Článek
Jsme zhruba v polovině cesty mezi městy Loket a Bečov nad Teplou. Z Bečova nad Teplou jsme právě vyrazili mírným stoupáním vzhůru. Kolem rozlehlých luk a pastvin se blížíme ke kraji lesa, kde ze země vyrůstá velice pozoruhodný kamenný objekt.
Jedná se o rozhlednu, která zde – na Krásenském vrchu – byla zpřístupněna v roce 1935 a již její autor, sochař a keramik Willy Russ z Krásna, pojal jako zikkurat, čili stupňovitou věž. Zkrátka a dobře, nechal se inspirovat Mezopotámií.
Nejlepší výhled z vrcholu
Rozhledna, vyjádřeno laickým popisem, ze všeho nejvíc asi připomíná kamenný závitek se schody v podobě šroubovice na vnějšku pláště. Nejlepší obrázek si pochopitelně uděláte, když dorazíte přímo na místo a vystoupáte na vrchol 25 metrů vysoké stavby.
Nejen že vás rozhledna určitě zaujme, neboť je značně nepodobná naprosté většině staveb podobného účelu v Česku, ale navíc budete odměněni výbornou vyhlídkou na lesy a lučiny Slavkovského lesa, ale i na Doupovské a Krušné hory a také na Tepelskou vrchovinu.
A až sestoupíte do Krásna, zjistíte, že jméno obce není nikterak nadnesené. Příjemnému prostředí dominuje novorománský kostel sv. Kateřiny.
Krásenský vrch Autor: Miroslav Šára, Právo
To jméno už tu před chvílí padlo: Bečov nad Teplou. Z Krásna je to do Bečova jen pouhých sedm kilometrů, takže by byl hřích tu vzdálenost nepřekonat a nestanout před hradem se zámkem vysoko nad řekou. Hrad tu byl založen na počátku 14. století rodem pánů z Oseka a je situován na nejvyšším místě skalního ostrohu.
Pozdně barokní zámek svou definitivní podobu získal v polovině 18. století – nejnápadnější částí je bezesporu mnohoboká věž, kopírující půdorysné rozměry takzvané Lacronovy bašty pocházející z třicetileté války. Největší vzácností zámecké expozice je relikviář sv. Maura, památka evropského významu.
Zhotoven byl v první čtvrtině 13. století pro benediktinské opatství ve Florennes (v dnešní Belgii) pro ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje. Za procházku v Bečově stojí ovšem nejen hrad a zámek a je obklopující park, ale i další místa ve městě. Například kostel sv. Jiří, který je díky své vysoké štíhlé věži prakticky nepřehlédnutelný. Právě od kostela je na hrad se zámkem mimořádně zajímavá vyhlídka.
Posledním cílem této cesty je premonstrátský klášter u Teplé, založený na sklonku 12. století českým velmožem Hroznatou. Barokní přestavba areálu, jemuž vévodí dvě vysoké věže klášterního kostela, byla zahájena na konci 17. století.
V následujícím století klášter zažil dobu svého vrcholného rozkvětu. Jelikož velice dbal na rozvoj vzdělanosti, nebyl císařem Josefem II. zrušen. Kostel byl postaven v letech 1193 až 1232 jako románsko-gotický trojlodní halový kostel.
Klášter podle plánů Krištofa Dientzenhofera
Na délku měří přes 62 metrů, vysoký je 15 a půl metru. Ke slavnostnímu vysvěcení pražským biskupem Janem II. 20. června roku 1232 se dostavil i český král Václav I. a říšští vyslanci. Exteriér kostela je cennou ukázkou přechodu románského slohu v gotický a je nejstarší svého druhu na našem území.
Klášter, původně románský se postupně přestavoval, v 17. a 18. století získal dnešní barokní podobu, o níž se zasloužil svými plány Krištof Dientzenhofer. Poslední přístavbou v areálu je křídlo s knihovnou a obrovským knihovním sálem, pochází z 19. století. Součástí areálu je park s rybníkem.
PŘÍŠTĚ zůstaneme na západě Čech a podíváme se na místa nedaleko Rokycan. Projdeme se Šťáhlavami, vystoupáme na místo, kde stával hrad Lopata, a zejména se budeme věnovat zámku Kozel. Jeho interiéry stejně tak jako park toho nabízejí k vidění víc než dost. |