Článek
Domů si navíc z cesty přiveze i nečekaný suvenýr: tříměsíční štěně, které se k ní přidalo v Bulharsku.
„Byl a stále je to nádherný pocit dojít do vysněného cíle. Ty emoce, které mě přepadly na konci před nádherným istanbulským chrámem Hagia Sofia, se těžko popisují. Cítila jsem štěstí, ale i vděk všem, kteří mi na mé cestě pomáhali,“ líčila se slzami v očích cestovatelka.
Bulharské štěně
Jako památku na nezapomenutelnou pouť, která vedla z Česka přes Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko a Bulharsko do Turecka, si Nicolette rozhodla přivést tetování, osud jí ale nadělil jiný suvenýr. Za bulharským městem Svilengrad se k ní uprostřed ničeho připojilo toulavé štěně křížence.
Cítila jsem štěstí, ale i vděk všem, kteří mi na mé cestě pomáhali.
„Je to fenka, dala jsem jí jméno Svili právě podle onoho nejbližšího města, kde se ke mně přidala a nechtěla se mě vzdát. Ušla se mnou posledních 250 kilometrů. Tedy ušla, velkou část jsem ji nesla na břiše v šátku. Je to přece jen ještě psí mimino. Takže na zádech jsem měla batoh a vepředu štěně. Bylo to náročné, ale nelituji,“ popisovala studentka.
Potrápili ji agresivní psi i zažívací potíže
Několikrát jí cestu zkřížily i čerstvé medvědí stopy, naháněli ji agresivní pastevečtí psi, zdravotní zažívací obtíže ji dokonce poslaly do nemocnice, ale největší strach podle svých slov zažila při bloudění v rumunských horách, kdy dlouhé hodiny nemohla najít správnou cestu.
„Taky jsem měla obavy z Turecka kvůli postavení žen v tamní společnosti. Nakonec musím říct, že lidé se ke mně chovali velmi pohostinně a s velkým respektem a úctou. Bylo to obrovské překvapení, dokonce mě pozvali i na svatbu.“
Do Banátu šla pěšky 54 dnů. Krajané ji přivítali tancem i pivem
Nejenže si cestou do Istanbulu Nicolette splnila svůj sen, nezapomněla ani na druhé. Na své pouti se zastavila u svých krajanů v českých vesnicích v rumunském Banátu, aby je v těžké koronavirové době, kdy jim chybí příjmy z turismu, podpořila. Rozhodla se totiž prostřednictvím Člověka v tísni vypsat na Banát sbírku.
„Vybralo se téměř 168 tisíc korun. Mám z toho obrovskou radost, že jim pomůžeme. Přála bych si, aby lidé nezůstávali jen u snění, ale skutečně si začali plnit své sny,“ shrnula dívka, která už plánuje další cestu. Nejdříve ale musí se štěnětem dojet stopem z Turecka do Česka a pak ji čeká poslední rok studia na univerzitě v Anglii.
„Už se moc těším domů: na rodinu, kamarády, pohodlnou postel, ale také na české pivo,“ smála se cestovatelka.
Na tichomořské souostroví jela na víkend. Kvůli covidu tam trčí už 18 měsíců
