Článek
„RááááZem!“ tak velel o víkendu šéf stavěcího týmu Jara Spěvák zhruba padesátce stavěčů, kteří se do 31 metrů vysoké hodové ozdoby na Náměstí osvoboditelů v Bílovicích pustili. Bylo to stejné jako ”hej rup!” a vždy se potom kmen o několik centimetrů zase pozdvihnul.
Velkolepé a pro nezasvěcené místy i dramatické divadlo trvalo několik hodin. Samozřejmě bez přípravy, ke které patří pokácení vhodných stromů, odkrytí několik metrů hluboké základové jámy uprostřed náměstí, kam se pata kmene umístí a připevní, výroba zvedacích tyčí a dozdobení vrcholku máje, které se dokončuje těsně před zvedáním.
Pak už se mohutný symbol hodového veselí začal kousek po kousku zvedat. Nebyla to žádná legrace, tři kovovými pásy svázané kmeny stromů vážily minimálně několik set kilogramů. Nejvíce opatrnosti potřebovala špička.
„Už se nám stalo, že se třikrát po sobě vlastní váhou při zvedání zlomila. To je pak problém. Musí se vytvořit nová, znovu napojit poslední díl...“ vysvětlil jeden z místních pamětníků. Podle něj je letošní 31 metrů vysoká máj spíše drobeček. „Už jsme tu měli i přes 40 metrů vysokou, ovšem sehnat opravdu rovné vysoké kmeny je stále větší problém,” podotknul.
Ve Velkých Bílovicích se o víkendu všechno točilo kolem májky.
Při zvedání se nakonec dostanou ke slovu i ti nejzkušenější senioři z vesnice. Mají za úkol už skoro vodorovně vztyčené máji udržovat stabilitu dvěma silnými lany. Dělají to zodpovědně, ovšem nezapomenou se při tom stejně jako mladí u kmenu posilňovat sem tam pivem, ale hlavně místním vínem se slípkou ve znaku.
Inspektor z odboru bezpečnosti práce by při pohledu na ně asi zešedivěl. Ovšem zkušenosti nabyté po generace se i tentokrát ukázaly jako nejcennější devíza.