V děsné krajině u českých hranic vás čeká výtečné pivo a katův špalek štěstěny

Krajina děsná v širé pustině, tak charakterizoval Broumovsko v darovací listině král Přemysl Otakar I. léta páně 1213. Benediktínský řád se do této nehostinné krajiny usídlil a začal ji kolonizovat. Nejprve k ochraně Broumova sloužila tvrz, která však byla vypálena. Řád se pak rozhodl, že postaví gotický klášter, aby mohl lépe osídlit zdejší krajinu. To už se psal začátek 14. století.

Těžké chvíle čekaly na klášter v době husitských válek. Bojovníci kalicha se sice do kláštera nedostali, ale zato vyplenili okolí a vypálili příbuzný klášter na pražském Břevnově. Odtamtud utekli mniši i se vzácným rukopisem bible, tzv. Codex Gigas, jež se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku. Pohroma však čekala město i probošství v roce 1559, kdy vyhořeli.

O století později se začal přestavovat kostel sv. Vojtěcha na barokní jednoloď. Vrcholem však byla přestavba v 18. století, které se ujali známi architekti Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Ti přestavěli konvent a prelaturu do dnešní podoby. Mniši žili v klášteře do druhé světové války, kdy museli utéct. Po vyhlášení míru se sice částečně vrátili, ale ne na dlouho.

S příchodem bolševiků byli vyhoštěni a z kláštera se stal tábor pro řeholnice různých řádů, které zde doslova otročily. Jejich situace se zlepšila po roce 1968 a po revoluci se vrátily do ženských konventů. Klášter v současnosti neobývá žádná komunita mnichů.

Významná byla klášterní škola, která historicky sahá až na počátek 14. století, kdy se tu učila například gramatika, rétorika a dialektika. Od roku 1624 zde fungovalo gymnázium, třetí nejstarší v zemi. Mezi slovutné absolventy patří například první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, dějepisec Bohuslav Balbín či spisovatel Alois Jirásek.

Dnes funguje v klášteře vzdělávací a kulturní centrum, hotel nebo kavárna. Samozřejmostí jsou prohlídky. Jedna z nejoblíbenějších vás zavede do bývalé klášterní jídelny, v níž je ke zhlédnutí fascinující kopie Turínského plátna, do kterého byl zabalený Ježíš po sejmutí z kříže. Neméně pozoruhodná je klášterní knihovna s tisícovkami svazků. V roce 1936 čítal fond 45 tisíc knih, nyní však jen 17 tisíc, některé svazky zmizely za války, další za komunismu.

Třešničkou na dortu je pak prohlídka kostela sv. Vojtěcha s bohatými freskami na stropu, které znázorňují život svatého Vojtěcha. Kostel má 12 oltářů a vzácnou kazatelnu ze 17. století. Prohlídka trvá asi hodinu a můžete si zakoupit také fotografování.

V klášteře bylo možné zhlédnout expozici Vambereckých mumií. Jde o desítky mumií převážně měšťanů, kněžích nebo varhaníků. Nejstarší je ze 17. století. Ve sklepeních je celkem 34 mumií, vystaveno bylo 15. Expozice je ovšem z provozních důvodů dočasně uzavřena.

Po exkurzi lze doporučit návštěvu kavárny, která je hned vedle pokladen, kde si kromě dobré kávy můžete dát dort a koupit si místní speciality. Po nabrání sil se vydejte přes nádvoří kláštera do zahrady, protože i ta má co nabídnout.

Zahrada byla založena za opata Tomáše Sartoria někdy v 17. století na pozemcích, které město muselo dát klášteru za trest za rebelii. Později přibyl k zahradě kamenný most přes středověký příkop. Zahrada dostála během staletí mnoha změn, ať už pozitivních či negativních. V minulých letech prošly zahrada i stavby rekonstrukcí.

Zajímavá je kašna nebo funkční dřevěný kulečník a vodárenská věž. Děti určitě zaujme chov domácích zvířat v ovocném sadu. Nechybí mnoho laviček a statné stromy, které v horkém létě přijdou vhod. Mimo jiné se zde nachází majestátný památný dub, který je nejstarším stromem v zahradě, jež je přístupná zdarma. Říká se mu císařský a zasadili ho žáci v roce 1854 na počest návštěvy císaře Františka Josefa I.

Broumov však nabízí mnohem víc než klášter. Ze zahrady můžete po žluté značce vyrazit do Olivětína, kde je místní pivovar a ochutnat tradiční Olivětínský Opat. Je zde také muzeum s 38metrovou studnou. Pakliže se pak budete do města vracet kolem říčky Stěnavy, uvidíte klášter z opačné strany. Bohužel pohled není nijak radostný, protože na východní křídlo asi nezbyly peníze a chybí mu nová fasáda.

Broumov je také město kostelů. Nedaleko kláštera se nachází kostel sv. Petra a Pavla z 15. století, jehož předchůdce tam stál už v době založení kláštera. Kousek od centra je pak původně protestanský kostel sv. Václava a špitální kostel sv. Ducha, který je zmiňován již v roce 1407. Doplatil na husitské války, během kterých byl spálen.

Za zhlédnutí určitě stojí dřevěný kostel Panny Marie se hřbitovem. Patří mezi nejstarší podobné stavby u nás a je zahalen pověstí, která tvrdí, že ho nechala postavit pohanská šlechtična v roce 1177. Písemný doklad ovšem pochází až z období o dvě stě let později. Odborníci si kostel cení i pro jeho způsob výstavby. Ve dřevě totiž nenajdete žádný hřebík, ale jde o hrázděnou konstrukci z dubového dřeva. Loď, kněžiště, stropy i krovy, na kterých je zvonice, tvoří jeden celek. Podle znalců je to výjimečné tesařské dílo.

Prohlídka kostela je zpoplatněna a otevřeno je pouze v sezoně. Přes rok si můžete prohlédnout venkovní expozici, která nabízí zajímavé desky s kronikářskými zápisy nebo vzácné náhrobky. Podle další pověsti si mají návštěvníci sáhnout na Katův špalek z broumovského náměstí, štěstí je prý nemine. Jiná pověst říká, že jeden švédský důstojník si za třicetileté války zlomil šavli, když chtěl přeseknout dřevo.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.