Hlavní obsah

Takhle vypadá největší vodárenská nádrž ve střední Evropě z ptačí perspektivy

Novinky, Kristýna Léblová, jdu
Hulice

Zhruba čtyři kilometry před ústím řeky Želivky do Sázavy je vybudovaná nádrž, jež je největším zdrojem pitné vody ve střední Evropě. Vodárenská nádrž Švihov, které většina populace ale říká Želivka, zásobuje na milión a půl obyvatel včetně části přibližně 70 kilometrů vzdálené Prahy. V následující reportáži si ji můžete prohlédnout z ptačí perspektivy.

Švihov nebo Želivka? Lidé stále chybují. Podívejte se na největší vodárenskou nádrž ve střední Evropě z ptačí perspektivy Video: Novinky

Článek

Lidé neustále chybují v jejím názvu. Místo Švihov jí říkají Želivka. „Jméno Švihov dostala po jedné zatopené obci, která byla celá zbourána kvůli její výstavbě. Želivka se jí říká také proto, že byla vybudována na 4. říčním kilometru řeky Želivky čili vody řeky Želivky nádrž napájí,“ vysvětlila důvod záměny jmen lektorka z Vodního domu Eva Molčanová s tím, že nádrži však muselo ustoupit mnohem víc obcí, mezi nimi i bývalé okresní město Dolní Královice, jež si místní následně postavili nad nádrží.

Foto: archiv Vodního domu/ zanikleobce.cz

Při výstavbě nádrže z mapy zmizela historická městečka Dolní a Horní Kralovice, Zahrádka a několik menších osad (Švihov), zdemolováno bylo téměř 900 staveb, mimo jiné zámek, kostel a železniční nádraží.

Historie

Potřeba zdroje pitné vody, jež by zásobovala rostoucí pražskou aglomeraci, vyvstala už krátce po druhé světové válce. Řeka Želivka přitom z tehdejších rozborů nabízela nejčistší vodu a okolí umožňovalo snadnou ochranu čistoty vody. Konečné rozhodnutí zde vybudovat nádrž padlo začátkem 60. let, více než deset let poté trvalo, než byla roku 1975 zcela dokončena. Vodu do Prahy tou dobou přitom přiváděla už dva roky.

Parametry

Vodárenská nádrž Švihov je svým objemem největší vodárenskou nádrží v Česku a ve střední Evropě. Její obvod dosahuje 160 kilometrů a voda v ní zásobuje dohromady milión a půl lidí včetně obyvatel Prahy. S tou je spojena 52 kilometrů dlouhým tunelem, který vede až do Jesenice u Prahy a je jedním z nejdelších tunelů na světě.

Vystavěna byla přímá zemní hráz s hlinitým těsněním, vysoká 58,3 m a dlouhá 860 m. Její návodní strana je zatravněna. Délka nádrže činí až 39 km, celkový objem je na 309 miliónů kubíků vody a plocha činí až 1602 hektarů. Úpravna vody podává výkon 7 tisíc litrů za sekundu.

Foto: Novinky

Nádrž je chráněna přísnými hygienickými opatřeními.

Přísná hygienická opatření

Ku škodě rozlohy a malebnosti místa se však nejedná o rekreační oblast. „Protože se jedná o vodárenskou nádrž, tak je tady první stupeň hygienické ochrany, nesmí se zde ani koupat, ani rekreovat, natož tak lovit ryby,“ řekla Novinkám Molčanová. Vodní dům je místním návštěvnickým centrem, které pro zájemce pořádá exkurze po hrázi nádrže. I exkurze jsou ale podrobeny přísným pravidlům, na hráz si nesmíte vzít ani příruční zavazadlo. Psí doprovod není na místo vpuštěn.

Přestože u vody platí přísná pravidla a většinu času zde není vidět ani živáčka, pod hladinou je živo. Žije zde jediná dravá kaprovitá ryba v Česku, bolen dravý, a v revizních štolách přezimuje netopýr černý.

Štoly lze přitom navštívit v rámci nepravidelných exkurzí, ta následující bude 10. srpna. Nádrž samotnou lze navštívit v rámci exkurzí Vodního domu.

Výběr článků

Načítám