Hlavní obsah

Nizozemský Utrecht je klidnou alternativou hektického Amsterdamu

Novinky, Michael Švarc

Amsterdam se bezesporu řadí mezi nejpozoruhodnější evropská města. Ne každému je však chaos, ve kterém se mísí tramvaje, auta, tisíce chodců a cyklistů, po chuti. Klidnější alternativou hektické metropole může být čtvrté největší město Nizozemska Utrecht, ležící ve stejnojmenné provincii. Nabízí vše, co k zemi tulipánů neodmyslitelně patří - malebnou architekturu, vodní kanály, coffee shopy i kola.

Foto: Profimedia.cz

Jednou z dominant Utrechtu je gotická věž Domtoren.

Článek

V Amsterdamu se pro jeho jednotvárnost a absenci záchytných bodů může člověk velmi jednoduše ztratit. Utrecht oproti tomu nabízí několik skutečně významných dominant, je navíc menší a nejezdí do něj tolik turistů jako do hlavního města. Při tom tu návštěvníci nebudou ochuzeni o nic, co je pro Nizozemsko typické.

Historické centrum kolem dokola obíhá hlavní vodní kanál s několika odbočkami a v jádru jsou tudíž k nalezení desítky mostů podobně jako v Amsterdamu. Hradbu uličkám dělají stejně jako v hlavním městě křivolaké a úzké domky převážně ze 17. století.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Grachty v Utrechtu jsou dvoupodlažní. Na náplavkách jsou v létě kavárny a restaurace.

Utrechtské kanály neboli grachty, které centrum protínají, se od těch amsterdamských drobně liší. Jsou totiž dvoupodlažní, což znamená, že z vyvýšené ulice je možné sejít na titěrnou náplavku nacházející se jen několik centimetrů nad hladinou. V létě je na grachtech otevřena řada kaváren, se kterými město velmi ožije.

Utrecht se řadí mezi vůbec nejstarší nizozemská města, založili ho v roce 48 před naším letopočtem Římané a ve středověku bylo nejvýznamnějším místem oblasti dnešního Nizozemska. Jedná se o středisko římskokatolické církve a sídlí tu i největší univerzita v zemi, což se znatelně odráží na složení populace.

Foto: Profimedia.cz

V létě městské kanály ožívají.

Kromě tuzemských studentů sem přijíždí také řada studentů z ciziny v rámci vysokoškolského programu Erasmus. Jakkoli tedy mohlo z dosavadního textu vyplývat, že je Utrecht pouze ospalou verzí Amsterdamu, rozhodně tomu tak není, jelikož mladí lidé dodávají městu ten správný náboj a energii.

Na kole jezdí všichni

Logicky se tu hodně jezdí na kolech. Ta je možné si půjčit a připojit se k desítkám cyklistů, které městské ulice brázdí. A nenechte se mýlit, tato aktivita se netýká pouze zmiňovaných studentů či mladých lidí obecně, v Nizozemsku jezdí i senioři.

Pronajmout si kolo je v Utrechtu možné hned na několika místech, stačí se prokázat platným občanským průkazem, zaplatit zálohu a poté si zvolit, na jak dlouhou dobu si chcete bicykl půjčit. Čím delší doba, tím levněji pronájem vyjde. Základní cena startuje na zhruba 10 eurech za den, tedy nějakých 260 korunách.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Na kole tu podobně jako v Amsterdamu jezdí skoro všichni.

Kdo nechce šlapat na kole, může šlapat po svých. Historické jádro Utrechtu není nijak velké a projít si ho nezabere mnoho času. V centru najdou návštěvníci řadu kavárniček, restaurací a hospůdek a nesmějí zůstat opomenuty ani pro Nizozemsko typické coffee shopy neboli podniky, které servírují pochutiny z marihuany a hašiše, třeba sušenky nebo muffiny.

Při toulkách městem ale nelze vynechat ani ochutnávku tradičních tuzemských pokrmů. Nizozemská kuchyně ovšem nepatří mezi ty dvakrát nejzdravější, a tudíž není moc vhodná pro ty, kteří si hlídají figuru a kalorie. Skoro vše se smaží a jedním z nejtypičtějších jídel jsou vlámské hranolky s holandskou majonézou. Další fritovanou dobrotou jsou pak krokety, což je zjednodušeně řečeno obalovaná směs mačkaných brambor či kaše s masem.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Smažená jídla jsou pro Nizozemsko typické. Jedněmi z nich jsou hranolky nebo krokety.

Nepřehlédnutelnou dominantou města je zhruba 113 metrů vysoká gotická věž Domtoren, která je zároveň nejvyšší kostelní věží v Nizozemsku. Původně měla být součástí přilehlé katedrály sv. Martina, která ovšem nebyla nikdy dokončena, a tak věž stojí osamocena. Na náměstíčku kolem ní se pravidelně pořádají farmářské trhy, kde lze ochutnat lokální kuchyni anebo si zakoupit nějaký gastronomický suvenýr, třeba goudu ze stejnojmenného holandského města.

Není gouda jako gouda

Do Goudy, která leží v sousední provincii Jižní Holandsko, to ostatně není ani nijak daleko. Vlakem se jede z Utrechtu nějakých 20 minut, autem pak dvojnásobně déle.

Gouda, ve které se zrodil stejnojmenný kravský sýr, patřící mezi ty nejlepší a rozhodně nejznámější na světě, nabízí ještě menší historické jádro než Utrecht, avšak neméně malebné. Dominantou je gotická radnice na hlavním náměstí, za kterou leží dům ve stejném slohu. V něm sídlí jednak turistické informace s malou prodejnou goudy, v horních patrech pak muzeum sýra.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Dominantou Goudy je gotická radnice.

Gouda se v základu rozděluje na dva typy — farmářskou a továrně vyrobenou a dále na několik hlavních kategorií podle délky zrání. Průvodce z muzea ovšem tvrdí, že není gouda jako gouda. Dnes už totiž kdekdo vyrábí goudu, která má s tou zdejší pramálo společného.

Ta pravá má jemnou, lehce oříškovou chuť, a pokud je mladší, má téměř krémovou konzistenci. A neexistuje asi žádný lepší suvenýr, který si odsud lze dovézt. Zralejší sýr navíc vydrží poměrně dlouho i v ledničce.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Městské centrum zdobí imitace sýrových bochníků.

Centrum Goudy dále rovněž skýtá kanály a nejrůznější malebná zákoutí s kavárničkami a restauracemi. Tradiční výzdobou ulic jsou imitace bochníků sýrů zavěšených na drátech mezi průčelími domů. Na okraji historického jádra u jednoho z kanálů pak lze nalézt jeden z neodmyslitelných symbolů Nizozemska, větrný mlýn.

Výběr článků

Načítám