Článek
Stáří velkého podzemního komplexu se datuje do prvního století před naším letopočtem. Židé věří, že na pohřebišti odpočívají významné osobnosti starověku, včetně mezopotámské královny Heleny, která měla konvertovat k judaismu.
Podle jednoho z věřících, který se chodí k hrobce od jejího otevření modlit, má místo velmi významný náboženský i historický charakter.
Kvůli otevření hrobky se ale zvyšuje tenze, pohřebiště se totiž nachází v palestinské části města a židé, kteří tam proudí, se mohou dostat do konfliktu. Podle některých by napětí mohlo vyústit až v násilí.
Místo pro všechny
Archeologové nicméně otevření hrobky hájí a chtěli by tak významné historické místo především apolitizovat.
„Považujeme to za archeologické naleziště. Konflikt začíná ve chvíli, kdy si ho věřící začínají nárokovat,“ tvrdí Jonathat Mizrachi, šéf organizace Emek Shaveh. Dodává, že právě z umístění hrobky pramení tenze, která by se mohla do budoucna ještě zvýšit.
V Jeruzalémě dochází místo pro mrtvé. Staví tam obří podzemní pohřebiště
Aktuálně je vstup k hrobce omezen, denně je smí navštívit pouze 60 lidí, otevřená je navíc jen o útercích a čtvrtcích. K tomu je předem nutné zakoupit si lístek. Podle některých ortodoxních věřících jsou však pravidla navržena tak, aby věřící odradila.
Podle archeoložky z jeruzalémské univerzity Abeer Zayyadové si ale nikdo nemá právo vyhrazovat prostor sám pro sebe. „Pokud by se hrobka stala exkluzivním místem pro ortodoxní židy, nebo pokud by nějak obtěžovali jiné návštěvníky, byl by to velký problém. Pak by nešlo o památku otevřenou všem,“ řekla.
„Jde o místo, která ale má být otevřené pro každého, které má být viděno kýmkoli. Je to archeologické naleziště, první místo vykopávek přímo uvnitř Jeruzaléma,“ doplnila.
Z Izraele do Louvru
Hrobka je pod správou francouzského konzulátu. Francouzi totiž byli prvními, kdo hrobku v 19. století objevil. Jde o jednu z prvních vykopávek v Izraeli v moderních dějinách. Několik sarkofágů z pohřebiště je dodnes součástí sbírek pařížského Louvru.
V roce 1878 pozemek zakoupila jistá francouzská židovka, jejíž potomek o osm let později hrobku věnoval francouzské vládě. Většina nalezených předmětů v hrobce je spojena se zmíněnou královnou Helenou a jejími příbuznými.