Jihočeské rybníky ukrývají vodníky, víly i samotného Jakuba Krčína

Když to vezmeme od těch největších po nejmenší a přidáme i ty okrasné, zahradní, pak jich je ještě mnohem víc. Podle některých údajů kolem 32 tisíc. Pojďme se podívat k těm nejznámějším. Králem českých rybníků je Rožmberk o rozloze 489 hektarů.

Rozličné prameny uvádějí rozlohu u všech rybníků různou. Záleží na výšce hladiny. Rožmberk mívá běžně 647 ha a zadržuje 6,2 miliónu m3 vody. Jeho původní rozloha, když jej v roce 1589 dokončil Jakub Krčnín z Jelčan, byla 1060 ha.

Při povodních v roce 2002 se však rozprostírala hladina na 2 300 ha a hráz Rožmberku zadržovala na 75 miliónů m3 vody. Ty by byly tehdy pro Prahu, přesněji její historickou část, smrtelné. V dusivém sevření od Rožmberku, Světa a Opatovického rybníka byla tehdy Třeboň.

Procházka po hrázi od cedule, která udává základní údaje Rožmberku a popisuje zmíněné události, až k pomníku, na němž ve výšce čtyř metrů tyčí čára, znázorňující výšku povodňové hladiny v těch místech, je kouzelná a čtyři stovky let staré duby k ní příjemně šumí.

Letos se Rožmberk neloví, na řadu přijde až příští rok. Tradičně vydává největší bohatství – přes 170 tun ryb.

Známý český cestoval Jiří Kolbaba zvládl cestu kolem světa za 101 dní, Vernův Philaes Fogg jen za osmdesát, zatímco současné cestovní kanceláře vám ji nabídnou za pětadvacet dní. Steve Fossett v balónu Spirit od Freedom na to potřeboval šestnáct dní, dopravní letadlo to zvládne za 37 hodin a raketoplán to zvládne za necelých sto minut.

Proč tohle motám do povídání o rybnících? Protože průměrný cyklista objede třeboňský Svět, další rybník z dílny Jakuba Krčína, za necelou hodinku, protože měří, vedeno po naučné stezce, 14 km.

Svět je o patnáct let mladší než Rožmberk a býval jen o málo menší. Po povodni v roce 1611 byl ale rozdělen na dva.

Z jeho menší části vznikl rybník Opatovický s rozlohou 160 ha, zatímco Světu zůstalo 201 ha. Svět je mnohem lépe využitelný k rekreaci. V létě po něm jezdí vyhlídkové lodě, na nichž ho obeplujete za 45 minut. Býval také Mekkou českého veslování. Vždyť právě odtud vyjela za olympijským zlatem v roce 1952 slavná čtyřka s kormidelníkem: Mejta, Havlis, Jindra, Lusk–Koranda.

Veslařské regaty se tu jezdívají dodnes. Od rybníka se dostanete i ke známé Schwarzenberské hrobce. Poblíž hráze je půvabný ostrůvek se starou loděnicí a studnou, jež je starší než sám Svět. Také tento rybník se bude lovit příští rok.

Letos byly vyloveny dva z největších jihočeských rybníků. Šedivé, bahnité dno ukázal Horusický rybník, jehož hladina se rozkládá na 416 nebo až 439 ha. V roce 1511 ho dokončil další velký český rybníkář Štěpánek Netolický.

Také Horusický rybník je hojně využíván k rekreaci a stejně jako ostatní rybníky je sídlem velkého množství ptactva. Ze vzácných ptáků na Třeboňsku hnízdí například orel mořský nebo volavky. Ale také největší nepřítel rybářů a zloděj ryb – kormorán.

U Českých Budějovic, pod zámkem Hluboká byl atrakcí letošního podzimu výlov Bezdrevu, s 394 ha, třetího největšího rybníku v Česku. To už byly chatky na jeho břehu dávno prázdné a k zimnímu spánku se ukládala i zvířata v sousední zoo Ohrada. Bezdrev vybudoval další český rybníkář Vilém z Pernštejna. Dokončil ho ve stejném roce, kdy Kolumbus objevil Ameriku – 1492.

Nejstarším rybníkem na Třeboňsku je soused Horusického – Bošilecký rybník, založený už v roce 1355. Husité jeho hráz pobořili, ale v roce 1430 rybník obnovil Jan Malovec z Pacova a později ho na Zlatou stoku napojil Štěpánek Netolický. Nad odtokem 200hektarového rybníka u obce Bošilec je slavný mostek, na němž hrály v kostku dvě panenky, které nakonec skončily v jeho vodě.

K rybníkům se samozřejmě vážou i půvabné pověsti. O vílách, vodnících, ale také čertech. Nedoporučuje se proto chodit po hrázi po setmění. Vždyť vybudovat rybníky, jako je Rožmberk nebo Svět, není samo sebou.

A tak se prý jejich zakladatel Jakub Krčín spojil s ďáblem, a dodnes nemá klid. V noci je proto vídán v roztrhaném kočáře, taženém šesti černými kocoury, jak láteří a žene podivné spřežení po hrázi Rožmberka. U rybníčku Pergola, na okraji Třeboně sedí zase na břehu rybníčku půvabná, ale hříšná vodní pana Pergolína.

Nejznámějším vodníkem Třeboňska je Čochtan. Ten nesídlí v žádném z rybníků, ale ve Zlaté stoce, která rybniční soustavu kolem Třeboně propojuje. Svého vodníka ale má prý každý rybník.

Nejznámějším vodníkem Třeboňska je Čochtan. Ten nesídlí v žádném z rybníků, ale ve Zlaté stoce, která rybniční soustavu kolem Třeboně propojuje. Svého vodníka ale má prý každý rybník. Rybníky kolem Třeboně mají krásná jména, někdy jsou docela poetická. Pěšky nebo při vyjížďce na kole se můžete kochat krásami Naděje, Dobré vůle, Závistivého, Víry, Vítka, Krčína, Cepu, Zlata, Skutku, Žofinky, Nového a Starého Vdovce, ale také Ženicha, a své milé můžete vyznávat lásku přímo na hrázi Lásky.

Všechny zmíněné rybníky patří pod holding Rybářství Třeboň, který jich spravuje přes tisíc o výměře více než 13 000 ha. Ročně vyloví třetinu domácí produkce ryb, často i více, podle toho, které rybníky se loví. V průměru to bývá více než pšt tisíc tun především jedinečných jihočeských kaprů.

Zdroj údajů Wikipedia