Francouzský Colmar snoubí krásnou architekturu i skvělé víno

Město s historií sahající až do 8. století na první pohled upoutá množstvím hrázděných domů zajímavé architektury. Před návštěvou namasírujte krční páteř, jelikož vás čekají procházky s hlavou obrácenou vzhůru. Pestře malované domy, bohatě zdobené květinovou výzdobou, navozují příjemnou atmosféru.

Během prohlídky nelze minout rohový dům Pfister, považovaný za nejkrásnější ve městě. Podle průvodce je kombinací gotických a renesančních prvků, pískovce a dřeva, dřevěných balkonů, věžiček, reliéfů evangelistů, císařů i papežů, který ukazuje vkus buržoazie 16. století. Další architektonickou pýchou je bývalý strážní dům Corps de Garde s renesančním balkónem nebo stará celnice Ancienne Dohane z 15. století.

Nejstarší a také nejkrásnější čtvrť Colmaru se jmenuje Malé Benátky (La Petite Venise). Název není nahodilý. Jsou tu vodní kanály, na kterých se můžete projet na lodičce, skoro jako gondolou v opravdových Benátkách. Přes kanály vedou mosty s rozličným zábradlím a vše kolem vytváří malebná zákoutí.

Mnoho domů je ozdobeno domovním znamením. Dominují čápi. Zřejmě proto, že Colmar patří do Alsaska, kde se čápům dobře daří, takže se stal symbolem. Je také hrdinou mnoha legend a pohádek, tradujících se z generace na generaci.

Obchůdky se suvenýry jsou plné čápů v různých podobách a velikostech. Nás zaujali rozkošní čapí plyšáci a dětská oblečení včetně bryndáků s obrázky čápů. A nekupte to. Skoro by se dalo věřit, že v Colmaru se děti nerodí, ale nosí je na přání čáp.

V centru města je velké moderní multikino. Místní obyvatelé si nemusí stěžovat, že nevědí o filmových hitech, které právě frčí ve světě. Poblíž je ulice Unterlinden. Neplést si s berlínským bulvárem Unter den Linden. Tahle je poněkud kratší a užší, ale sídlí tu úžasné Muzeum Unterlinden. Zřízeno bylo před více než sto lety v bývalém dominikánském klášteře ze 13. století s křížovou chodbou.

Před dvěma lety se dočkalo obnovy a rozšíření. Jsou v něm umělecká díla pocházející z okolních církevních institucí. Magnetem je Isenheimský oltář, nejslavnější dílo renesančního malíře Grünewalda. Unterlinden je prý druhým nejnavštěvovanějším muzeem krásných umění ve Francii.

Poblíž muzea stojí Basilique St. Martin z přelomu 13. a 14. století, zdobená nádhernými vitrážemi. V sousedství se tyčí dominikánský kostel, který poutá pozornost obrazem ze 16. století – Madona v růžovém loubí od colmarského umělce Martina Schongauera.

Je tu i Přírodní a etnografické muzeum, také Muzeum hraček, které prý zaujme nejen děti. Nedá se všechno stihnout. Bolí vás už nohy? Sedněte si na místní turistický vláček a dívejte se za jízdy. Také si můžete půjčit třeba kolo.

Je jím bezesporu sochař a architekt Auguste Bartholdi (1834 až 1904), tvůrce slavné sochy Svobody v New Yorku. V jeho rodném domě v 30 rue des Marchands je od roku 1922 zřízeno městské Bartholdiho muzeum. Ve třech podlažích je představena jeho rozsáhlá tvorba v nákresech i modelech.

Velmi známá díla jsou například Belfortský lev v Belfortu, socha Markýze Laffayetta v New Yorku, čtyři andělští trubači na rozích věže Prvního baptistického kostela v Bostonu, Washingtonův památník v New Yorku a další. Pochopitelně nejvíce informací je kolem sochy Svobody, která ho stála mnoho úsilí a času, rovněž se potýkal s finančními problémy kolem vytvoření sochy a podstavce, pak s obtížnou přepravou sochy z Francie do Ameriky.

Slavní umělci to za života nemívají lehké. Bartholdi zemřel v sedmdesáti na tuberkulózu v Paříži a pochován je na místním významném hřbitově Montparnasse. Jeho muzeum v Colmaru je přístupné veřejnosti po zimní přestávce opět od března.

Do Colmaru se jezdí nejen za krásnou architekturou, ale také za skvělým vínem v místních tavernách, restauracích nebo v obchůdcích. Víno pochází z nedalekých alsaských vinic na svazích pohoří Vogézy, které jim dělá „bodyguarda“ proti západním větrům a dešťům. Tím je tu mimořádně vhodné klima pro vinařství.

Zdejší odrůdy, třeba ryzlink a muškát, jsou opravdu lahodné a k nim si dát místní specialitku slaný koláč (křehčí těsto než mívá pizza, místo kečupu se dává smetana), to prostě nemá chybu. Ani se nedivíte, že přes Colmar vede alsaská stezka pro cyklisty. Dlouhá je 170 km.

Protíná nedalekou vesničku Riquewihr, která je nejvyhlášenější vinařskou vesničkou Alsaska. Také je zařazena do seznamu nejkrásnějších vesnic Francie. Nás zaujala ještě z jiného důvodu. Vinice tu prý vlastnil i proslulý filozof Voltaire, který žil v Colmaru mezi lety 1753 a 1754.

Shromažďoval tady materiály pro své dílo Annales de l´Empire. To se mu to pracovalo, když si bystřil fantazii skvostným vínem, možná z vlastní vinice.