Jedna z nejhezčích španělských vesnic láká na hrad i erotické miniatury

Hrad na mohutném skalním masivu v nadmořské výšce kolem 600 metrů začali v polovině 11. století budovat Maurové. Pro základnu vojenské posádky nemohli zvolit lépe strategicky situované místo a než o dvě století později král Jaime I. Dobyvatel ovládl tento kraj, měl s obránci Guadalestu hodně těžkou práci.

V křesťanských rukou se hrad postupně rozšiřoval a modernizoval. Majitelé nechali uvnitř komplexu krytého hradbami postavit barokní kostel a Guadalest se stal významným poutním místem, u kterého vyrostla horská víska.

V roce 1644 hrad hodně poničilo zemětřesení a další menší otřesy půdy přišly v průběhu 18. století. Krátce po druhé světové válce byla pod severní stěnou skalního masivu, na kterém komplex stojí, vybudována vodní nádrž a v následujících desetiletích do Guadalestu začali proudit turisté. Od roku 1974 je celá vesnice oficiálně prohlášena za historickou památku.

Do hradní části se vchází po strmých schodech a pak tunelem vyhloubeným ve skále pod zvoničkou. Na konci krátké vstupní ulice se otevírá náměstíčko Svatého Řehoře se sochou světce, kostelem a budovou Casa Orduña s muzeem přibližujícím život na Guadalestu v období 17. století. Původní hrad je hodně rozbořený, neponičily ho ani tak nájezdy dobyvatelů jako zmíněná zemětřesení.

Z hradeb se otevírají fantastické výhledy na divokou okolní krajinu a pohoří La serra de la Xortà s vrcholky v nadmořské výšce přes 1500 metrů.

Nezbytné prodejny suvenýrů nabízejí převážně praktické záležitosti jako olivové oleje, uzeniny, čokolády nebo – náš tajný tip – uzenou papriku Vera a jen málo vyloženě turistických lapáků.

Z několika zdejších muzeí naše výprava stihla navštívit jediné, věnované „mikrogigantům“ a můžeme vřele doporučit.

Umělec Manuel Ussà – nedávno oslavil 90. narozeniny a stále tvoří – je specialistou na miniatury, které lze obdivovat jedině pod mikroskopem: mravenec hrající na housle na špendlíkové hlavičce, model Guadalestu uvnitř mušle, třímetrový obraz malíře El Greca na zrnku rýže nebo mistrův autoportrét na zrnku písku. To jen na úvod, zbytek přízemí je věnovaný aktům a lehce erotickým scénám, zatímco první patro patří spíše zátiším z přírody a náboženským výjevům.

Jedna z pěších stezek po okolí vede kolem vodní nádrže, která v horkých letních dnech láká ke koupání, ale to je bohužel zakázané – jedná se o zásobárnu pitné vody.

Ve vesničce nechybí několik restaurací a Guadalest je tak ideálním výletním cílem na půldenní nebo i celodenní výpravu při pobytu na pouhých 20 kilometrech vzdáleném pobřeží Costa Blanca s letovisky jako Benidorm, Altea, Calp nebo Alicante.