Článek
„Oprava, aby se hrad nerozpadl, vyjde na 17 milionů korun. Zbytek peněz chceme získat od nedaleké obce Havlovice, Královéhradeckého kraje, ministerstva kultury, nadací a sbírky, kterou dárci podpořili skoro 250 tisíci korunami,“ plánuje místopředseda spolku Sdružení pro Vízmburk Jaroslav Balcar. Spolek spolu s polskou obcí Ząbkowice Śląskie usiloval o dotaci poslední tři roky. Letos to lidem spojeným snahou zachránit kulturní památku konečně vyšlo.
„Neměli jsme za zády zprostředkovatele znalé dotačních pravidel. Většinu administrativy jsme dělali sami, po práci. Chvíli trvalo, než jsme vychytali všechny mouchy a byli v ostré konkurenci projektů dobří,“ popsal Balcar.
Spolek chce zastřešit vzácně zachovalou část hradu, opravit sklepy a zpřístupnit hradní věž. Veřejnosti se otevřou prostory, kam se vrátí historické artefakty, zazděné několik století v hradních sklepích. Poláci za stejné peníze opraví zámek v Ząbkowicích Śląských.
Na Karlově Hrádku odhalili archeologové stopy pravěkého osídlení
Dvojice dotačních partnerů společně otevře originální naučnou stezku Po stopách středověké historie. Stezka od Vízmburku do Ząbkowic Śląských propojí devatenáct historických objektů a přiblíží historii husitských válek. „Hotovi musíme být do konce května 2021. Termín je reálný. Ručit za překlenovací úvěr, než ho pomocí dotace splatíme, by měla obec Havlovice spolu s Královéhradeckým krajem, o čemž v polovině října rozhodne krajské zastupitelstvo,“ přiblížil Balcar.
Hrad vykopali ze země
Vízmburk se díky dotaci zbaví podpěr rezavého lešení pod provizorním zastřešením. Provizorium zmizí po půl století, kdy spoluzakladatel české archeologie středověku Antonín Hejna (1920–1986) vykopal pod zalesněným pahorkem v Jestřebích horách na Trutnovsku zapomenutý hrad. Místo uprostřed lesů, kam rodák z nedaleké Úpice chodil jako kluk, považovali archeologové za bezcenné rumiště.
Peníze na výzkum vydupal Hejna, stejně jako hrad, přezdívaný podkrkonošské Pompeje, doslova ze země. Hrad zakonzervovaný pod nánosem zeminy v původní podobě ze 13. století málokdo čekal. „Desetiletí, stejně jako Hejna, usilujeme o záchranu Vízmburku. Dotace připraví cestu pro další projekty,“ podotkl Balcar.
Vízmburku, postavenému po vzoru královských hradů, zprvu vládl rytíř Tas z mocného východočeského rodu pánů erbu zlatého třmene. Hrad později získali páni z Dubé, kteří ho drželi do jeho poboření spojenými slezskými městy v roce 1447.