Článek
„Za sto let by mohly být všechny nápisy na zdech a pilířích ztracené,“ tvrdí Pablo Sanchez z Centra pro atmosférický výzkum na Mexické národní autonomní univerzitě. Znečištění vzduchu mísící se s dešťovými mraky snižuje úroveň pH ve vodě dopadající na zem. A vápenec obsahuje uhličitan vápenatý, který je v kyselém dešti dobře rozpustný, uvádí Daily Mail.
Se znečištěním ovzduší se především Mexico City potýká už desítky let a v roce 1992 bylo označeno tím vůbec nejznečištěnějším městem na planetě. Experti se nyní snaží vymyslet řešení, jak mayské památky, z nichž jsou některé staré i 4000 let, ochránit.
Problém ovšem je, že vápenec nemohou překrýt žádným ochranným filmem. „Vápenec musí dýchat, absorbovat vlhkost a vodu, takže když ho pokryjete nějakou těsnicí vrstvou, jen to celý proces eroze urychlí,“ tvrdí Sanchez.
Ohroženy jsou i další památky
Vědci tvrdí, že znečištění, které je za tvoření kyselých dešťů zodpovědné, nemusí nicméně vznikat na území Mexika, ale může urazit i tisíce kilometrů, než ovlivní dešťovou vodu. Jeho původ tudíž nelze vysledovat. S žádným řešením, jak alespoň zmírnit ničivé dopady kyselého deště, odborníci zatím nepřišli.
Mayské památky nejsou jen velkým kulturním a historickým dědictvím, ale jednoznačně i jednou z největších turistických atrakcí v zemi. V minulém roce navštívilo Mexiko přes 11,4 miliónu turistů a velká část z nich mířila mimo jiné k mayským chrámům.
Pyramidy a další stavby přitom nejsou tím jediným, co je v Mexiku ohroženo. Nedávno identifikovaný největší systém podvodních jeskyní na světě Sac Actun je znečištěním podle expertů také postižen, píše Daily Mail. Mohlo by to mít vliv na tamní průzračné vody, jak uvedl archeolog Guillermo de Anda. V jeskyních se přitom našly jedny z nejstarších lidských kosterních pozůstatků na kontinentu, údajně se datují až 12 000 let do minulosti.
