Článek
Dnes se významná kulturní instituce může chlubit ojedinělými sbírkami, v depozitářích je na 40 tisíc sbírkových předmětů a 130 tisíc vzácných svazků, rozsah je unikátní ve světovém měřítku. Současný ředitel muzea Leo Pavlát vyzdvihl pro počátky instituce spolupráci historika Salomona Hugo Liebena s představitelem českožidovského hnutí Augustem Steinem.
Petřínská rozhledna dnes slaví 130 let od otevření
„Muzeum od počátku mělo ucelený jednoznačný program a v průběhu dalších desetiletí se rozrostlo do instituce, která díky geografické celistvosti svého zaměření a sbírek nemá obdoby,“ řekl Pavlát.
Skladiště zkonfiskovaných předmětů
Největší rozvoj sbírek paradoxně nastal za druhé světové války. Muzeum se stalo skladištěm židovských předmětů konfiskovaných nacisty z území celého protektorátu. Na počátku okupace spravovalo asi tisíc artefaktů, na konci téměř 40 tisíc a na 100 tisíc knih. „Ti, kteří se těchto předmětů dotýkali, oběti nacistického Německa, byli již v té době mrtvi a muzeum jako celek se tak stalo i svého druhu památníkem zavražděných Židů z Čech a Moravy,“ uvedlo muzeum v tiskové zprávě.
Jako jediná z pracovníků muzea přežila deportace jeho poválečná ředitelka Hana Volavková a ihned se chopila práce. Expozice do roku 1949 navštívilo na 200 tisíc návštěvníků. V roce 1950 bylo muzeum zestátněno.
„S výjimkou pražského jara bylo muzeum pod ideologickou kuratelou nejtvrdšího typu. Ocitlo se v hluboké izolaci, vztahy s cizinou byly zcela přerušeny, památník v Pinkasově synagoze a řada expozic byly dlouhodobě uzavřeny,“ popsal Pavlát.
Práce, a to i vědecká, odborná, restaurátorská, se začala rozvíjet po sametové revoluci. Muzeum se spolu s pražskou židovskou obcí věnuje také rekonstrukcím památek. Ukázala to rozsáhlá rekonstrukce Španělské synagogy a příprava nové, moderně koncipované expozice Židé v českých zemích v 19. a 20. století, otevřená na konci loňského roku.
Do nechvalně proslulé věznice se lidé podívají mobilem
Může se vám hodit na Firmy.cz: