Kam za nejkrásnějším řeckým západem slunce

Santorini patří do souostroví Kyklad v Egejském moři. Nejznámějším je největší ostrov Théra, který bývá někdy používán místo názvu Santorini. Dnešní uskupení ostrovů je vlastně zbytkem výrazně většího sopečného ostrova, který byl rozdělen obrovským výbuchem zhruba v 17. století před naším letopočtem. Uvádí se, že exploze měla sílu 160 000 hirošimských bomb.

Santorini, které má být jedinou obydlenou kalderou na světě, je dnes oblíbeným dovolenkovým cílem. Známé je pro své čistě bílé terasovitě postavené jeskynní domky. Na kostely s typickými kopulovitými střechami modré barvy a obydlí se stejně zbarvenými okenicemi je radost pohledět a panuje v nich navíc specifické mikroklima. Ani v těch nejteplejších dnech, a že teploty atakující čtyřicítku nejsou na rozpálených ulicích až tak výjimečné, vám v nich nebude horko ani bez použití klimatizace. Jen musíte počítat s vyšší vlhkostí a účtenkou za ubytování.

Tradiční domky dnes ve většině případů fungují jako luxusní hotely nebo soukromá ubytování pro turisty a výhled do všech stran bývá dechberoucí. Jedná se také společně s nákupními možnostmi o hlavní devizu ostrova. Milovníci krásných nepřeplněných pláží volí spíše jiné kykladské ostrovy, ale jelikož na ně obvykle pokračují lodí právě ze Santorini a opět z něj letí domů, většinou stihnou alespoň jeden kouzelný západ slunce a působivých panoramat nepočítaně.

Nejoblíbenějšími letovisky ostrova jsou hlavní město Fira a menší, ale ještě „načančanější“ Oia. Pokud hledáte klid, Fira pro vás není to pravé místo k delšímu pobytu. Žije totiž do brzkých ranních hodin. A co fotit je v každou denní i noční dobu.

Co se západu slunce týče, nejoblíbenějšími místy pro jeho pozorování a focení jsou vyhlídka u ortodoxního kostela, některá z nejvýše položených restaurací či kaváren na hlavní ulici nebo již zmíněné domky s terasou a často i vířivkou, aby to mělo styl. Další variantou je vzdát se snímku s tradiční architekturou a vyrazit blíž „ke zdroji“ - na loď.

Výhled od kostela je zcela zdarma, ale je třeba počítat s davem. Kavárny a restaurace je lepší si rezervovat předem, nebo přijít s předstihem. Kupodivu ani ta s nejlepším výhledem na všechny strany nemá přirážku na cenách, nad kterou byste ronili hořké slzy. Frappé s nezapomenutelnými kulisami vyjde na standardní čtyři eura (asi 100 korun).

Nejvíc v soukromí si západ slunce samozřejmě vychutnáte na vlastní terase, ale nejlevnější pokoj s výhledem na kalderu vás vyjde zhruba na osm tisíc korun za noc. Ty prémiovější pak na dvanáct tisíc a více.

Plavba specializovaná na západ slunce pak podle typu lodě, obsazenosti, požadovaného soukromí a služeb navíc (jako večeře nebo šampaňské) vyjde od zhruba 40 eur (asi 1020 korun) až do více než 3000 eur (80 000 korun).

Říká se, že, ač krásný, ve Fiře neuvidíte ten „pravý“ západ. Slunce se totiž těsně před zmizením za horizontem ukryje za část souostroví. Za moře zapadá v Oie. Což je také důvod, proč se do městečka navečer sjíždějí návštěvníci nejen z celého ostrova, ale leckdy i z těch okolních.

Při výběru ubytování v Oie je třeba dbát na světové strany. Bělostné kykladské domky na útesu jsou totiž umístěny jak na západ, tak na jih. A zde se soukromí opravdu vyplatí. Vhodně orientované ulice letoviska i restaurace se totiž zaplní už několik hodin před západem slunce.

Nejlepší úhel pro pozorování nabízí trosky byzantského hradu a okolní domy. Jen zde totiž dostanete do záběru jak žhavou kopuli, tak město s fotogenickými mlýny. Tady se ale jedná o opravdickou tlačenici. Místa na sezení zmizí dvě hodiny před západem a kolem půl deváté už se budete cítit jako sardinky. Ale ikonická podívaná za trochu toho nepohodlí stojí.

A když se Zemi nejbližší hvězda konečně vydá za obzor, ozve se pokaždé nadšený potlesk.