Tiché město už asi nikdy nebude tišší

Cestování v době koronavirové je specifické a nese s sebou výhody i nevýhody. Dva hotely u historického města Mdina mi před příjezdem zrušily rezervaci s tím, že se nakonec na sezonu nebudou vůbec otevírat.

Příjemné bylo, že jsem nakonec sehnal ubytování v krásném malém butikovém hotelu kousek od brány do Mdiny za peníz, za který by mě v loňském roce možná ani nepozdravili na recepci.

Některá ubytovací zařízení totiž výrazně zlevnila, aby se tak pokusila co nejvíce naplnit své ubytovací kapacity. Když se tak rozhodnete pro Maltu na poslední chvíli, budete příjemně překvapeni.

Ne všechny turistické atrakce v Mdině jsou již znovuotevřené a část restaurací stále hlásí zavřeno. Pro ty, kteří si chtějí vychutnat historické město autenticky a nepotřebují k tomu turistické kašírování, je však současná situace ideální. V uličkách se s nikým netlačíte a kostely i další významné budovy jsou otevřené.

Jen musíte dát pozor na otvírací doby, které jsou v mnoha případech o něco kratší, než se dozvíte z oficiálních zdrojů na internetu, jen se to tam nikdo nenamáhal změnit. Všichni jako by věřili, že jde jen o krátkodobé změny, které nestojí za větší úsilí.

Na procházku Mdinou si vyčleňte ideálně dvě hodiny. Za tuto dobu jste schopni městečko, které získalo svůj název v 11. století, poměrně dobře projít.

Z vyhlídky se podíváte směrem do poněkud strohé maltské krajiny a poté pravděpodobně nevydržíte nezamířit do dominanty města, katedrály sv. Pavla. Ta byla založena už ve 12. století, ale po silném zemětřesení v roce 1693 byla na přelomu 17. a 18. století přestavěna do dnešní barokní podoby, která je patrná i přes hradby na kilometry daleko.

Mezi turistické pastičky pak patří žalář umístěný krátce za vstupem do Mdiny. Pokud nemáte malé děti, tak jistě najdete lepší způsoby, jak nějaké to euro utratit. A nemusíte z Mdiny popojít ani nikterak daleko.

Sesterské město Rabat totiž na Mdinu přirozeně navazuje. Kde končí hradby, tam začíná výrazně větší Rabat, kde už se turistický ruch mísí s životem místních. A je to právě Rabat, jehož uličky si co do romantičnosti v ničem nezadají s těmi v Mdině, který ukrývá mnoho kvalitních restaurací.

Pokud budete chtít posedět večer venku u západu slunce, oblíbená je v tomto ohledu restaurace The Fork & Cork. Na dokonalý steak, asi nejlepší hamburger ve městě či láhev prosecca si zaskočte na romantické nádvoří do podniku Il-Bitha ta' Doni. Název možná napoprvé ze svých úst správně nevyloudíte, po odchodu s plným žaludkem jej však dlouho nezapomenete.

Pokud jste tak trochu bufeťáci, což není ani v nejmenším urážka, naberte si nějaké sladké pečivo v pekařství Falzon v samotném centru Rabatu. A pokud se vám zachce večerního drinku, vězte, že místním barům vévodí podnik The Birdcage Lounge.

Ale protože nejen jídlem a pitím živ je člověk, jistě se dejte v Rabatu do objevování historie. Asi největším lákadlem je jeskyně sv. Pavla, který tam měl pobývat poté, co ztroskotal u břehů Malty.

Horké letní dny však můžete trávit také v nejrůznějších tunelech a katakombách, které vedou pod Rabatem jako mohutná pavučina. A během druhé světové války právě tato spletitá síť úkrytů zachránila nejeden život.

A jak se do této končiny dostat? Přímá linka mezi Prahou a maltskou Vallettou létá na křídlech Air Malta od počátku července dvakrát týdně. Na letišti si můžete buď půjčit automobil (pozor, řídí se vlevo), posečkat na místní autobusový spoj, anebo vyrazit taxíkem, či nějakou z alternativních služeb (Bolt nebo na Maltě populární eCabs). Počítejte zhruba s 20minutovou cestou v závislosti na denní době. Ve špičce se může cesta i výrazněji protáhnout.

Na ostrově se platí eurem a nezapomeňte si přibalit i adaptér do zásuvky, bude se vám hodit. A ano, roušku si přibalte s sebou. Budete ji potřebovat na letišti, v obchodech i při návštěvě některých památek.