Vyšebrodský klášter: Tajemství hrobky Rožmberků

Místo, které dodnes obývají cisterciáci, láká turisty svou tajemností, ale také proto, že je zde vystaven unikátní Závišův kříž.

Po zážitku plném historie a odkrývání záhad můžete vyrazit do místního městečka a ochutnat třeba „blbouny“.

Jedním z největších turistických lákadel je legenda o zlatých trůnech, na kterých měli být Rožmberkové včetně Petra Voka pohřbeni kolem kulatého stolu v hrobce pod presbytářem klášterního kostela. Pověst sice v roce 2011 archeologové, kteří hrobku speciální sondou důkladně prozkoumali, vyvrátili, ale podzemí kláštera pro návštěvníky své kouzlo rozhodně neztratilo.

V nejstarší dochované šlechtické hrobce u nás objevili totiž zachovalý sarkofág, ve kterém našel místo posledního odpočinku nejslavnější ze šlechtického rodu Rožmberků, Petr Vok. „Archeologové navíc na víku rakve objevili dámský prsten ze zlata, který patřil pravděpodobně Kateřině z Ludanic,“ prozradil další zajímavost kurátor sbírkových a mobiliárních fondů Jiří Franc.

Tajemství hrobky slavných Rožmberků můžete prozkoumat ve spodním patře gotického sklepení. Vědci tady totiž vytvořili virtuální modely nejen sarkofágu Petra Voka, ale i pohřební komory. Prohlédnout si můžete například kopii epitafu, v jehož středu najdete rožmberského jezdce s erbem pětilisté růže.

Opravdový návštěvnický boom zažil klášter v roce 2013, kdy zde byl u příležitosti Zemské výstavy vystaven Závišův kříž. Tuto národní kulturní památku srovnávají mnozí historici s českými korunovačními klenoty. A dodnes slouží jako jedno z největších lákadel pro české i zahraniční turisty.

Unikátní kříž je součástí jedné z prohlídkových tras a obdivovat ho můžete vždy od 1. července do 30. září. Abyste si památku prohlédli, musíte zdolat nepříliš pohodlné točité schody do rožmberské oratoře, ale tento světový unikát za to stojí. Sedmdesát centimetrů vysoký relikviář daroval klášteru v 80. letech 13. století Záviš z Falkenštejna. Dlouhá léta byl tento unikát součástí chrámového pokladu katedrály svatého Víta v Praze. Poté, co se v roce 1994 vrátil do Vyššího Brodu, byl až do roku 2013 ukrytý v trezoru.

„Kříž vznikl zřejmě ve 20. nebo 30. letech 13. století v Uherském království jako korunovační kříž krále Bély IV. Ten nechal do středu vsadit relikvii pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus,“ prozradil Jiří Franc, který byl také kurátorem vyšebrodské části Zemské výstavy. Dodává, že podle průzkumů je tento kus dřeva starý dva tisíce let.

„V Závišově kříži je více než pětadvacet svátostí a ostatků. Na přední části kříže, který je ze zlata, je 51 drahokamů. Na zadní je devět vyobrazení světců, některých dokonce z 10. století,“ popisuje Jiří Franc.

Zatímco gotické sklepení a Závišův kříž si mohou návštěvníci prohlédnout pouze od 1. července do 30. září, další prohlídková trasa je dostupná po celý rok, ale během zimních měsíců (od 1. 10. do 30. 4.) je potřeba se dopředu objednat. Součástí celoroční trasy je opatský chrám, galerie gotického umění, malý a velký sál obrazové galerie nebo teologický sál klášterní knihovny.

Patříte-li mezi milovníky knih, vyrazí vám dech třetí největší klášterní knihovna u nás. „Ve Vyšším Brodě je uloženo více než sedmdesát tisíc knih,“ prozrazuje Jiří Franc. Ve velkém sále je možno obdivovat významnou sbírku biblí, ale i knihovny, pozlacené 24karátovým zlatem. „Zdejší knihovna, v níž nechybějí vzácné prvotisky, je nejlépe dochovaným klášterním fondem České republiky,“ dodává kurátor.

Důkladně prozkoumat nezapomeňte ani opatský chrám. V klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie se cisterciáci k modlitbám dodnes shromažďují několikrát denně. Nádherná sakrální stavba patřila v době svého vzniku, tedy ve 14. století, k největším v tuzemsku. Na kůru kostela najdete jedny z nejcennějších romantických varhan u nás. V roce 1892 je vyrobil Leopold Breinbauer z Ottensheimu.

Vyšebrodský klášter padl za války „do oka“ nacistům. Ti si z něj udělali skladiště uloupených uměleckých předmětů. „Sváželi je sem z celé střední a východní Evropy,“ popisuje Jiří Franc s tím, že dodnes i tato temná éra místního kláštera vzbuzuje v návštěvnících zvědavost.

Do Vyššího Brodu se za války dostala například celá Mannheimerova nebo vídeňská Rothschildova sbírka. „Dostaly se sem i předměty, které patřily do soukromého vlastnictví Adolfa Hitlera. Byly to sochy i obrazy,“ upřesňuje Jiří Franc.

Do Vyššího Brodu se sice za války dostaly cennosti, které sem nepatřily, na druhou stranu ale zase některé unikáty z kláštera v té době zmizely a skončily v utajovaném nacistickém skladišti v solných dolech v Rakousku. Mezi nimi byl i unikátní Závišův kříž nebo Madona vyšebrodská. Tu si v současné době můžete prohlédnout v rámci první prohlídkové trasy v Galerii gotického umění.

Přímo v areálu najdete poštovní muzeum, které vás zavede zpátky až do 16. století. Uvidíte poštovní stejnokroje, historické poštovní známky, a dokonce i dopravní prostředky, jako sáně, kočáry nebo vozy. Mezi nejzajímavější kousky patří kočár typu landauer se stahovací střechou, který byl majetkem rodu Schwarzenbergů a později Valdštejnů.