Hlavní obsah

Na Špilberku virtuálně ožívá mumie tamějšího nejslavnějšího vězně

Brno

Byl odsouzen k doživotnímu vězení, které si odpykával na brněnském Špilberku. Tělo dobrodruha barona Trencka bylo po jeho smrti v polovině 18. století mumifikováno. Experti z různých oborů, kteří zkoumali jeho mumii, nyní vytvořili digitální rekonstrukci tváře i celého těla, a dokonce ji i rozpohybovali. Výsledky jejich práce si mohou lidé prohlédnout do konce roku na výstavě Muzea města Brna na hradě Špilberk.

Foto: Profimedia.cz

Mumifikované tělo Františka Trencka

Článek

Velitel pandurů baron František Trenck zemřel před 270 lety, 4. října 1749. Nechal se pohřbít v hrobce kapucínského kláštera, kde se jeho tělo přirozeně mumifikovalo. Trenckovu mumii v únoru 2017 tým odborníků transportoval na CT vyšetření a začal ji zkoumat nejmodernějšími metodami forenzní antropologie a soudního lékařství.

Během zkoumání mumie barona Trencka experti zjistili i některé charakteristické rysy vojenského velitele. Špilberský vězeň měl dlouhé prsty, promáčklý hrudník a střepiny zarostlé pod kůží.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Barona Trencka experti zkoumali tři roky.

„Projekt přinesl řadu nových poznatků o fyzických přednostech barona Trencka, o kuriozitách na jeho těle i o zdravotním stavu. Víme, jak se na něm podepsal jeho divoký život nebo zda jej bolely zuby,” uvedla Petra Urbanová z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

„Trenck má atypicky dlouhé a silné prsty na rukou, promáčklý hrudník, patní ostruhy, rozštěp křížové kosti a střepiny střely zarostlé v podkoží,” doplnila Urbanová.

Jako z Hollywoodu

Informace získané při výzkumu mumie využili vědci při rekonstrukci podoby nejen Trenckovy tváře, ale i celé postavy. „Poprvé byla vytvořena virtuální rekonstrukce kompletního těla historické osobnosti včetně dobového oblečení. Virtuální model byl současně rozpohybován do počítačové animace po vzoru triků z hollywoodských filmů,” uvedla Helena Lukášová z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity.

Před zraky návštěvníků tak ožijí téměř 300 let staré scény z Trenckova věznění. „Trenckova podoba je situována do chvíle jeho nástupu do žaláře na Špilberku v září 1748, kdy měl za sebou 38. narozeniny. Ačkoliv tedy nebyl rozhodně stařec, velmi se na něm podepsal jeho náročný vojenský život s nepříliš vzornou životosprávou,” řekl Petr Vachůt, vedoucí Oddělení archeologie Muzea města Brna.

Baron Trenck byl slavným vojevůdcem a dobrodruhem. Velel pandurům, s nimiž významně pomohl Marii Terezii ve válkách o dědictví rakouské. Kvůli své prudké povaze měl mnoho nepřátel. Roku 1745 byl dokonce odsouzen k smrti, avšak Marie Terezie jeho trest zmírnila na doživotí na Špilberku. Duchovní útěchu před smrtí našel Trenck u bratrů kapucínů, jejichž řádu odkázal velkou část svého majetku.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Výběr článků

Načítám