Nejen fotbal a Brouci. Liverpool je neprávem opomíjený

Liverpool zvládne každého zaměstnat na hezkou řádku dní, a to ve velkém stylu. Od metropole popu by ostatně málokdo čekal něco jiného. Pro rodiště členů nejslavnější hudební skupiny v dějinách tenhle titul znamenal vstupenku až na stránky Guinnessovy knihy rekordů, protože v přístavu na řece Mersey vzniklo víc britských hitů než v kterémkoli jiném městě.

Songy Beatles dodnes ročně přinášejí do městské pokladny mnoho desítek milionů liber a roztáčejí turistický ruch, který před příchodem koronaviru zaměstnával padesát tisíc místních — a doufejme, že po skončení pandemie zase zaměstnávat bude.

Být však rodilým Liverpoolanem, asi bych byl na vážkách, jestli mě má guinnessovský zápis těšit, nebo spíš rozčilovat. Redaktoři knihy rekordů totiž kvůli všemu tomu pozlátku šířícímu se kolem Velké čtyřky přehlédli celou řadu dalších prvenství, kterými se může kdysi nejbohatší přístav Británie pochlubit.

Právě tady v roce 1830 vznikla první výhradně parostrojní železnice světa, první trať se zabezpečovacím zařízením, jejíž vagony vozily cestující do nedalekého Manchesteru. O tom, že se na ní také stalo premiérové železniční neštěstí, při kterém zemřel místní poslanec, se už tak hlasitě nemluví.

Právě v Liverpoolu byla v roce 1758 otevřena první veřejná knihovna v Anglii a pro slepce první škola nevidomých. Milovníky luštění zase zaručeně potěšil místní novinář, který sestavil první křížovku na světě. Liverpool dokonce poráží i samotný Londýn. Zdejší hodiny na věži budovy Royal Liver Building na nábřeží Pier Head jsou o půl metru větší než ikonický Big Ben.

Ve výšinách hodinové věže však trůní ještě něco jiného. Dva podivní ptáci sedí zády k sobě a zírají jeden směrem na moře a druhý do města. Jsou to živočichové smyšlení, o kterých se odborníci na mytologické tvory dohadují, jestli jsou příbuzní spíš orlům, či kormoránům. Každopádně se stali symbolem města.

Místní jim říkají Liver Birds a tvrdí, že samice vyhlíží námořníky vracející se do přístavu, zatímco samec obrácený k městu kontroluje, jestli jsou pro ně v pořádku otevřené hospody. Také se o nich říká, že jestli se na sebe podívají, znamená to konec města. Proto je restaurátoři pečlivě stavěli zády k sobě, i když je kvůli rekonstrukci z věže sundali.

Majestátní budova Royal Liver Building je pozůstatkem bývalého liverpoolského bohatství z dob, kdy tudy procházela většina zboží mířící na Britské ostrovy. A není sama. Společnost jí dělá sídlo přístavních úřadů a bývalá budova lodní společnosti Cunard. Nikdo jim neřekne jinak než Tři grácie.

Jen o kousek dál čeká na návštěvníky Albertův dok, který je první nehořlavou stavbou svého druhu v Británii. Dnes už se tu lodě neopravují, ale díky nejrůznějším hospůdkám a obchůdkům se tu pořád může každý zpít jako starý námořník. Nebo radši navštívit zdejší námořní muzeum či uměleckou galerii Tate, kde můžete obdivovat obrazy Matisse či Cézanna úplně zdarma.

Když už je řeč o pití, je na tom Liverpool víc než dobře. V podniku Ship and Mitre nabízejí na čepu celých třicet piv, v klubu The 23 Club jen o pět méně a „pub“ Baltic Fleet u Albertova doku má rovnou vlastní pivovar. Do hospody Kazimier Garden někdo přitáhl nefalšovaný vlakový vagon a na místní pípy napojil sudy s pečlivě vybranými speciálními pivy z okolí. Tak tedy na zdraví!

Pokud po zdařilé ochutnávce potkáte v ulicích města jehně zkřížené s banánem, nedivte se. Sochu s názvem Superlambanana původně vytvořil umělec Taro Chiezo a město pak nechalo vyrobit přes sto dvacet jejích kopií. Některé z nich pořád zdobí ulice a svým podivným zjevem upozorňují na rizika genetických manipulací, jak to měl jejich autor v úmyslu.

Po přízemním hodování je čas na výlet do oblak. Otočná restaurace na vrcholu liverpoolské televizní věže se sice už dávno netočí, při pohledu ze zdejší vyhlídkové plošiny dolů na město se však zatočí hlava leckomu. Obdobně luxusní výhled se rozprostírá i z věže anglikánské katedrály, kam člověka dokonce doveze výtah. Když se katedrála staví ve dvacátém století, je uvnitř místo pro lecjaké vychytávky včetně prosklené kavárny.

Když už budete naladěni na nábožnou notu, nezaškodí vydat se ulicí Hope Street na druhou stranu a prozkoumat papežův raketodrom. Ke hvězdám se odtud sice nevydáte, za vidění však moderní katolická katedrála rozhodně stojí.

Přezdívku si vysloužila díky svému okrouhlému tvaru s hranatými elementy na fasádě a mnoha bodcům na věži. Můžete zkontrolovat, jestli uvnitř ještě pořád padají kachličky z obložení lidem na hlavy. Právě kvůli tomu se po dokončení svatostánku museli kněží soudit se stavební firmou.

Před sto lety Liverpoolem duněly stroje ze zdejších loděnic a před šedesáti lety zase bubny a kytary během neuvěřitelné „beatlemánie“. Ačkoli Beatles už poctivé půlstoletí nekoncertují, podzemní prostory proslulého Cavern Clubu se tóny jejich písní rozechvívají dodnes. V podniku, kde John, Paul, George a Ringo osobně zahráli skoro třistakrát, se střídá jedna revivalová skupina za druhou.

Kdo chce, může se dokonce s Velkou čtyřkou vyfotit. Bronzoví Beatles stojí na nábřeží Pier Head před Třemi gráciemi a s hordami turistů mají přímo železnou trpělivost. Život členů každé pořádné hudební skupiny je poněkud turbulentní a o té nejslavnější to platí dvojnásob. Každý, kdo chce projít historii Brouků od skromných začátků až po rozpad skupiny, se o tom může přesvědčit v Albertově doku díky expozici Beatles Story.

A kdo touží projít ve stopách Fab Four celé město, určitě nastoupí na palubu barevného autobusu. Kromě domů, kde všichni členové skupiny prožili dětství, se můžete těšit i na Penny Lane či Strawberry Fields, které se dostaly do textů broučích písní.