Hlavní obsah

Tip na jarní výlet: Pod hladinou jezírka v rezervaci Rejvíz je prý celé město

Novinky, Naďa Kverková
rejvíz, Jeseníky

Vydáte-li se z města Jeseník směrem do Zlatých Hor, po několika kilometrech stoupání vás přivítá nejvýše položená obec ve Slezsku – Rejvíz. První zmínky o osidlování tohoto místa spadají už do 11. století. V nadmořské výšce okolo 800 metrů se však nežilo vůbec snadno.

Foto: ČTK

Na vyhlídku k Velkému mechovému jezírku se dostanete po trase osázené informačními cedulemi.

Článek

Nejspíš i proto se o prvních osadnících v tom pravém smyslu dozvídáme až mnohem později. Dnes má místo nespočet příznivců, kteří nedají dopustit na citát prvního rejvízského kronikáře, faráře Jeronýma Pavlíka: „Kdo jednou na Rejvíz přišel – rád přichází častěji. Kdo přichází často – nejraději by zůstal.“

Svoji historii začal psát Rejvíz v trojúhelníku měst Jeseník –Zlaté Hory–Vrbno pod Pradědem v roce 1768, kdy byl v budoucí obci postaven první dům. Svůj název získalo místo od německého místopisného označení Reihwiesen, což se dá přeložit jako „řada luk“. Přes Rejvíz vedla prastará jantarová a solná stezka spojující Rakousko s Polskem a Rusí.

Foto: Veronika Hušková, Novinky

Domy v nejvýše položené obci Slezska Rejvíz

Hříšní zmizeli pod rašelinou

Dnes vede Národní přírodní rezervací Rejvíz dvoukilometrová naučná stezka. Na vyhlídku k Velkému mechovému jezírku se dostanete po trase osázené informačními tabulemi. Díky zbudovanému dřevěnému chodníčku se takříkajíc suchou nohou dostanete až k rašelinnému jezírku o rozloze necelých 1700 m2.

CHKO Jeseníky vybudovala stezku již v roce 1970. Sedm tisíc let staré rašeliniště patří výskytem vzácných rostlin i živočichů k unikátním lokalitám. Jsou pozůstatkem doby ledové.

Foto: Veronika Hušková, Novinky

Celkový objem rašeliny (cca 2,5 mil. m3) by prý naplnil čtyři pražské O2 areny. Kdysi zdejší močály naháněly hrůzu. Nejspíš i proto se o Rejvízu a jeho okolí traduje nespočet tajemných bájí a pověstí. Podle jedné z nejstarších zmizelo pod hladinou jezírka dokonce celé město. Jmenovalo se Hunohrad. Jeho obyvatelé žili v neskonalém nadbytku díky zlatu a drahokamům, které jim bez námahy přinášela říčka Opava.

To je však vedlo k lenosti a hříchu. Nepomohlo ani kázání zbožného muže, které je mělo přivést k nápravě. Místního kněze raději usmrtili. Odplata na sebe nedala dlouho čekat. Vládce Jeseníků Praděd nechal město i se všemi jeho hříšnými obyvateli zatopit vodou.

Foto: Archiv, Právo

Ještě dnes je prý uprostřed Velkého mechového jezírka občas vidět štíhlá věž hunohradského kostela jako připomenutí, že skromnost, poctivá práce a slušnost nikdy neztrácejí cenu. Věžička se však zjeví pouze tomu, kdo žije bez hříchů.

Foto: Veronika Hušková, Novinky

Těch, kdo žijí bez hříchu se prý ukáže věžička kostela zatopeného města.

Krajina kolem jezírek protknutá leckde ponurou atmosférou, zrodila i mnoho dalších bájí – např. O kolářské paličce, O oslí hlavě či O třech růžích. Přečíst si je můžete společně s podrobnou historií místa v publikaci sepsané Sotirisem Joanidisem. Jmenuje se Rejvíz a báje z okolí.

Související články

Výběr článků

Načítám