Článek
Klášter zdáli nikterak nevyniká nad jiné církevní stavby, máme u nás mnohem honosnější objekty. Kdo měl však možnost nahlédnout dovnitř, strnul v němém úžasu.
V objektu probíhají rozsáhlé restaurátorské práce, o to byla prohlídka s nesmírně zasvěceným výkladem Lukáše Gavendy, pracovníkem městského muzea, zajímavější. Bohužel nebylo dovoleno přímo v kostele fotit, ale restaurování se blíží do finále a v letní sezoně má klášter přivítat návštěvníky, kteří se budou moci o přednostech památky přesvědčit na vlastní oči.
Úchvatný interiér kostela
Krom skvostného mobiliáře jsou zde nástěnné malby, kterými nechali majitelé vyzdobit kostel. Setkává se tu dürerovská škola s cranachovskou, biblické výjevy září v barvách, jako by byly malovány nedávno. Na stěnách jsou vloženy do zdí epitafy, strop zdobí mimo jiné i výmalba 14 svatých pomocníků s atributy jejich mučících nástrojů. Bizarní podívaná, doplněná dalšími vražděnými, tentokráte jsou to františkáni. Těm klášter patřil a od roku 1989 zase patří. Tady jsou mniši vyjeveni půlením hlav, děsivý středověk.
Sázavský klášter zpřístupní půdu i věž

Naprosto skvostná je nádherně zachovaná sklípková klenba v poschodí objektu. O místnosti, kde se nachází, se vedou dohady, k jakému účelu sloužila. Jedná se zřejmě o první sklípkovou klenbu u nás.

Sklípková klenba v klášteře
Klášter vznikl na místě kaple koncem 15. století. Dnes ho má v pronájmu městské muzeum, expozice je zaměřena na dějiny města a kláštera.
V objektu sídlili Lobkowiczové. Jan Hasištejnský z Lobkowicz, donátor a stavitel kláštera, je zde pochován a je tu připomenuta i jeho cesta do Svaté země, pod jejímž vlivem nechal klášter postavit a vyzdobit. Kostel sloužil i jako významné pohřebiště.
Kdo jsou pomocníci?
Čtrnáct svatých Pomocníků je skupina svatých uctívaných společně v římskokatolické církvi, jejichž přímluva má být obzvláště účinná především proti různým nemocem. Kult Pomocníků v nouzi vznikl ve 14. století poprvé v Porýní, zřejmě jako důsledek morové epidemie později známé jako černá smrt.
Jméno | Svátek | Patron |
---|---|---|
Blažej | 3. února | proti onemocněním dýchacích cest, kašli, horečce a bolesti zubů |
Jiří | 24. dubna | proti malomocenství, příjici a moru |
Achác | 7. května | proti bolestem hlavy |
Erasmus | 2. června | proti zažívacím potížím, porodním bolestem a mořské nemoci |
Vít | 15. června | proti padoucnici, hadím uštknutím, psím kousnutím a tanci sv. Víta |
Markéta | 20. července | proti onemocnění ledvin, proti neplodnosti a pro dobrý porod |
Kryštof | 25. července | proti náhlé smrti, moru a nočním můrám |
Pantaleon | 27. července | proti souchotinám |
Cyriak | 8. srpna | proti očním chorobám, posednutí ďáblem a pokušení v hodině smrti |
Jiljí | 1. září | proti šílenství, rakovině prsu a strachu z noci |
Eustach | 20. září | proti požáru a mučení |
Diviš | 9. října | proti bolestem hlavy, vzteklině a záchvatům zuřivosti |
Kateřina | 25. listopadu | proti úmrtí v dětském věku a náhlé smrti |
Barbora | 4. prosince | proti bouřím a škůdcům |
Zdroj: www.klaster-kadan.cz |
Součástí objektu je i meditační zahrada. Od města ke klášteru vede kapličková křížová cesta.
Od středověku po Maxipsa Fíka
Město se může pyšnit jedním z nejzachovalejších opevnění s mohutným Žateckým barbakanem, patří k nejstarším ve střední Evropě. Dále proslulou Katovou uličkou, která je nejužší v Česku. Dlouhá je asi 50 metrů, široká 66 centimetrů. Tudy si chodil mistr popravčí na radnici pro odsouzence. Je zakončena Katovou brankou, na prostranství stojí Katův domek.

Městské opevnění s Žateckým barbakanem

Katova ulička je nejužší komunikací v tuzemsku
Na náměstí upoutá ihned pozornost bílá věž radnice, vysoká 53,7 metru. Sídlí tu městský úřad, v přízemí najdete Galerii Josefa Lieslera. Věž slouží v sezoně jako vyhlídková. Hodiny sestrojil tvůrce orloje na Staroměstské radnici v Praze Mikuláš z Kadaně, jeho replika je umístěna pod bývalým kadaňským hradem. Stavba z dob Přemysla Otakara II. slouží nyní jako sociální ústav.
Nedaleko repliky orloje stojí reliéf Maxipsa Fíka. V Kadani začínal svou hereckou kariéru Josef Dvořák, který postavám z Večerníčku o Fíkovi propůjčil hlas.

Náměstí Maxipsa Fíka pod kadaňským hradem
Památek je v Kadani řada. Nádherně opravené měšťanské domy, klášter minoritů se sbírkami městského muzea. V Kadani se setkal v roce 1534 římský císař a král Ferdinand I. s předními politiky Svaté říše římské. Dohody jsou známé jako Kadaňský mír.
V okolí města jsou velké elektrárenské komplexy, krajinu z části zdevastovala těžba uhlí.
Kouřimi se za Přemyslovců obávala i vládnoucí Praha
