všechno, co sníte či vypijete, je vypěstováno na zdejších políčkách či uloveno v moři plném různorodých ryb a dalších živočichů – langust, korálů, mořských hub. Tím, že byl ostrov dlouhá desetiletí izolován, nedorazila sem žádná umělá hnojiva, chemické postřiky a jiné „vymoženosti“. Zdejší kuchyně je opravdu bio, zdravá, ale i chutná, ostatně jako všude ve Středomoří. Závěrem jedna podstatná informace – hned po Hvaru je tu nejvíc hodin slunečního svitu z celé země…

Inzertní sdělení:

Výběr článků

Načítám