Filipíny - ostrovy ohnivého kruhu plné čarokrásné přírody

Ostrovní říši kolonizovali v 16. stol. Španělé, kteří tam zanechali četné stopy. Tou nejvýraznější je většinové katolické náboženství a pak také samotný název, který země dostala po španělském králi Filipovi II.

Jedním z nejstarších stavebních celků je čtvrť Intramuros v Manile, rozlehlá pevnost na řece Pasig, postavená v polovině 16. století. Nepřehlédnutelný je tamní katolický kostel sv. Augustina, vybudovaný ve španělském stylu v letech 1587 až 1606. V přilehlém bývalém klášteře je dnes muzeum, obhospodařující sbírku kočárů, ornamentů, dřevořezeb, modelů lodí apod.

Jinou monumentální stavbou je římsko-katolická katedrála z roku 1581. Pevnost Fort Santiago stojí na místě, kde se rozprostírala její hliněná předchůdkyně, zničená během války v letech 1574–75 čínskými piráty. Současná kamenná obranná stavba pochází z poslední třetiny 16. století. Je obehnána zdí, vysokou 6,7 m a širokou 2,4 m. Původně tu byla nejen vojenská posádka, ale objekt sloužil i jako vězení.

Dnes se tady setkáte s muzeem, připomínány jsou i oběti II. světové války. Dominantní je památník národního hrdiny. Dr. Josého Rizala, duchovního vůdce povstání proti španělské nadvládě z konce 19. stol.

Mnohé ze zdejších památek se staly obětí opakovaných zemětřesení či náletů za II. světové války, kdy o ostrovy bojovali Američané s Japonci.

Vydáte-li se z Manily severozápadním směrem, dorazíte po dvou hodinách jízdy do Angeles, města, kde žije více než 200 000 obyvatel. Jeho hlavní třída i boční ulice jsou plné go-go barů, v nichž hosty baví polonahé tanečnice. Říká se, že barů tu je na šedesát, ale i na pohled je zřejmé, že jejich skutečný počet je vyšší.

Množství zákazníků, objednávajících si v barech intimní služby, je v poslední době nižší. Stalo se tak, ač se to zdá neuvěřitelné, zejména zásluhou sopky.

Nepříliš daleko odtud, v místech, kde pohoří dosahuje výšky kolem dvou tisíc metrů, se v červnu 2001 nečekaně zrodila sopka Pinatubo, při jejímž výbuchu zahynulo přes 500 lidí. Výbuch vulkánu těžce poškodil i blízkou americkou leteckou základnu Clark. Ta byla uzavřena, vojáci odjeli a go-go barům podstatně ubyli klienti.

Sopečný popel – tuf – zasypal i obec Bacolor natolik, že z většiny zdejších domů vykukuje pouze střecha. Vstoupíte-li do zdejšího kostela, zjistíte, že to, co jste při prvním pohledu zvenčí považovali za vstupní portál, jsou původně vysoko umístěná okna a vy se nyní pohybujete v jejich úrovni.

Filipíny jsou částí tichomořského ohnivého kruhu. Ostrovy jsou vlastně vrcholy mořských sopek, z nichž mnohé dosud nevyhasly, a tak jsou výbuchy a zemětřesení v oné oblasti poměrně časté.

Dnes je ovšem nesmírně romantické, erupcí Pinatuba vzniklé vulkanické jezero nanejvýš turisticky přitažlivé. Z města Pinatubo se do jeho blízkosti dostanete přes těžký, tufový, často zamokřený povrch výhradně terénními auty. Z „konečné“ pak k vrcholu kráteru (1780 m) musíte absolvovat asi půlhodinový pochod.

V Lingajském zálivu na severozápadě Luzonu se rozprostírá sto menších ostrovů. Z městečka Lucap se k některému z nich můžete dopravit spokojeně vrnící bárkou v krátké chvíli. Odměnou vám bude koupání v nesmírně teplé vodě. Poblíž, v provincii Benguet, se v Balatocu nachází jeden z nejstarších zlatých dolů, založený v roce 1903.

V době slávy měl šest tisíc zaměstnanců. V roce 1992, kdy šla cena zlata dolů, nastal útlum, takže dnes jsou jich jen tři stovky stálých a tisíc příležitostných. Podle příbytků, kde zaměstnanci bydlí, je vidět, že tu bohatství rozhodně nepanuje.

Po horské silnici s mnoha serpentinami a nádhernými výhledy, označované jako Zig Zag Road, dosáhnete asi po šesti hodinách jízdy městečka Sagady, poblíž kterého spatříte v Údolí ozvěn, jednu z největších filipínských pozoruhodností – zavěšené rakve. Těla byla uložena v embryonální poloze a se zavázanými ústy, aby duše nemohla uniknout, se zavěšovala co nejvýše na nepřístupných místech ve skalách. Mnohé rakve jsou staré několik staletí.

V tomto kraji se pěstuje rýže na terasovitých políčkách, věhlasných natolik, že je zařadilo UNESCO na seznam světového dědictví. Proslavená je jimi např. obtížně přístupná vesnice Banaue nebo Batad Terrace či Bangaan. V žádném případě nelze doporučit trek vedoucí přes jejich hráze, široké často pouze jako obrubníky našich chodníků, osobám trpícím závratí nebo nejistou chůzí. Pád po kolmé stěně k nižší terase do hloubky 3–4 m by mohl mít velmi neblahé následky. Políčka jsou dobře přehlédnutelná i z přístupových cest.

Po výletě na několik ostrovů jižně od toho největšího se vracíme na Luzon. Cesta začíná v přístavu Batangas, a pozemní cestou přes město Lipa dosahujeme městečka Talisay (asi 70 km jižně od Manily). Opět se ocitáme poblíž prvotřídní turistické pozoruhodnosti, sladkovodního jezera Taal, vzniklého sopečnou aktivitou před mnoha tisíci lety o ploše 244 km2.

V jeho středu je ostrov Volcano s dalším malým jezerem. Na pobřeží Volcana se převezete otevřenou motorovou lodí, díky čemuž se nevyhnete, často poměrně intenzivní, vodní sprše. K vrcholu sopky nad vnitřním jezerem dorazíte pěšky za necelou hodinu.

Tam nahoře si určitě uvědomíte, že příroda dokáže být nebezpečná i nemilosrdná, ale občas skutečně krásná. A taková je zcela určitě i ta na filipínských ostrovech.