Na pardubickém nádraží otevřeli podzemí. Poprvé - a zřejmě i naposledy

„Na tuhle dvacetiminutovou prohlídku určitě nezapomenete. Víte proč?“ pokračoval průvodce. „Protože patříte mezi vůbec první a zároveň poslední civily, kteří si mohli prohlédnout kryty někdejší civilní obrany (CO) pod pardubickým nádražím,“ odpověděl do ticha jedné z mnoha dvacetičlenných skupin návštěvníků bývalý voják.

Zájem veřejnosti o vstup pod nádraží byl takový, že železničáři museli na webových stránkách s předstihem zavést pořadník.

Prohlídku podzemních prostor umožnila současná kompletní rekonstrukce funkcionalistického nádraží z roku 1958 za 1,7 miliardy korun. „Hotovo by mělo být v roce 2025,“ doplnila mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Dvojice vzájemně propojených krytů pod pardubickým nádražím, doplněných velitelským stanovištěm, měla před bombardováním, jaderným nebo chemickým útokem ochránit 220 příslušníků tehdejší modré armády. „Plynové masky tehdy měla CO pro každého z vás,“ podotkl průvodce.

Kryty dávno vyřazené z aktivní služby dnes uchovávají funkční vzduchotechniku, které scházejí pouze filtry, toalety, protichemické obleky a torza spojovací techniky v podobě telefonů a telefonní centrály.

„Teď se připravte, ve velitelském krytu to pěkně zapáchá. Kontrolní otázka. Protože tam je co?“, ptal se průvodce. „H....,“ zaznělo ze skupiny. „Nikoliv, plíseň. A kdo řekl tu vulgaritu!?“ marně se ptal průvodce, reagující na zplesnivělé stoly a sešity s tajnými záznamy o cvičeních.

Stránky jednoho ze sešitů podrobně popisovaly cvičný přelet letadel a následné bombardování ze 26. dubna 1978. „Vítr tři metry za sekundu, směr 180 stupňů, teplota vzduchu 18 stupňů a půdy 10 stupňů. Výbuchy bomb na Zavadilce, klasické zbraně,“ dokumentuje ručně psaný záznam a pokračuje škodami v podobě deseti raněných, narušeného kolejiště, budovy, rampy a požáru.

„Radiační záření a chemické zamoření nula,“ shrnuje zapisovatel cvičení, jenž na dalších stránkách přibližuje postup výpočtu síly atomového výbuchu a postupného šíření tlakové vlny a radiace. „Kryty vyřazené ze seznamu funkčních ochranných objektů plánujeme ponechat ve stávajícím stavu,“ podotkla mluvčí Friebová.

Podzemí nádraží v Pardubicích s kilometry chodeb protkaných spletí kabelů skrývá spolu s kryty i bývalé kino cestujících Čas, později Sirius. Poslední film zde mohli diváci zhlédnout před 16 lety. Spoře využívaný prostor někdejšího kina chce Správa železnici změnit na konferenční sál, u něhož železničáři očekávají velké využití.