Článek
„V Itálii je káva mnohem víc než jen obyčejný nápoj. Je to rituál,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Gian Marco Centinaio. „Je to klíčová součást naší národní identity a vyjádření našich společenských vztahů, něco, co nás odlišuje od zbytku světa,“ cituje náměstka server Independent.
Není přitom zcela vyloučeno, že by se kávová kultura nemohla na seznam nehmotného dědictví organizace UNESCO skutečně dostat. Na listu už je totiž zapsána třeba turecká kávová kultura a tradice.
Na Sicílii hledají dobrovolníka, který by žil rok zdarma v tamní obci
Itálie volala po zapsání kávové kultury na seznam už v loňském roce, žádost byla ovšem kvůli administrativní chybě zneplatněna. Tento rok se proto země rozhodla krok zopakovat. Soupeřit přitom bude s dalšími asi patnácti položkami, mezi kterými jsou i výroba pizzy nebo hledání lanýžů.
„Šálek espressa pro Italy představuje rituál, který je zvěčněn i v literatuře a všechny nás fascinuje, od Neapole, Benátky, až do Terstu, přes Řím i Milán,“ míní Centinaio. „Žádost je v tuto chvíli o to důležitější, že pandemie a restrikce ovlivnily společenské vztahy, mnoho z nich definovalo právě popíjení kávy.“
Zdražení pobouřilo
O tom, jak je kávová kultura pro Itálii důležitá, svědčí i nedávné pobouření, které vyvolaly zprávy o možném zdražení espressa kvůli inflaci. Jeho cena by měla stoupnout na 1,50 eur, v přepočtu necelých 37 korun. Na začátku loňského roku jedno espresso vyšlo ještě na rovné euro, tedy asi 24 korun, píše Independent.
Že si na kvalitní kávu místní potrpí, dokazují i vášnivé diskuze, které se strhly před několika lety, když v Miláně otevíral svou vůbec první italskou pobočku kavárenský řetězec Starbucks.
V Benátkách poprvé po 500 letech zpřístupní ikonickou památku
